Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Debata

Je použití "kontejnerů pro bezdomovce" vhodným nástrojem řešení jejich problémů?


Určitě ano.

foto Jakub Zaviačič

Jakub Zaviačič
zakladatel společnosti People in Safety s.r.o. a současně autor projektu Inteligentní záchranný modul

Tedy pokud se nebudeme na tento projekt dívat pouze jako na vyřazené lodní kontejnery, které dokáží nabídnout lidem bez domova útočiště v zimním období, ale jako na komplexní doplněk aktuálních nástrojů řešících problematiku bezdomovců. Mám na mysli zejména vytváření nových pracovních míst, určených primárně lidem bez domova, kteří mají snahu začlenit se zpět do společnosti navíc s odbornou psychologickou a jinou pomocí, která těmto lidem bude za dobu jejich zaměstnání napomáhat v resocializaci.

Problematika lidí bez domova je velmi rozsáhlá a komplikovaná. Je třeba postupovat po malých krůčcích, aby možná resocializace proběhla přirozeně a nenásilně. Když se zaměříme na samotný Inteligentní modul, tak ten sám o sobě má velký smysl pro tuto komunitu, jak jsem se přesvědčil na Pilotním provozu modulu v Brně. Modul je určen vždy pro skupinu lidí, která se díky navázání důvěry a soužití dokáže sama vyvíjet a pracovat na sobě.

Příklad: Petr (43 let) přišel do Inteligentního modulu poprvé 19. prosince 2014 a skupinu lidí, která nocovala v modulu od prvního dne, vůbec neznal. Měl velkou snahu najít si práci a to se také od 5. ledna 2015 povedlo. Až do 14. ledna, kdy musel být modul odvezen, Petr nocoval v modulu, kde se o něj komunita lidí postarala tak, že mu schovali nějaké jídlo a pití, aby se po příchodu z práce mohl občerstvit a v klidu spát a nabrat tak síly na další pracovní den. Domnívám se, že tento příklad jasně ukazuje, že tato komunita se za určitých podmínek může vyvíjet a fungovat.

Z hlediska bezpečnosti lidí bez domova je modul naprosto dokonalý. Čipový zámek, který je navíc časově omezen, umožňuje vstup pouze vlastníkům čipu. To znamená, že lidé zde můžou mít přes den odložené i svoje věci a nikdo jim je nevezme. Modul má také dobrý vliv na psychiku obyvatel, protože jim dává pocit, že se mají kam vracet, že mají své místo. Díky tomu v modulu samostatně udržují pořádek a snaží se, aby jejich útočiště bylo co nejútulnější. 

Ne.

foto Ladislav Ptáček

Ladislav Ptáček
vedoucí Oddělení sociální prevence a pomoci, Odbor sociální péče Magistrátu města Brna

Slovem „kontejner“ v této debatě máme na mysli upravený lodní kontejner určený původně k přepravě nákladu, nikoli alternativní modulární kancelářské či obytné systémy. K dané otázce je možné jednoduše říci, že „lidé do kontejneru nepatří“ a proto jejich využívání v principu nemůže patřit v naší společnosti k důstojným a adekvátním způsobům pomoci lidem v extrémní nouzi.

Použití kontejneru jako mimořádného či standardního nástroje pro řešení či zmírňování stavu bezdomovství s sebou nese několik problematických okruhů, níže pro příklad uvádím některé.

„Noclehárna“ v kontejneru nabízí pouze iluzi řešení nějakého problému; nenabízí ani minimální standard pro přenocování a prozatím vypadá spíše jako oficiální squat. Ty spolu s jinými nestandardními formami bydlení je možné tolerovat, ale ne vytvářet jako oficiální nástroje řešení dané problematiky.

Obce a ostatní aktéři sociální práce nutně musí usilovat pokud možno o důstojnější a systémové nástroje pomoci lidem bez domova. Nepříznivé zimní klimatické podmínky lze očekávat, vývoj situace včetně potřeb lidí bez domova lze predikovat. Je tak možné a nutné se na danou situaci zodpovědně připravit bez podobných mimořádných nástrojů.

Dalším problematickým okruhem je, že nástroje tohoto druhu mají principiálně tendenci neúměrně akcentovat argumenty ekonomické nad argumenty profesionální sociální práce (vč. maximalizace zisku prodejce a minimalizace nákladů kupujícího, např. obce) a to i na úkor legitimních potřeb samotných lidí bez domova. V praxi to může ilustrovat např. snaha umístit do takového prostoru co nejvíce lidí.

Zásadní problém můžeme spatřovat ještě jinde – každý tvůrce nástrojů sociální práce svými kroky vždy vysílá signál k ostatní společnosti. Použitím kontejnerů dáváme najevo, že „toto bezdomovcům musí stačit“ a tudíž není nutné hledat jiná (více inkluzivní) řešení. Podpoříme tak stále klesající ochotu společnosti akceptovat vedle sebe nejrůznější skupiny občanů, které označuje za problematické, podporuje a potvrzuje jejich negativní sociální status.

Bez napojení na stávající infrastrukturu, včetně infrastruktury sociální i na působení sociálních pracovníků, je samostatně nefunkční, pokud není naším úmyslem lidi bez domova odsunout na periferii. Kontejnerový modul tak není nijak inovativním a nepřináší žádnou výhodu oproti již existujícím způsobům zajištění přístřeší.

Etické aspekty tak nesmíme ztrácet ze zřetele – bez nich opouští metody sociální práce a její nástroje svůj klíčový rozměr lidské důstojnosti.


Vloženo: 27.2.2015

... všechny debaty


Diskuze

Všechny komentáře

Hana Mudrová
Určitě by to mohla být jedna z alternativ v nouzi nejvyšší, jak ostatně potvrzuje níže samotný možný uživatel. pokud by šlo o samotné přespávání, přínosem by bylo i možné zamykání věcí. Problematický je prostor jako takový, na delší dobu nevhodný. Je jedno, že je to zrovna kontejner, ale je stísněný, bez oken, plechárna, bezúnikový prostor v případě čehokoliv. Elektronický zámek by mně osobně pocit bezpečí nepřidal. Při delším pobytu kdekoliv je potřebná právě ta práce se vztahy, jak ji zmínil pan Pěnkava. Mám zkušenosti s adaptací starých lidí, kteří prošli bezdomovectvím - trvá měsíce a roky, než se v komunitě ostatních nějak usadí, ale na druhé straně, při zachovávání všech standardů a vedení k uplatňování vlastní vůle i té zodpovědnosti za sebe, i velmi postižený a různě nemocný člověk dokáže využít podpory k návratu k zájmu o sebe, svět, budoucnost - a dokonce úsporám. JE tu hodně potřebný kontakt i respekt.
Vloženo: 19.3.2015 08:15:09

Pavel Pěnkava
Rád bych se připojil do diskuse využití přepravních kontejnerů, pro řešení noclehů lidí bez domova. Jsem sociální kurátor z Prahy 1 a zastupuji zde i Sekci sociálních kurátorů SSP ČR, což nedobrovolné profesní sdružení sociálních pracovníků. Celou záležitost jsme projednávali a prostřednictvím tohoto fóra bychom se rádi k tématu vyjádřili. Nechceme apriorně zamítat návrhy, které by přispěli k řešení bezdomovectví, naopak. Obrací se na nás studenti architektury, psychologie, sociologie a jiných oborů, kteří ve svých pracích mají zájem přispět k řešení tohoto fenoménu. Naposledy jsme řešili návrh brněnských restauratérů na rozdávání jídla, které již nelze nabídnout hostům v restauracích. Většina těchto snah je založena na altruistických základech. Někdy, ale i záměr vznikne ryze na pragmatické úvaze. Problém ovšem nastává v uvedení úmyslu do praxe. Lidé bez domova trpí nedostatkem hmotného, ale především vztahového zázemí. To že nemají kde bydlet, často jsou bez příjmu, zadlužení nebo je proti nim vedeno trestní řízení, je až důsledek. Velmi stručně řečeno, hlavní příčina je ve vnitřním psychickém prostředí jedince, na které působí nebo působilo mnoho negativních faktorů. Výsledkem je určitý druh neschopnosti v navazování, udržení a rozvíjení vztahů a to, jak ve vztahu k sobě samému, tak i k okolí. Uvědomuji si, že toto vysvětlení může být zavádějící, ale chceme na tom demonstrovat velmi složitou situaci, ve které se naši klienti nacházejí. Jedná se o velmi nehomogenní skupinu lidí, jejichž životní situace, způsoby chování a reakce v různých životních situacích nelze dopředu odhadnout, a z tohoto důvodu ani najít bezpečná a funkční opatření. Řešení noclehů prostřednictvím přepravních kontejnerů je z našeho pohledu nedostatečné opatření, ve kterém vidíme několik podstatných rizik. Uzavřený a stísněný prostor působí na psychiku člověka, který žije v trvalé psychické tenzi, frustraci ze sociálního vyloučení, jako časovaný spouštěč konfliktů. Velmi praktický příklad je pražská loď Hermes nebo projekt nocležných autobusů Seven Roses. Přestože tyto zařízení velice účinně chrání lidi bez domova před nepřízní počasí, hlavně v noci, musí obsluha a personál velmi intenzivně pracovat s klienty na dodržování pravidel a snižování napětí. Koncentrovanější ubytování lidí bez domova vyžaduje odbornou asistenci personálu a nastavování (protože se jedná o proces) funkčních pravidel. Musíme si uvědomit, že mimo jiné problém bezdomovectví je v nedodržování pravidel v důsledku sociálně patologického chování. Tímto nechceme lidi, kterým pomáháme snižovat, pouze vysvětlujeme složitost tématu. Lidé bez domova se mají tendenci chovat jiným způsobem, než se za běžných situací chová většinová společnost. Naše zkušenosti z vývoje bezdomovectví od roku 1990 a zahraniční postřehy nás vedou k závěru, že vymyslet funkční model samoobslužného reintegračního opatření je zatím v našich podmínkách nereálný záměr. Jako Sekce jsme ochotní podílet se na výzkumu, který by odpověděl na možná východiska, případně návrhy koncepčních opatření. Ovšem v této podobě shledáváme, ač dobře míněný projekt obytných kontejnerů, jako nevyhovující se značným rizikem pro lidi bez domova a jejich okolí.
Vloženo: 3.3.2015 10:08:10

Miloš Neubauer
Dá to ještě hodně přemýšlení než se to stane akurátním (jaka každá novinka)Jako nouzové řešení v zimních podmínkách bch to i já brl.Co stímpřez léto?Solárko to taky neutáhne tz.elektryku vše stojí peníze.
Vloženo: 27.2.2015 14:49:40

Miloš Neubauer
Rád se vyjádřím k danému tématu.Já sám jsem bez domva a tak dám názor z druhé strany tak jak to vydím já a ostatní.nápad to není špatný ale v běžných podmínkáh by dlouh nevydržel(vydržel)kdyby tam byl aspon správce. nešlo by lidi uhlídat vím o čem mluvím.
Vloženo: 27.2.2015 14:44:02

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: jedna


Nabídka nových knih

obalka
Nenásilná...
M. B.Rosenberg
obalka
Přerámování v...
Mark Tyrrell
obalka
Psychodiagnostika...
Elena Lisá
obalka
Jak mi dneska je?
Thomas Prünte
obalka
Praxe a metody...
T. Hradilková a kol.
obalka
Přechodové...
A. van Gennep
obalka
Autenticita
Stephen Joseph

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace