Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Aktuální výzkumy

VÚPSV (říjen 2012): Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009)

Ondřej Hora, Tomáš Sirovátka

Cílem monografie bylo identifikovat, nakolik jsou opatření aktivní politiky zaměst¬nanosti a dalších politik efektivní při zmírňování rizik vyplývajících z dopadů krize. Porovnáváme přitom efekty opatření aktivní politiky zaměstnanosti v době ekonomického růstu a v době krize, respektive v době její první fáze (růst cyklické složky nezaměstna¬nosti v důsledku propouštění a poklesu počtu volných míst).

Srovnání je založeno na statistických metodách s využitím dat z úřadů práce (OK práce). Kromě analýzy cílenosti opatření byl proveden odhad efektů opatření APZ na základě srovnání s quasikontrolní skupinou a opatření v jednotlivých regionech. Sledu¬jeme efekty jednotlivých typů opatření a to pro jednotlivé kategorie nezaměstna¬ných v období 1-18 měsíců po ukončení programů APZ.

Zaměření jednotlivých programů se v období první fáze krize (2009-2010) příliš nezměnilo, byť došlo k určitému zlepšení v některých programech. Celkově jsou programy poměrně dobře zacíleny na nezaměstnané, u kterých lze předpokládat horší šanci na pracovní uplatnění (např. z hlediska zdravotního stavu, vzdělání apod.) a také na osoby s dlouhodobou či opakovanou evidencí (zde se zastoupení těchto skupin v programech ještě zlepšilo). Z hlediska zařazení do tzv. rizikových skupin jsou programy poměrně dobře cíleny např. na matky s dětmi a zdravotně handicapované, u ostatních skupin je zastoupení v programech přece jen nižší. Již tradičně jsou v programech málo zastoupeny osoby se základním vzděláním a méně také osoby nad 50 let (obecná kategorie).

Většina programů přinesla v době krize svým účastníkům výrazně vyšší šanci na odchod z evidence než ve srovnatelné skupině neúčastníků (a to navzdory poměrně nepříznivě situaci na trhu práce). Toto pozitivní zjištění je pak podpořeno poznatky o relativně dobrém cílení programů na osoby, které měly nebo by bez účasti v programu mohly mít problémy při uplatnění na trhu práce. Slabší jsou pochopitelně výsledky rekvalifikačních programů. Můžeme dovozovat, že v případě výraznějších hospodář¬ských problémů jsou krátkodobé a střednědobé efekty rekvalifikačních efektů nižší a jejich možný přínos se může projevit až v delším časovém horizontu, než jaký naše analýza postihovala. Projekty ESF minimálně u programů podpory tvorby míst dosahují dobrých výsledků.

Masové využívání IAP pro dlouhodoběji nezaměstnané se poměrně málo osvědčilo. V situaci vysoké nezaměstnanosti totiž není individuální práce se všemi dlouhodobě nezaměstnanými z kapacitních důvodů vůbec možná. V tomto kontextu by zřejmě bylo vhodnější současnou podobu realizace IAP opustit ve prospěch individualizované práce s vybranými uchazeči.

APZ má celkově potenciál minimálně částečně překonávat individuální znevýhod¬nění určitých skupin nezaměstnaných.

Celý text monografie lze zdarma stáhnout na webových stránkách VÚPSV.

Vloženo 24.10.2012

... všechny výzkumy

Nabídka nových knih

obalka
Co mě výcvik zvířat...
Amy Sutherland
obalka
Když narcisté...
Nina W. Brown
obalka
100 mozkocvič...
R. Eastaway, D. ...
obalka
Holka, kterou...
Torey Hayden
obalka
Pondělí či pátek...
R. Škaloudová
obalka
Jak navazovat ...
Devora Zack
obalka
Zooterapie v ...
Jaroslava Bicková

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace