Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Ediční plán

(!) Do publikačního řízení - sestávajícího z a) posouzení oborové přiměřenosti článku a b) standard-ního anonymního recenzního řízení - průběžně přijímáme akademické články i MIMO níže uvedená témata. Speciální anglická vydání nejsou tematická.

3/2017

Sociální práce, zdraví a životní styl

toto číslo dosud nevyšlo
vydání je plánováno na Červen / June 2017

zpět na ediční plán

obálka čísla
  • Deadline pro příjem rozšířených abstraktů akademických textů je 31. března 2016.
  • Zpětnou vazbu editora na abstrakt obdržíte do 30. dubna 2016.
  • Akademické texty můžete posílat do 30. listopadu 2016.
  • Prakticko-publicistické texty můžete posílat do 11. května 2017.

Anotace editora čísla

Protentokrát začněme otázkami. Kolik lidí na světě žije v chudobě nebo na hranici bídy, v nevyhovujících životních podmínkách, v komunitách, kde zdraví není (popř. nemůže být) prioritou, v teratogenním životním prostředí, bez základní zdravotní péče, hodnotné stravy a nezávadné vody? Kolik lidí pracuje v naprosto otřesných podmínkách bez ohledu na všudypřítomné riziko úrazu nebo poškození zdraví? Kolik lidí nemá žádné nebo nedostatečné sociální i zdravotní pojištění a ocitají se ve „vakuu“, mimo záchytné sítě profylaxe či zdravotní prevence a dispenzarizace. Víme, že stamiliony. Proto není náhodou, že jsme se v našem časopise již věnovali tématice chudoby, bezdomovství, zdravotního postižení, humanitární a rozvojové pomoci, bydlení, sociální politiky aj. 

Sociální práce má sloužit lidem a je především nositelem či zprostředkovatelem změny (situace, chování, podmínek, prostředí, zvládání). Zasahuje všude tam, kde je narušeno osobní i sociální fungování člověka, je ohrožena jeho důstojnost a integrita i kvalita života. V klientské rovině se tedy sociální práce zaměřuje na osoby rizikové, znevýhodněné, ohrožené sociálním vyloučením a se sníženými kompetencemi v zacházení se svým životem. Usiluje u těchto klientů o změnu, eliminaci rizik, sociální začlenění, zlepšení jejich osobního i sociálního fungování a posílení jejich kompetencí. Jinak řečeno jde o ucelené, holistické působení na zvýšení kvality života našich klientů. Cílem je mj. růst a „blaho“ (welfare, wellbeing) člověka, životní pohoda, sociální spravedlnost včetně dostupnosti zdravotní péče a možnosti žít zdravý, nebo alespoň zdravější život.

Již zmíněné osobní i sociální fungování člověka a kvalita jeho života jsou ovlivněny potřebami a kompetencemi každého jedince tyto potřeby reflektovat a naplňovat (tzn. umět posoudit své možnosti, mobilizovat a využít svůj potenciál a také definovat své potřeby i problémy, neřešitelné vlastními silami a zdroji). Ve vztahu ke zdraví a zdravému životnímu stylu to předpokládá tzv. zdravotní gramotnost, tzn. že je člověk způsobilý (měl by být) přiměřeně pečovat o své zdraví, předcházet jeho zhoršování, chovat se zodpovědně a uvědomovat si vliv nevhodného životního stylu na své zdraví, řešit své zdravotní obtíže, přizpůsobovat se svému zhoršenému zdravotnímu stavu a usilovat o jeho zlepšení nebo alespoň nezhoršování. Rovněž sem patří orientace ve zdravotnickém systému, jeho využívání a aktivní spolupráce s lékaři aj. zdravotníky. V některých společenstvích se na nízké úrovni těchto „zdravotních“ kompetencí podílí prostředí (rodina, komunita, společnost) a nízká vzdělanost, nedůvěra, předsudky, obavy a podnětová chudoba, což je mj. ovlivnitelné zkvalitněním vzdělávacího sytému, srozumitelnými informačně-osvětovými aktivitami a cílenou sociální prací i posílením veřejných zdrojů.

Zdraví se zásadně podílí na kvalitě lidského života. Ta je nepochybně subjektivní, avšak objektivně ovlivnitelný parametr, jenž zahrnuje dobré životní podmínky, neomezení žádoucích aktivit a pocit štěstí či životní pohody, s čímž úzce souvisí smysl a perspektiva života, jež spokojenost i pocit štěstí podmiňují.

Spektrum vlivů, které formují kvalitu života, navozuje další validní otázky – např.: Víme, kolik lidí kvůli problémům se svým psychickým a fyzickým stavem ztratilo práci, zázemí a skončilo na ulici? Víme, nakolik se u lidí bez domova podepsal na jejich zdraví život, který vedou? Víme, jaká způsobují matky ze sociálně vyloučených lokalit, resp. rodiče ze sociálně nepřizpůsobivých komunit prenatální rizika a napomáhají k rozvoji zhoršeného zdravotního stavu svých dětí (jednostranná, nevyvážená strava, nedostatek vitaminů a minerálů, absence hygienických návyků, legitimita kouření, alkoholu aj. návykových látek, neznalost náležité péče o novorozence, děti i mladistvé, nevhodné generační vzory atd.)? Víme u lidí s postižením, jaké mají podmínky a motivaci k překonávání dopadů svého postižení a do jaké míry disponují možnostmi participovat na péči o svůj zdravotní stav a rozhodovat o sobě? Víme, jaká rizika pro lidstvo přináší soudobý životní styl (stres, nedostatek pohybu, obezita, nevhodná životospráva, závislosti aj.), krize rodinného života a převažující hodnotová orientace (úspěch, výkon, hmotné statky, preference „mít“před „být“ a „já“ před „my“) majoritní, tzv. „konzumní společnosti? Víme, nakolik se devastace životního prostředí, ruinování přírodních zdrojů, nefunkčnost veřejné správy a chudoba na straně jedné a plýtvání potravinami, vodou, energiemi i lidským potenciálem na straně druhé podílí na špatném zdravotním stavu obyvatel v rozvojových zemích, a jaké to má či může mít důsledky?

Takových otázek je samozřejmě mnohem více. Vzpomeňme na slova papeže Františka, nebádající jak k vzájemné úctě, zájmu o každého člověka a pomoci potřebným, tak k pokoře, sociální spravedlnosti a ochraně životního prostředí.

Právě na poli diskursu zacíleného na to, nakolik a jakými způsoby může sociální práce působit na zdraví lidí i na jejich přijatelný, bezpečný životní styl, a jak mohou sociální pracovníci ovlivňovat životní situaci a podmínky svých klientů tak, aby dokázali předcházet zdravotním rizikům a uměli je řešit v kontextu svého života. Z praxe víme, že špatný zdravotní stav a rizikový životní styl se mj. následně podílejí na rodinné patologii i na omezení přístupu k pracovnímu uplatnění a občanskému životu, což může vést k chudobě a sociální exkluzi. Proto ve smyslu výše nastíněné škály souvztažností mezi zdravím a životním stylem v širokém kontextu sociální práce budeme očekávat a těšit se na praktické příspěvky i teoreticky či akademicky koncipované statě.

Libor Novosád, editor čísla

Nabídka nových knih

obalka
Autismus v...
Barbora Bazalová
obalka
Kdo je tu...
Manfred Lütz
obalka
Jak se uklidnit...
Susan Albers
obalka
Sociální doved...
David Fontana
obalka
Hra v terapii
Milan Valenta...
obalka
Jazyk těla
Alexander Lowen
obalka
Aspekty mužství
C. G. Jung

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace