Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

názor

Proč se nezavíráme na dva týdny s klienty?

ilustrační foto

Vydáno před 159 dny

Jednoduše proto, že to považujeme za neefektivní z hlediska boje s epidemií COVID-19, za neetické z hlediska pracovně-právního vztahu k zaměstnancům a vysloveně riskantní pro zajištění fungování malých služeb v případě rozšíření nákazy.

V prvních dvou týdnech při nástupu koronaviru do ČR nebylo jasné, jak se bude situace vyvíjet a přijímala se téměř jakákoliv doporučení, která by zamezila „italskému“ vývoji. Mezi prvními použitelnými byl „Doporučený postup APSS“[1], který kromě mnoha dobrých a praktických kroků navrhoval také 14ti denní souvislý pobyt v karanténě s klienty. Posléze byl tento postup přijímán i jako preventivní ochrana před nákazou v některých službách sociální péče. Toto na první pohled pragmatické opatření se však po dalším měsíci zkušeností a vývoje epidemie COVID-19 a zejména prvních zasažených pobytových službách, ukazuje jako neudržitelné.

Nákaza se nešíří tak rychle, aby se během jednoho-dvou dnů nakazili všichni, zavřeli se na domově, prodělali chorobu a za dva týdny opět zdraví vyšli ven. Nákaza se šíří pozvolna během několika dnů, inkubační doba je většinou 5-7 dnů, u různých osob má různě závažný a různě dlouhý průběh. Zvládnutí situace od nástupu onemocnění po vyléčení všech nakažených trvá ve většině případů déle než měsíc. Dokonce dle vyjádření MUDr. Eclerové z KHS Brno[2] vykazují někteří pacienti pozitivitu i dva měsíce. Nonstop zavřením se s klienty na dva týdny se naopak, dle vyjádření MUDr. Eclerové riziko vzájemné nákazy zvyšuje – KHS jako nejefektivnější postup prosazuje co nejrychlejší izolaci každého pozitivního – ať klienta nebo zaměstnance a jeho důsledné oddělení od dalších osob, které by mohl nakazit. Tomuto principu dvoutýdenní souvislý pobyt s klienty přímo odporuje.

Obvyklá praxe v nemocnicích přímo na odděleních, kde pečují o COVID-19 pozitivní klienty je taková, že jsou sice určené oddělené směny, které se personálně neprolínají, ale tito zaměstnanci chodí ze směn domů – nejsou s pacienty na oddělení zavřeni nonstop[3]. Celá záležitost tak působí dojmem, že se sociální služby, snaží být papežštější než papež. Doporučení pro sociální služby zavírat se s klienty na souvislý 14tidenní pobyt není předmětem žádného mimořádného opatření vlády ČR ani Ministerstva zdravotnictví ČR[4].

Dalším velkým problém uvedené praxe je dodržování Zákoníku práce č. 262/2006Sb[5], zejména jeho ustanovení o pracovní době ve znění §78 – §94. Při souvislém dvoutýdenním pobytu s klienty zřejmě může z logiky věci docházet k porušování všech výše zmíněných ustanovení, zejména stanovení týdenní pracovní doby (§79) a směn (§83), přestávek mezi směnami (§90) a zvláště pak nepřetržitého odpočinku v týdnu (§92). Takováto praxe tedy může fungovat jen za enormního osobního nasazení, možná až sebezapření zaměstnanců a za současného rizika porušení jejich pracovních práv zaměstnavatelem. Vzhledem k tomu, že platnost zákoníku práce žádné nařízení vlády během nouzového stavu v souvislosti s bojem proti COVID-19 nezrušilo, lze z našeho pohledu považovat tuto praxi nejen za neetickou ve vztahu k zaměstnancům, ale v některých případech možná i za nezákonnou.

Dalším důvodem, proč jsme v NADĚJI k dvoutýdennímu zavírání se s klienty nepřistoupili a nepovažujeme toto za příklad dobré praxe, je velikost služeb. Většina domovů pro seniory či jiné cílové skupiny, které provozujeme, a také většina jiných typů pobytových služeb provozovaných ať už námi či někým jiným nemá, a z principu ani nemůže mít tak naddimenzovanou personální kapacitu, aby bylo možné vytvořit minimálně dva plnohodnotné týmy, které by mohly zabezpečit non-stop veškerou péči ve dvoutýdenních turnusech. Zavedením takového režimu by se naprosto zbytečně zvyšovala již tak vysoká pracovní zátěž zaměstnanců, spolu s tím rostlo riziko na jedné straně profesního vyhoření a druhé kumulace dalších problémů v jejich osobním a rodinném životě. Např. dle vyjádření Mgr. Vondráčkové[6] řada pracovníků nešla na OČR, ale potřebuje mít služby tak, aby se doma v péči o děti prostřídala s partnerem. Nařízením vůči zaměstnancům ne příliš ohleduplného dvoutýdenního režimu se také zvyšuje riziko ztráty schopných a kvalitních zaměstnanců, kteří by mohli odejít do jiných služeb, které i během epidemie COVID-19 zachovávají služby v normálním režimu. Zkušenosti se zvládáním epidemie hepatitidy v roce 2018 z NADĚJE Litoměřice také ukázaly, že i přes dodržování všech hygienických opatření a intenzivní spolupráci s KHS se tato situace protáhla na půl roku a ani tehdy ze strany KHS žádný návrh na souvislý pobyt s klienty v zařízení nepadl a směny běžely v normálním režimu. Navíc např. v azylových domech je situace složitější než v domovech a dle vyjádření Mgr. Lutišanové[7] by tam při dvoutýdenních nonstop pobytech s klienty hrozil nárůst vzájemného napětí a agresivity klientů, tlaku na posunutí či prolomení hranic služby a mohlo by dojít i k napadení zaměstnanců.

Chápeme obavy a nejistotu související s šířením koronoviru na začátku března a chápeme i pohnutky, které vedly k zavedení tohoto způsobu řešení provozu. Nyní je však konec dubna a při současné znalosti situace a nově nabytými zkušenostmi se zvládáním nákazy na různých místech v ČR si myslíme, že nastala vhodná doba pro ukončení této praxe. Je neefektivní z hlediska prevence, kontraproduktivní při propuknutí nákazy a zbytečně zatěžuje již tak zatěžované a neadekvátně doceňované zaměstnance sociálních služeb.

 

Jiří Valnoha,
oblastní ředitel NADĚJE Brno



[1] Doporučený postup APSS ČR pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti se šířením nákazy koronavirem COVID-19 ze dne 5.3.2020 (http://www.apsscr.cz/cz/asociace/aktuality/?id=372)

[2] MUDr. Eclerová Petra, KHS JmK se sídlem v Brně, vedoucí odd. hygieny zdravotnických zařízení – telefonický rozhovor

[5] Zákoník práce č. 262/2006 Sb. ze dne 21.4.2006, účinný od 1. 1. 2007 v platném znění.

[6] Mgr. Ing. Eliška Vondráčková, vedoucí domovů Naděje, Brno – emailová komunikace.

[7] Mgr. Michaela Lutišanová, oblastní ředitelka Naděje Litoměřice – emailová komunikace.



Sdílet text:


Podobné zprávy

Akademické články Pracovní zátěž, životní spokojenost a work-life balance zaměstnanců přímé péče v domovech pro seniory v jižních Čechách a Praze
O čem se mluví Děti a mladí lidé online v době koronaviru
O čem se mluví Nekašlejme na druhé! Výzva nevládních organizací občanům ČR ke koronaviru
Akademické články Role klíčového pracovníka v domově pro seniory
Akademické články Využití biografické anamnézy při individuálním plánování s osobami s Alzheimerovou nemocí v domovech pro seniory: příklady dobré praxe?


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: osm

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Co mě výcvik zvířat...
Amy Sutherland
obalka
Když narcisté...
Nina W. Brown
obalka
100 mozkocvič...
R. Eastaway, D. ...
obalka
Holka, kterou...
Torey Hayden
obalka
Pondělí či pátek...
R. Škaloudová
obalka
Jak navazovat ...
Devora Zack
obalka
Zooterapie v ...
Jaroslava Bicková

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace