Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Ediční plán

(!) Do publikačního řízení - sestávajícího z a) posouzení oborové přiměřenosti článku a b) standard-ního anonymního recenzního řízení - průběžně přijímáme akademické články i MIMO níže uvedená témata. Speciální anglická vydání nejsou tematická.

3/2017

Sociální práce, zdraví a životní styl

toto číslo dosud nevyšlo
vydání je plánováno na Červen / June 2017

zpět na ediční plán

obálka čísla
  • Deadline pro příjem rozšířených abstraktů akademických textů je 31. března 2016.
  • Zpětnou vazbu editora na abstrakt obdržíte do 30. dubna 2016.
  • Akademické texty můžete posílat do 30. listopadu 2016.
  • Prakticko-publicistické texty můžete posílat do 11. května 2017.

Anotace editora čísla

Protentokrát začněme otázkami. Kolik lidí na světě žije v chudobě nebo na hranici bídy, v nevyhovujících životních podmínkách, v komunitách, kde zdraví není (popř. nemůže být) prioritou, v teratogenním životním prostředí, bez základní zdravotní péče, hodnotné stravy a nezávadné vody? Kolik lidí pracuje v naprosto otřesných podmínkách bez ohledu na všudypřítomné riziko úrazu nebo poškození zdraví? Kolik lidí nemá žádné nebo nedostatečné sociální i zdravotní pojištění a ocitají se ve „vakuu“, mimo záchytné sítě profylaxe či zdravotní prevence a dispenzarizace. Víme, že stamiliony. Proto není náhodou, že jsme se v našem časopise již věnovali tématice chudoby, bezdomovství, zdravotního postižení, humanitární a rozvojové pomoci, bydlení, sociální politiky aj. 

Sociální práce má sloužit lidem a je především nositelem či zprostředkovatelem změny (situace, chování, podmínek, prostředí, zvládání). Zasahuje všude tam, kde je narušeno osobní i sociální fungování člověka, je ohrožena jeho důstojnost a integrita i kvalita života. V klientské rovině se tedy sociální práce zaměřuje na osoby rizikové, znevýhodněné, ohrožené sociálním vyloučením a se sníženými kompetencemi v zacházení se svým životem. Usiluje u těchto klientů o změnu, eliminaci rizik, sociální začlenění, zlepšení jejich osobního i sociálního fungování a posílení jejich kompetencí. Jinak řečeno jde o ucelené, holistické působení na zvýšení kvality života našich klientů. Cílem je mj. růst a „blaho“ (welfare, wellbeing) člověka, životní pohoda, sociální spravedlnost včetně dostupnosti zdravotní péče a možnosti žít zdravý, nebo alespoň zdravější život.

Již zmíněné osobní i sociální fungování člověka a kvalita jeho života jsou ovlivněny potřebami a kompetencemi každého jedince tyto potřeby reflektovat a naplňovat (tzn. umět posoudit své možnosti, mobilizovat a využít svůj potenciál a také definovat své potřeby i problémy, neřešitelné vlastními silami a zdroji). Ve vztahu ke zdraví a zdravému životnímu stylu to předpokládá tzv. zdravotní gramotnost, tzn. že je člověk způsobilý (měl by být) přiměřeně pečovat o své zdraví, předcházet jeho zhoršování, chovat se zodpovědně a uvědomovat si vliv nevhodného životního stylu na své zdraví, řešit své zdravotní obtíže, přizpůsobovat se svému zhoršenému zdravotnímu stavu a usilovat o jeho zlepšení nebo alespoň nezhoršování. Rovněž sem patří orientace ve zdravotnickém systému, jeho využívání a aktivní spolupráce s lékaři aj. zdravotníky. V některých společenstvích se na nízké úrovni těchto „zdravotních“ kompetencí podílí prostředí (rodina, komunita, společnost) a nízká vzdělanost, nedůvěra, předsudky, obavy a podnětová chudoba, což je mj. ovlivnitelné zkvalitněním vzdělávacího sytému, srozumitelnými informačně-osvětovými aktivitami a cílenou sociální prací i posílením veřejných zdrojů.

Zdraví se zásadně podílí na kvalitě lidského života. Ta je nepochybně subjektivní, avšak objektivně ovlivnitelný parametr, jenž zahrnuje dobré životní podmínky, neomezení žádoucích aktivit a pocit štěstí či životní pohody, s čímž úzce souvisí smysl a perspektiva života, jež spokojenost i pocit štěstí podmiňují.

Spektrum vlivů, které formují kvalitu života, navozuje další validní otázky – např.: Víme, kolik lidí kvůli problémům se svým psychickým a fyzickým stavem ztratilo práci, zázemí a skončilo na ulici? Víme, nakolik se u lidí bez domova podepsal na jejich zdraví život, který vedou? Víme, jaká způsobují matky ze sociálně vyloučených lokalit, resp. rodiče ze sociálně nepřizpůsobivých komunit prenatální rizika a napomáhají k rozvoji zhoršeného zdravotního stavu svých dětí (jednostranná, nevyvážená strava, nedostatek vitaminů a minerálů, absence hygienických návyků, legitimita kouření, alkoholu aj. návykových látek, neznalost náležité péče o novorozence, děti i mladistvé, nevhodné generační vzory atd.)? Víme u lidí s postižením, jaké mají podmínky a motivaci k překonávání dopadů svého postižení a do jaké míry disponují možnostmi participovat na péči o svůj zdravotní stav a rozhodovat o sobě? Víme, jaká rizika pro lidstvo přináší soudobý životní styl (stres, nedostatek pohybu, obezita, nevhodná životospráva, závislosti aj.), krize rodinného života a převažující hodnotová orientace (úspěch, výkon, hmotné statky, preference „mít“před „být“ a „já“ před „my“) majoritní, tzv. „konzumní společnosti? Víme, nakolik se devastace životního prostředí, ruinování přírodních zdrojů, nefunkčnost veřejné správy a chudoba na straně jedné a plýtvání potravinami, vodou, energiemi i lidským potenciálem na straně druhé podílí na špatném zdravotním stavu obyvatel v rozvojových zemích, a jaké to má či může mít důsledky?

Takových otázek je samozřejmě mnohem více. Vzpomeňme na slova papeže Františka, nebádající jak k vzájemné úctě, zájmu o každého člověka a pomoci potřebným, tak k pokoře, sociální spravedlnosti a ochraně životního prostředí.

Právě na poli diskursu zacíleného na to, nakolik a jakými způsoby může sociální práce působit na zdraví lidí i na jejich přijatelný, bezpečný životní styl, a jak mohou sociální pracovníci ovlivňovat životní situaci a podmínky svých klientů tak, aby dokázali předcházet zdravotním rizikům a uměli je řešit v kontextu svého života. Z praxe víme, že špatný zdravotní stav a rizikový životní styl se mj. následně podílejí na rodinné patologii i na omezení přístupu k pracovnímu uplatnění a občanskému životu, což může vést k chudobě a sociální exkluzi. Proto ve smyslu výše nastíněné škály souvztažností mezi zdravím a životním stylem v širokém kontextu sociální práce budeme očekávat a těšit se na praktické příspěvky i teoreticky či akademicky koncipované statě.

Libor Novosád, editor čísla

Nabídka nových knih

obalka
Sociální doved...
David Fontana
obalka
Hra v terapii
Milan Valenta...
obalka
Jazyk těla
Alexander Lowen
obalka
Aspekty mužství
C. G. Jung
obalka
Nový One Minute...
Ken Blanchard...
obalka
Muž s nádher...
Lillian B. Rubin
obalka
100 chyb při péči...
Jutta König...

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace