Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

rozhovor

IZOLACE, ÚZKOST, NAPĚTÍ – v době koronavirové krize zažíváme fenomény, které pociťují lidé s duševním onemocněním

ilustrační foto

Vydáno před 13 dny

Na otázky odpovídá Jan Sobotka, výkonný ředitel Fokusu Praha, neziskové organizace, která už 30 let podporuje plnohodnotný život lidí se zkušeností s duševním onemocněním ve společnosti.

Jak dlouho se vy osobně pohybujete v sociální oblasti?

Přes dvacet let se pohybuji v sociálních a zdravotních službách.  Ve  Fokusu Praha jsem čtvrtým rokem. Před tím jsem působil sedmnáct let v terapeutické komunitě pro lidi s duševním onemocněním a návykovými problémy. Začínal jsem jako ošetřovatel v psychiatrické léčebně a postupně vystudoval sociální práci na VŠ. Absolvoval jsem dlouhodobé vzdělávací programy v psychoterapii, rodinné terapii a supervizi.

Zaměstnanci Fokusu Praha – sociální a zdravotní pracovníci, kteří podporují lidi s duševním onemocněním, se ze dne na den ocitli v první linii v koronavirové krizi. Jak to zvládali? Dostávalo se vám adekvátní podpory?

 Zajímavé bylo sledovat, jak známé tváře v médiích děkují lidem a profesím v první linii za obětavou práci. Musím konstatovat, že sociální profese ještě před nedávnem nikdo nezmiňoval, ačkoli tito lidé v první linii jsou a byli. V našich službách si lidé sehnali dezinfekci, ušili roušky a v nové situaci, v nových podmínkách poskytují služby svým klientům stejně intenzivně, jen trochu jinak. Vím, že stejně to udělaly ostatní organizace, poskytující podobné služby a předpokládám, že zejména zaměstnanci pobytových služeb jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, na tom byly a jsou úplně stejně. Zhruba dva týdny ale trvalo, než jsme dostali malou část ochranných prostředků pro svoji práci a své klienty, ale jak již bylo řečeno, roušky a dezinfekci jsme si sehnali, díky nasazení pracovníků, sami. Jsem velice rád, že si stát začíná všímat nezbytnosti našich služeb.

Jak tedy v současné nouzové situaci fungují služby Fokus Praha?

V prvních dnech, kdy jsme nevěděli, co přesně opatření mohou pro klienty i pracovníky znamenat, jsme začali mluvit a psát o omezení našich služeb. To se ale ukázalo jako zavádějící pojem. Fokus Praha v zásadě poskytuje několik druhů sociálních služeb, dále služby zdravotní, vzdělávací a sociální podnikání. Zaměřím-li se na služby sociální, jedná se Centra duševního zdraví (CDZ) a Komunitní týmy (KoT), zajišťující formou casemanagementu intenzivní podporu lidem v jejich prostředí, ale i třeba v nemocnici. Součástí těchto služeb jsou i služby podpory zaměstnání (TPZ). Dalšími důležitými službami jsou Chráněné bydlení a Denní programy.

Denní programy, ale i další služby, byly nuceny, kvůli vládním opatřením, zrušit programy skupinové, což znamená, že klienty nyní podporují individuálně. Podpora je poskytována, pokud to jde, telefonicky. Lidé v denních programech jsou většinou klienty CDZ nebo Komunitních týmů, takže je jim podpora poskytována zde. Pracovníci Denních programů se proto podílejí na šití a rozvozu roušek, potravin a léků klientům.

CDZ (centra duševního zdraví) jsou multidisciplinárním zdravotně-sociálním týmem a fungují pro své klienty v obvyklé pracovní době. Za zvýšených bezpečnostních opatření drží služby přímo v centru, vyjíždí za klienty domů, pomáhají při případné hospitalizaci, atd. Týmy jsou rozděleny na menší skupinky, které se nemohou potkat – to má zajistit pokračování práce s klienty v případě karantény někoho z týmu. Pravidelné porady týmu, rozdělení úkolů a další domluvy jsme se museli rychle naučit realizovat přes Skype nebo podobné aplikace.

Komunitní týmy pracují velice podobně jako CDZ, pouze mají k dispozici jen sociální část služby. Musí tedy, například k zajištění injekční medikace, domlouvat zdravotní sestry a lékaře z jiných, spolupracujících týmů CDZ. To je v zásadě složitá věc, ale daří se díky ochotě spolupracujících stran.

Chráněné bydlení má ještě složitější situaci, neboť v něm pro klienty panuje zákaz návštěv, což zhoršuje běžný pocit izolace, se kterým se potýkají. Vzniká tak zvýšená potřeba podpory a u některých to může vést i k hospitalizaci. Týmy v chráněném bydlení jsou taktéž rozděleny na menší pracovní skupiny, kvůli zajištění provozu v případě karantény.

Co radí sociální pracovníci klientům v této době?

Obecně lze říci, že stav nouze má vliv na psychické rozpoložení klientů i pracovníků, stejně jako je tomu u běžné populace. Běžná doporučení věnovat se pohybu, nepropadat trudnomyslnosti, zbytečně neriskovat, jsou někdy pro klienty obtížná a s jejich naplněním jim může pomoci především sociální pracovník. To na nás klade zvýšený nárok – lidsky, profesně, logisticky.

Zdá se, že nyní, v době omezení, jsou pro běžnou populaci představitelnější témata jako izolace, úzkost a napětí, obavy o budoucnost, atd., neboť je alespoň z části prožívá každý z nás. Při tom jsou to fenomény každodenní reality mnoha lidí s duševním onemocněním. Tato zkušenost by nás paradoxně mohla obohatit a mohli bychom citlivěji a otevřeněji přistupovat k lidem se zkušeností s duševním onemocněním.

Zažít na vlastní kůži pocity izolace a úzkosti a přistoupit k tomu jako ke zkušenosti, která nás posune – k čemu nám to může být dobré?

Můžeme nahlédnout, že ani lidé s duševním onemocněním nemohou žít „normální“ život v izolaci velkých léčeben a celý život zaměnit za svou diagnózu a její příznaky. Klíčem je zotavení v běžné společnosti a život, ve kterém naplňujeme různé sociální role. Nutným předpokladem je společnost – komunita – sousedé, kteří si dovedou představit, jak devastující jsou strach, izolace  a předsudky a dají lidem se zkušeností s duševním onemocněním šanci. To by se, s trochou optimizmu, mohlo podařit díky zážitku současné nouze – každý je někdy tzv. na dně, ale nemusí proto být odsunut na okraj společnosti, do ústavu nebo léčebny.

Nezávisle na koronaviru reforma péče o duševní zdraví aktuálně probíhá. Smyslem reformy je právě nastavení systému péče tak, aby lidé mohli vést smysluplný a důstojný život v komunitě – doma mezi svými sousedy, známými, příbuznými. Jde nám o přesun péče z velkých nemocnic do sítě ambulantních a terénních služeb – je to přirozené a ušetří to státu peníze. Pro reformu péče o duševní zdraví jsou právě komunitní služby jejím nejdůležitějším článkem, stejně jako je tomu v jiných evropských zemích, které kladou důraz na základní lidská práva. To vše je popsáno i v Národním akčním plánu pro duševní zdraví, který Vláda ČR schválila v lednu tohoto roku.  

Díky komunitním službám, sdružených v Asociaci komunitních služeb (AKS), se do ČR již roky dostává know-how o multidisciplinárním přístupu, case managementu, principech zotavení, mapovacích nástrojích a způsobech práce s psychotickými fenomény. Právě na těchto principech nyní stojí týmy, které mají zajišťovat přechod lidí z velkých ústavů do běžných a důstojných podmínek v komunitě.

                                                                                              Eva Čižinská,
PR pracovnice Fokus Praha, z.u.



Sdílet text:


Podobné zprávy

Inspirace Studijní a odpočinková místnost pro děti a mládež
O čem se mluví Nedobrovolná hospitalizace psychiatrických pacientů v ČR
Akademické články Může být česká a slovenská sociální práce nástrojem podpory sociální změny?
Akademické články Možnosti a bariéry v sociální práci s osobami bez přístřeší
Inspirace Barevné případy pracovnice střediska Péče o duševní zdraví (budoucího centra pro duševní zdraví)


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: tři

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Zbláznění
Ellen Forney
obalka
Třinácté komnaty ...
Violet Oaklander
obalka
Stín v nás
Verena Kast
obalka
Stárnutí, ...
T. Cimrmannová a kol.
obalka
Sny jako řeč ...
Robert A. Johnson
obalka
Smysl života
Alfred Adler
obalka
Síla nevysloveného
Peter Pöthe

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace