
Z redakce
Vyšlo číslo 5/2019 "Expertní a participativní přístup" Jak zlepšit "všední den" v rodinách s dítětem s postižením? Na to odpověděla 6. mezinárodní konference pracovníků v rané péči a my byli u toho! Vyšlo číslo 4/2019 "ERIS Journal - Summer 2019" Vyšlo číslo 3/2019 "Vliv proměn společnosti na sociální práci" Vyšlo číslo 2/2019 "Vzdělávání v sociální práci" Ediční plán na rok 2020
Přednášky on-line

Volná místa
Sociální pracovník - odbor pečovatelské služby Brno - Bystrc Sociální pracovník / pracovnice (Praha) Kontaktní pracovník pro NZDM (Mnichovo Hradiště) Kontaktní pracovník pro NZDM (Mnichovo Hradiště) Poradce / poradkyně pro rodiče (Praha) Kontaktní pracovník (Vysoké Mýto)
Čísla
Archiv čísel » 2018/6 - Posuzování v sociální práci »
Pavel NavrátilEpistemické diskursy „vysvětlení“ a „porozumění“ v modelech posouzení životní situace
Medailon autora:
Doc. PhDr. Pavel Navrátil, Ph.D., je docentem sociální práce na Katedře sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií MU v Brně. Věnuje se zkoumání tvorby a využití poznatků v sociální práci, profesionalizaci sociální práce.
Abstrakt:CÍL: V této studii si kladu za cíl analyzovat hlavní modely posouzení životní situace, které byly formulovány od počátku 20. století, z hlediska dvou klíčových epistemických diskursů „vysvětlení“ a „porozumění“. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Otázku povahy sociální práce spojuji s diskusí o oborové epistemologii (Lorenz, 2016). K této diskusi se připojuji prostřednictvím dvou epistemických konceptů „vysvětlení“ a „porozumění“, které využívám pro diskusi o způsobech posouzení životní situace (Lorente-Molina, Luxardo, 2018). METODY: Práci předkládám jako teoretickou analýzu. VÝSLEDKY: Analyzoval jsem šest modelů posouzení: model diagnostický, model posouzení rizika, model rozhodování, model kritický, byrokratický model a participativní model. V modelu diagnostickém, v modelu posouzení rizik a v modelu rozhodování jsou vyzdvižena objektivizující stanoviska vysvětlení, v participativním modelu je akcentováno rozumějící stanovisko konstruktivistické, zatímco kritický model stojí někde mezi oběma krajnostmi a v některých aspektech se více blíží k vysvětlující perspektivě, zatímco jinde zaujímá interpretativní hledisko. Specifickým případem je pak model byrokratického posouzení, který sice inklinuje k objektivizační logice diskursu vysvětlení, ale není jeho důslednou aplikací. IMPLIKACE: Svojí studií chci přispět k debatě o předpokladech výstavby poznatků v sociální práci jako specifické akademické disciplíně a praktické profesi, jak ji chápe současná definice sociální práce IFSW (2014).
Klíčová slova:epistemologie, sociální práce, modely posouzení, profese, komplexita
m,l;;k
Podobné články
Reflexivní posouzení odolnosti sociálního pracovníka
Mediální kauzy sociální práce, jejich rizika a příležitosti
Proces posouzení životní situace jako zdroje ohrožení dítěte (faktory ovlivňující posouzení ohrožených dětí)
Some Components and Dynamics of School Social Work Practice in a North American Context
Posedlost sociální práce managementem rizik a rezignace na potřeby

Vyhledávání
Anketa
V této chvíli není zveřejněna žádná anketa.

Debata
Jaké má "terapie" místo v sociální práci?
Poslední komentáře:
Luboš Turzík (21.3.)Miroslav Juroška - Sociální pracovník (10.5.)
Mgr. Veronika Benešová, PhD (14.3.)
Vít Čejka (1.3.)
Ediční plán
6/2019 – Lidé v ohrožení 1/2020 – ERIS Journal - Winter 2020 - Social Work and Empowering Communities 2/2020 – Prevence v sociální práci 3/2020 – Sociální práce ve zdravotnictví 4/2020 – ERIS Journal - Summer 2020 - Social Work with Children