Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

rozhovor

IZOLACE, ÚZKOST, NAPĚTÍ – v době koronavirové krize zažíváme fenomény, které pociťují lidé s duševním onemocněním

ilustrační foto

Vydáno před 84 dny

Na otázky odpovídá Jan Sobotka, výkonný ředitel Fokusu Praha, neziskové organizace, která už 30 let podporuje plnohodnotný život lidí se zkušeností s duševním onemocněním ve společnosti.

Jak dlouho se vy osobně pohybujete v sociální oblasti?

Přes dvacet let se pohybuji v sociálních a zdravotních službách.  Ve  Fokusu Praha jsem čtvrtým rokem. Před tím jsem působil sedmnáct let v terapeutické komunitě pro lidi s duševním onemocněním a návykovými problémy. Začínal jsem jako ošetřovatel v psychiatrické léčebně a postupně vystudoval sociální práci na VŠ. Absolvoval jsem dlouhodobé vzdělávací programy v psychoterapii, rodinné terapii a supervizi.

Zaměstnanci Fokusu Praha – sociální a zdravotní pracovníci, kteří podporují lidi s duševním onemocněním, se ze dne na den ocitli v první linii v koronavirové krizi. Jak to zvládali? Dostávalo se vám adekvátní podpory?

 Zajímavé bylo sledovat, jak známé tváře v médiích děkují lidem a profesím v první linii za obětavou práci. Musím konstatovat, že sociální profese ještě před nedávnem nikdo nezmiňoval, ačkoli tito lidé v první linii jsou a byli. V našich službách si lidé sehnali dezinfekci, ušili roušky a v nové situaci, v nových podmínkách poskytují služby svým klientům stejně intenzivně, jen trochu jinak. Vím, že stejně to udělaly ostatní organizace, poskytující podobné služby a předpokládám, že zejména zaměstnanci pobytových služeb jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, na tom byly a jsou úplně stejně. Zhruba dva týdny ale trvalo, než jsme dostali malou část ochranných prostředků pro svoji práci a své klienty, ale jak již bylo řečeno, roušky a dezinfekci jsme si sehnali, díky nasazení pracovníků, sami. Jsem velice rád, že si stát začíná všímat nezbytnosti našich služeb.

Jak tedy v současné nouzové situaci fungují služby Fokus Praha?

V prvních dnech, kdy jsme nevěděli, co přesně opatření mohou pro klienty i pracovníky znamenat, jsme začali mluvit a psát o omezení našich služeb. To se ale ukázalo jako zavádějící pojem. Fokus Praha v zásadě poskytuje několik druhů sociálních služeb, dále služby zdravotní, vzdělávací a sociální podnikání. Zaměřím-li se na služby sociální, jedná se Centra duševního zdraví (CDZ) a Komunitní týmy (KoT), zajišťující formou casemanagementu intenzivní podporu lidem v jejich prostředí, ale i třeba v nemocnici. Součástí těchto služeb jsou i služby podpory zaměstnání (TPZ). Dalšími důležitými službami jsou Chráněné bydlení a Denní programy.

Denní programy, ale i další služby, byly nuceny, kvůli vládním opatřením, zrušit programy skupinové, což znamená, že klienty nyní podporují individuálně. Podpora je poskytována, pokud to jde, telefonicky. Lidé v denních programech jsou většinou klienty CDZ nebo Komunitních týmů, takže je jim podpora poskytována zde. Pracovníci Denních programů se proto podílejí na šití a rozvozu roušek, potravin a léků klientům.

CDZ (centra duševního zdraví) jsou multidisciplinárním zdravotně-sociálním týmem a fungují pro své klienty v obvyklé pracovní době. Za zvýšených bezpečnostních opatření drží služby přímo v centru, vyjíždí za klienty domů, pomáhají při případné hospitalizaci, atd. Týmy jsou rozděleny na menší skupinky, které se nemohou potkat – to má zajistit pokračování práce s klienty v případě karantény někoho z týmu. Pravidelné porady týmu, rozdělení úkolů a další domluvy jsme se museli rychle naučit realizovat přes Skype nebo podobné aplikace.

Komunitní týmy pracují velice podobně jako CDZ, pouze mají k dispozici jen sociální část služby. Musí tedy, například k zajištění injekční medikace, domlouvat zdravotní sestry a lékaře z jiných, spolupracujících týmů CDZ. To je v zásadě složitá věc, ale daří se díky ochotě spolupracujících stran.

Chráněné bydlení má ještě složitější situaci, neboť v něm pro klienty panuje zákaz návštěv, což zhoršuje běžný pocit izolace, se kterým se potýkají. Vzniká tak zvýšená potřeba podpory a u některých to může vést i k hospitalizaci. Týmy v chráněném bydlení jsou taktéž rozděleny na menší pracovní skupiny, kvůli zajištění provozu v případě karantény.

Co radí sociální pracovníci klientům v této době?

Obecně lze říci, že stav nouze má vliv na psychické rozpoložení klientů i pracovníků, stejně jako je tomu u běžné populace. Běžná doporučení věnovat se pohybu, nepropadat trudnomyslnosti, zbytečně neriskovat, jsou někdy pro klienty obtížná a s jejich naplněním jim může pomoci především sociální pracovník. To na nás klade zvýšený nárok – lidsky, profesně, logisticky.

Zdá se, že nyní, v době omezení, jsou pro běžnou populaci představitelnější témata jako izolace, úzkost a napětí, obavy o budoucnost, atd., neboť je alespoň z části prožívá každý z nás. Při tom jsou to fenomény každodenní reality mnoha lidí s duševním onemocněním. Tato zkušenost by nás paradoxně mohla obohatit a mohli bychom citlivěji a otevřeněji přistupovat k lidem se zkušeností s duševním onemocněním.

Zažít na vlastní kůži pocity izolace a úzkosti a přistoupit k tomu jako ke zkušenosti, která nás posune – k čemu nám to může být dobré?

Můžeme nahlédnout, že ani lidé s duševním onemocněním nemohou žít „normální“ život v izolaci velkých léčeben a celý život zaměnit za svou diagnózu a její příznaky. Klíčem je zotavení v běžné společnosti a život, ve kterém naplňujeme různé sociální role. Nutným předpokladem je společnost – komunita – sousedé, kteří si dovedou představit, jak devastující jsou strach, izolace  a předsudky a dají lidem se zkušeností s duševním onemocněním šanci. To by se, s trochou optimizmu, mohlo podařit díky zážitku současné nouze – každý je někdy tzv. na dně, ale nemusí proto být odsunut na okraj společnosti, do ústavu nebo léčebny.

Nezávisle na koronaviru reforma péče o duševní zdraví aktuálně probíhá. Smyslem reformy je právě nastavení systému péče tak, aby lidé mohli vést smysluplný a důstojný život v komunitě – doma mezi svými sousedy, známými, příbuznými. Jde nám o přesun péče z velkých nemocnic do sítě ambulantních a terénních služeb – je to přirozené a ušetří to státu peníze. Pro reformu péče o duševní zdraví jsou právě komunitní služby jejím nejdůležitějším článkem, stejně jako je tomu v jiných evropských zemích, které kladou důraz na základní lidská práva. To vše je popsáno i v Národním akčním plánu pro duševní zdraví, který Vláda ČR schválila v lednu tohoto roku.  

Díky komunitním službám, sdružených v Asociaci komunitních služeb (AKS), se do ČR již roky dostává know-how o multidisciplinárním přístupu, case managementu, principech zotavení, mapovacích nástrojích a způsobech práce s psychotickými fenomény. Právě na těchto principech nyní stojí týmy, které mají zajišťovat přechod lidí z velkých ústavů do běžných a důstojných podmínek v komunitě.

                                                                                              Eva Čižinská,
PR pracovnice Fokus Praha, z.u.



Sdílet text:


Podobné zprávy

Inspirace Studijní a odpočinková místnost pro děti a mládež
Akademické články Může být česká a slovenská sociální práce nástrojem podpory sociální změny?
O čem se mluví Nedobrovolná hospitalizace psychiatrických pacientů v ČR
Akademické články Možnosti a bariéry v sociální práci s osobami bez přístřeší
Inspirace Barevné případy pracovnice střediska Péče o duševní zdraví (budoucího centra pro duševní zdraví)


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: šest

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Jak navazovat ...
Devora Zack
obalka
Zooterapie v ...
Jaroslava Bicková
obalka
Poruchy osobnosti ...
Riegel, Pěč, Kalina
obalka
Existenciální ...
Irvin D. Yalom
obalka
Transformace ...
Ladislav Timuľák
obalka
Když ty nejsi ty
Anita de Nennie
obalka
Zbláznění
Ellen Forney

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace