Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

reflexe

Děti a mladí lidé online v době koronaviru

ilustrační foto

Vydáno před 19 dny

Úvod

Děti a mladé lidi, stejně jako jejich rodiče nebo nás, zaskočilo v půlce března vyhlášení nouzového stavu, tedy opatření vyvolané pandemií onemocnění covid-19. Tato nečekaná situace přinesla mnoho negativ, ale také pozitiv. Naše organizace Proxima Sociale, o. p. s., se po celou dobu snažila být s dětmi a mladými lidmi v kontaktu. Pro naše klienty a klientky, ale také pro děti a mladé lidi, kteří o nás doposud neslyšeli, jsme hledali prostor pro propojení v prostředí, které je pro ně daleko přirozenější než pro nás – v online světě. A zjistili jsme díky tomu mnohé: co mladé baví, jaké jsou trendy, čím se v době nouzového stavu zabývali, co dělali, jaká jsou rizika online světa, ale také to, jaké pro nás je si práci v online světě vyzkoušet a třeba se pro ni i nadchnout.

Jak jsme pracovali my?

Od 12. března, kdy byl nouzový stav vyhlášen, nám trvalo zhruba jeden týden, než jsme pochopili, že situace bude mít delšího trvání a že bude nutné přizpůsobit jí naši práci. Začali jsme proto intenzivně vymýšlet, jak prorazit online a jak během nouzového stavu získat informace, které nám mohou být užitečné i po jeho skončení.

Nejprve jsme zmapovali dostupné sociální sítě a aplikace, které nám mohly pomoci udržet s dětmi a mladými lidmi kontakt. Již delší dobu víme, že pro děti a mladé lidi není hlavní sociální sítí Facebook, ale Instagram. Proto naše lokality[1] mají na Instagramu každá svůj účet a již delší dobu usilují o propagaci služeb a komunikaci právě skrze něj. Také nám ale bylo známo, že další zajímavou platformou, na které se pohybují mladší lidé (přibližně do 15 let), je sociální síť TikTok. Některé z lokalit tedy spustily své účty i zde. Facebook jsme se rozhodli nadále používat především kvůli komunikační aplikaci Messenger, protože je pro naši cílovou skupinu nejčastěji využívanou formou.

Pro komunikaci jsme pak zvolili také aplikaci Discord, která je využívána jako komunikační nástroj pro hráče her. Kromě toho jsme obnovili některé Skype profily a zároveň zjišťovali, skrze jaké platformy se ještě kontaktu s dětmi a mladými lidmi můžeme věnovat. Kromě Hangouts meet, Jitsi meet a Zoom jsme během doby karantény vyzkoušeli i mnoho dalších.

Měli jsme tedy v ruce prostor pro kontakt, ale věděli jsme, že to nebude stačit. Věnovali jsme proto čas také podobě naší práce a nastavování síťování. Vyhledávali jsme další návazné služby, které jsou schopny pracovat s tématy jako domácí násilí či jinými, podrobně jsme mapovali fungování návazných služeb v době nouzového stavu a zároveň vyhledávali organizace, které dětem a mladým lidem pomáhají online.

V neposlední řadě jsme chtěli vědět víc. Chtěli jsme vědět, co mladí řeší, jak se baví, čím se zabývají, jak reagují na situace, které se kolem nich dějí. Proto jsme sestavili, testovali a zkoušeli způsob práce pomocí „online monitoringu“. Chtěli jsme sledovat, kde spolu mladí veřejně diskutují a o čem, co je zajímá a jak na věci reagují. Cílem bylo vytvořit si aktuální přehled, který nám pomůže v adresnější práci s mladými lidmi a umožní nám plnit naše cíle i v době omezených nebo zakázaných služeb. Potřeba naší práce ze strany cílové skupiny se totiž krizí nezmenšila, ale spíše vykazovala jiné parametry.

Naše příspěvky (posty) na sociálních sítích se týkaly různých témat:

  • Preventivní články a informace – o ty rozhodně není a ani v době nouzového stavu nebyl takový zájem, jaký bychom potřebovali. Ale to není překvapením. Články o prevenci často zůstávají bez povšimnutí, a my se domníváme, že je to otázka jejich podoby. Této oblasti se naše posty věnují standardně, i mimo dobu karantény.
  • Informace o aktuální situaci v organizaci a pohybu našich týmů – často šlo o informace, kde na náš tým narazíte, kdy můžete přijít, za jakých podmínek, co se děje u nás, jak s námi můžete být v kontaktu atd. Po tomto typu informací není aktivní poptávka, ale ve většině případů se k cílové skupině dostanou. Této oblasti se naše posty věnují standardně, i mimo dobu karantény.
  • Sdílení vtipných a zajímavých věcí (memů, videí, hudby a obrázků) – příspěvky tohoto typu jsou samozřejmě velký tahák, zvláště když víte, z jakých zdrojů brát. V období nouzového stavu byl ještě víc než jindy velký zájem o odlehčení, takže takové posty měly často úspěch. Této oblasti se naše posty věnují standardně, i mimo dobu karantény.
  • Informace o současné situaci okolo covid-19 – zprostředkovávali jsme mladým lidem vládní nařízení, snažili se je odkazovat na dostupné informační portály nebo linky, pokud jsme si byli jisti, že budou pro děti a mladé lidi srozumitelné, zároveň jsme odpovídali na dotazy, pokud jsme znali odpovědi. Stali jsme tak pro děti a mladé lidi důvěryhodným zdrojem informací.
  • Znáte to taky? – tento typ postů vznikl přímo v době karantény. Jde o směs stories, videí nebo vytvořených postů. Tvořili jsme je sami a vymýšleli jsme je dle aktuálního zájmu mladých lidí nebo proto, abychom cíleně na něco poukázali (do této kategorie příspěvků se postupně přesunulo i téma prevence). Nabízeli jsme možnosti, jak se „neunudit“, otevírali jsme témata jako „problémy doma“ nebo „špatné vztahy ve třídě“ atd. Tyto příspěvky cílené na mladé lidi a podané jejich jazykem zaznamenaly největší úspěch.
  • Ankety – jsou využívány pro dotazy směrem k cílové skupině, ať už jen monitorujeme, chceme znát odpověď na něco, co nás napadlo, a zájmem si nejsme jisti, nebo „jen“ udržujeme kontakt. Této oblasti se naše posty věnují standardně, i mimo dobu karantény.

Jak děti a mladí lidé trávili čas v době karantény?

Naše organizace dokázala během koronavirových „prázdnin“ oslovit mnoho desítek tisíc mladých lidí po celé České republice.[2] Nestali se našimi klienty a klientkami, v mnoha případech ani nemohou, protože nepatří do našich spádových oblastí, ale interagovali s námi. V období od 12. března do 27. dubna[3] jsme sestavili individuální plán s celkem 461 klienty a klientkami[4], ale v loňském roce jsme v tom samém období podepsali individuální plán s 1035 klienty a klientkami. Úbytek je dán především typem komunikace, uzavřená NZDM a zároveň omezená možnost kontaktu nám umožňovala jen práci online, tudíž bylo zřejmé, že k úbytku uzavřených individuálních plánů dojde.

Zajímavé ale je, že naše práce byla o to intenzivnější. V loňském roce jsme v přímé práci na individuálních plánech s cílovou skupinou v období od 12. 3. do 27. 4. pracovali 1407 hodin, letos to bylo 1052 hodin. Kdybychom operovali s čísly výše (tedy počet podepsaných individuálních plánů), naše praxe ukazuje, že jsme daleko více a hlouběji mapovali situace klientů a klientek, stejně jako jsme více síťovali a hledali pro ně návazné služby.

Informace, které v textu zmiňujeme, jsme během období 12. 3. do 27. 4. 2020 sbírali na námi vytvořených profilech sociálních sítí Instagram, TikTok a Facebook[5], ale také na veřejných profilech mladých influencerů a influencerek (v diskusích pod příspěvky), či ve stories nebo na zdech našich fanoušků. Na sociálních sítích jsme ale profily nezakládali v době nouzového stavu, ale pro komunikaci s cílovou skupinou jsme první začali zakládat již před lety. Až ve výše uvedené době jsme pak ale prostor věnovali i většímu mapování dětí a mladých lidí na sociálních sítích. Netroufáme si odhadnout, jak velký počet dětí a mladých lidí s námi interagoval, ale například v případě zhlédnutí našich příspěvků nebo reakcí jsme zaznamenali zájem v určitých momentech až 40 000 dětí nebo mladých osob. Našich anket se zúčastnilo průměrem 20 dětí nebo mladých lidí. Sběr dat a online monitoring realizovali pracovníci a pracovnice programu děti a mládež, kteří pravidelně zaznamenávali své postřehy, výstupy a interpretace situací, které na sítích postřehli. A právě z těchto materiálů pak vycházíme.

Co se týče témat, která děti a mladí lidé s Proximou řešili, i tady jsme zaznamenali drobnou změnu. Standardní příčku číslo jedna zaujímá „škola“ (v loňském roce 31,8 % ze všech dotazů v období 12. 3. – 27. 4., v letošním 30,6 %). Tím, že nedošlo k nárůstu v tomto tématu, můžeme říci, že děti a mladí neřešili téma školy o nic více než v době, kdy seděli v lavicích. Změnila se drobně témata, která mladí vnášeli. Naše organizace nabízela hojně i pomoc se školou, doučování, spolupráci při online výuce, zapojili jsme se i do spolupráce se školami pro „donášku“ úkolů, ale téma přesto nebylo o nic exponovanější než obvykle. Důvod vidíme především v tom, že mladí lidé v době nouzového stavu nemuseli tolik řešit například vztahy ve třídě nebo konflikt s učiteli, místo nich ale reagovali na podobu výuky. Mladí velmi intenzivně popisovali, že nároky škol jsou příliš vysoké. V našich monitorinzích a spolupráci s mladými se často objevovalo, že nemají problém s pochopením úkolů nebo s jejich zpracováním, ale s jejich množstvím.

Druhým tématem, kde jsme co do počtu dotazů nezaznamenali velkou změnu, bylo téma trávení času“ (v loňském roce 18,6 %, letos 17,3 %). I my jsme vysledovali, že se u dětí a mladých lidí zvýšila. Dle našich odhadů byla průměrná doba strávená v online prostředí 4‒5 hodin denně. Ač se někteří rodiče se snažili online život svých potomků limitovat, ve stavu, kdy nebylo možné v zásadě vycházet, online komunikace mezi mladými zintenzivněla. Zaznamenali jsme případy, kdy mladí lidé byli online pouhé dvě hodiny denně, ale i takové, kdy to bylo přes 12 hodin. Co ale doba karantény přinesla pozitivního, byla potřeba trávit čas mimo domov a mimo online prostředí. Ta se postupně během celého sledovaného měsíce zvyšovala. Na začátku nouzového stavu nedocházelo k masivní potřebě chodit ven, o několik týdnů později ovšem už mladí lidé začali postovat fotky z venkovního prostředí, hojně mluvili o tom, že chtějí být venku, a dávali důraz na sociální kontakt naživo se svými vrstevníky. Čas strávený online se pak často dělil mezi následující činnosti, i když si netroufáme říct, jaká přesně byla doba strávená na jednotlivých činnostech:

  • škola – příprava do školy, online výuka – průměrné odhady hovoří o 2‒4 hodinách, naše zkušenost tento trend potvrzuje
  • sledování filmů a seriálů – velmi úspěšnou platformou byly a jsou Netflix, HBOGo, YouTube a jiné online televize, oproti tomu běžné vysílací programy nejsou tolik populární
  • hraní her – dominují stále hry Fortnite, League of legends, Brawl Stars
  • sociální sítě – slouží jednak ke komunikaci, pak také k inspiraci, sledování svých oblíbených kanálů, ale zároveň se stále zjevuje jako nejpopulárnější část pohybu na sociálních sítí sdílení tzv. „stories“. V těchto příbězích se pak samozřejmě objevují standardní posty, jako co dělám, co umím atd., ale také se objevovaly fotky s rouškami, pivem, z koníčků, které bylo možné dělat. Stories jsou aktuální i v tom, že mnoho z dětí a mladých lidí je sdílí i několikrát denně (2‒5, nejčastěji Instagram)

Ke změně došlo v tématu zdraví. V loňském roce v tomto období téma zaujímalo 8,1 % ze všech dotazů, v letošním 12,5 %. Zaznamenali jsme potřebu dětí a mladých lidí bavit se o tom, co se děje, co covid-19 znamená, vyhledávat informace o vládních nařízeních, potřebu se orientovat v tom, co se okolo nich děje. Téma tedy rezonovalo po celou dobu a děti i mladí oceňovali naše shrnutí a posty, které se týkaly interpretací současné situace. Jak často zmiňovali, byli jsme pro ně v tomto období velmi důvěryhodným zdrojem informací, což na nás kladlo větší nároky, protože ani pro nás nebyla často interpretace nařízení jednoduchá. Vytvářeli jsme ale různé infografiky a obrázky, které mohly pomoci opatření a situaci pochopit. Často jsme také řešili téma sebelásky, sebevědomí a sebehodnoty, převážně u dívek ve věku 10–15 let, které se pak často zajímaly o to, co to je, jak se to dá naučit a jak a s kým na tom mohou pracovat v budoucnu.

Posledním z témat, kterému se budeme věnovat, jsou vztahy a rodina. V loňském roce s ním přicházelo 16,1 % klientů a klientek, v letošním roce 18,5 %. V době karantény bylo náročné prostředí doma především pro děti a mladé lidi z domácností, kde se něco dělo už předtím. Nejčastější spory se tak točily a točí okolo nových partnerů rodičů a nesouhlasu rodičů s tím, co děti a mladí dělají. Zároveň často slýcháme o konfliktech pramenících z očekávání rodičů o plnění povinností ze strany dětí a mladých lidí. Například náš příspěvek „co můžeš dělat, když partner tvé mamky…“, kde jsme formou stravitelnou pro cílovou skupinu popisovali možnosti stanovování hranic, měl největší úspěch a vidělo jej přes 40 000 dětí a mladých lidí. Obecně často dochází k tomu, že si mladí přes sociální sítě vyřizují své účty ve vztazích s vrstevníky (ať už partnerských nebo přátelských). V době karantény ale byla většina vztahů s vrstevníky podpůrná. Trendem bylo sdílet citáty o lásce a vytrvalosti, potřeba vzájemné podpory a sociálního kontaktu, který byl spíše pozitivní, děti a mladí se podporovali i v samotných komentářích. Zajímavá pro nás byla situace, kdy jeden mladý uživatel smutně sdílel stories o tom, že nemůže najít svou lásku, a dostalo se mu neuvěřitelné podpory i od cizích dětí a mladých lidí s motivem jako „vydrž“, „každý má právo na lásku“ a „bude lépe“.

Kyberšikana bylo jedno z témat, o kterém jsme se domnívali, že pokud mladí tráví čas online možná více (což byla na začátku naše hypotéza), bude více i jí. Tak jsme se na ni zaměřili a snažili se zjistit víc. Prohlíželi jsme příspěvky, vypisovali ankety a snažili se mladých doptat, jak to s ní je. Z našeho průzkumu vyplynulo, že jí v době nouzového stavu nebylo o nic více než v běžném období. V příspěvcích je spíše méně viditelná, naše hypotéza je, že se přesunula do soukromých zpráv a skupin. Tuto skutečnost potvrzují i děti a mladí lidé. Představa, že se školní šikana přesunula do online prostředí, nebyla naplněna, děti ani mladí to v žádném z případů nepotvrdili. Oproti tomu vyřizování účtů, zvláště partnerských, viditelné je, i když ne v nějaké hojnější míře než obvykle. Objevuje se aplikace tellonym.me, o které mluvíme níže a která tento nešvar do velké míry vyvolává svým prostředím a záměrem. Dá se ale říci, že nejde o chronickou a opakovanou záležitost pro jednotlivce, tudíž není jisté, zda bychom to jako „šikanu“ mohli také identifikovat.

Jaké jsou trendy v online prostředí?

Nedá se říci, že by ve všech případech šlo o trendy, které zatím nikdo nezná, nebo které se objevily během situace s covid-19. Jde každopádně o něco, co svět dětí a mladých lidí zajímá a čemu se věnují. A my v našem případě máme potřebu vás nechat nahlédnout dál. Můžeme se bavit o tom, že pravidla sociálních sítí umožňují přístup až od určitého věku, z našeho pozorování a komunikace s dětmi a mladými lidmi je ale zřejmé, že nejpočetnější skupinou na sítích jsou lidé od 10 do 20 let.

Stories – ať už se bavíme o instastories nebo stories na Facebooku, vždy jde o něco, co přivádí pozornost a zároveň nabízí prostor pro kontakt. V případě mladých lidí to často bývají položené otázky, ankety, hádanky, vyjadřování postojů, vlastní sebeprezentace ve formě promo fotek doplněných o hudbu, stories z vlastních koníčků z venkovního prostředí (skate) nebo třeba aktuální sdílení zábavy s kamarády. Fotky jsou upravované, opatřené často efekty, textem apod. Hudba k nim je volena dle aktuálních trendů. V rámci stories mají mladí často odvahu sdílet i kritiku a negativní komentáře od ostatních, ze soukromých zpráv a skupin. Často se pak dočkají podpory.

Živé vysílání – začíná se objevovat velmi intenzivně v poslední době, může a nemusí mít obsah. Může mít podobu reakce na aktuální dění jako v době karantény, stejně jako podpory pro ostatní ve smyslu „nejsi v tom sám“ (například v případě tématu kašlete na „hejty“). Zároveň je ale živé vysílání, neboli stream, častou formou propagace kohokoli. Sledování streamů probíhá nejčastěji na YouTube, Twich.tw, Facebooku, TikToku nebo Instagramu. Obsah bývá i placený.

Klikací příspěvky – ankety a otázky, soutěže jsou vlastně příspěvky, které jsou velmi užitečné a přitahují více pozornosti než jiné. A nejsou jen snahou firem nebo organizací či skupin přitáhnout mladé lidi, ale jak popisujeme výše, i oni samotní se jim věnují a sami je vytváří.

Tellonym.me – je aplikace, na kterou dlouho upozorňuje také skupina e-bezpeci. Uživatelé zde mohou anonymně nebo neanonymně psát otázky na zeď registrovaných uživatelů a ti na ně dle libosti odpovídají. Jde o podobnou aplikaci jako Ask.fm.

Snapchat – je aplikace už dlouho známá a dle průzkumů na ústupu. Její výhodou je, že obsah vypadá jako zjevující se pouze na omezenou dobu. Mladí lidé zde jsou ve spojení ve svých skupinách, se kterými se často potkávají i mimo online svět. Hranicí úspěchů v případě snapchatu jsou odznaky, které bývají udělovány za aktivity během každého dne (nesmíte vynechat žádný).

#challenges – výzvy a zase výzvy. Výzvy, ať něco uděláte, vytvoříte, naplníte nebo splníte. Často jsou realizovány na základě výzvy známých osobností nebo značek, a mladí lidé se jim rádi věnují.

Skupinové chaty – jde o větší skupinu dětí a mladých lidí, která je uzavřená a chatuje spolu na různých sociálních sítích, jsou tedy vytvářeny v rámci Instagramu, Facebooku. Skupiny se točí nejčastěji okolo třídních kolektivů, společného koníčku nebo skupiny přátel, mohou se ale objevovat i zesměšňovací skupiny nebo tzv. nudes (ke sdílení intimních fotografií).

Více účtů – je běžné, že mladí jsou poučeni, že je obsah, který může vidět širší veřejnost, a jiný, který je osobní. Proto často vytvářejí profily dva: pro úzký okruh přátel a pro širší diváky. Profily pro širší diváky má nejčastěji za cíl přinést slávu a úspěch na sociálních sítích.

Jaké jsou hrozby v online prostředí?

Sexuální obsah a obtěžování – je něco, co zvláště s dokumentem V síti přivedlo velkou vlnu zájmu o toto téma. Naše zkušenost říká, že poměrně vysoké procento dětí a mladých lidí se setkalo alespoň jednou s takovým obsahem, aniž by jej vyvolávali, nebo dokonce s výzvou k takovým fotkám. Existují též uzavřené skupiny, ve kterých posílání fotek probíhá. Zároveň například na Instagramu jsou stránky „seznamka“ apod., které souží k účelu seznamování a nacházejí se zde anonymní inzeráty, které vyzývají k takovým aktivitám. Obsah se nedá ovládat a jde spíš o schopnost dětí a mladých lidí vyhodnocovat rizika, která z toho plynou.

Falešné účty – nejsme první a ani poslední, kdo upozorňuje na výskyt falešných účtů, často dospělých vydávajících se za děti nebo mladé lidi. Takové jednání s největší pravděpodobností směřuje k nějaké nelegální, protizákonné činnosti. A odhalovat falešné profily vyžaduje jisté schopnosti, které stejně jako v předchozím případě děti a mladí lidé nemusí mít.

Prezentace nelegálního chování – graffiti, požívání omamných látek, ničení majetku, konzumace alkoholu jsou momenty, které děti a mladí lidé jsou ochotni sdílet na sociálních sítích. Rizika z toho plynoucí si často neuvědomují, dokonce mají pocit jisté nedosažitelnosti v online světě.

Distribuce drog v online prostředí – ano, i tohle je možné. Zvláště v současné době a s látkou zvanou CBD. Tím, že je látka legální, se k ní můžete dostat poměrně snadno. To, co je ale v online světě pro tenhle druh, i když legálního, dealerství typické, je nemožnost ověřit věk nakupujících. Proto se k této látce mohou dostat i děti a mladí lidé. A dle našich zkušeností se to skutečně děje. Instagram je plný nabídek a stránek, které prodej této látky umožňují.

Follow za follow – být na sociální síti je po vzoru velkých influencenrů nejen cool, ale také to může přinést slávu a peníze. A tu často dělají „lajky“ nebo „follow“.[6] Čím více jich máte, tím máte větší šanci uspět. Zvláště u dětí a mladších lidí se tak stávají směnnou komoditou, kdy si je vzájemně všichni vyměňují. Jsou ale také zdrojem jistého druhu frustrace, protože může docházet k smutku a nenaplněnému očekávání v případě neúspěchu. Například síť TikTok má mechanismus na rozpoznávání věku uživatelů, a do určitého roku je velmi nepravděpodobné, že budou mladí uživatelé „úspěšní“.

Závislost – velmi často se bavíme o závislosti na online hrách. Závislosti v online světě ale mohou mít i jiné parametry, jako například závislost na sociálních sítích. Například Snapchat nutí uživatele a uživatelky, aby byli aktivní každý den.

Investování peněz – často v rámci online her děti a mladí lidé investují do vybavení, rozšíření herního plánu atd. V rámci některých sítí se může platit za obsah, který jinak není možné vidět. Investice jsou často neúměrné (pay to win je hláška, která tomu dobře odpovídá). Mladí nedokážou vyhodnocovat, kolik je úměrná částka, zda se uhrazení takové aktivity vyplatí apod. Zároveň také dochází k tomu, že rodiče nedají na začátku svolení k platbě, v praxi jsou jim tak peníze v podstatě ukradeny.

Doba strávená online – jak jsme uváděli, potkáváme se nejčastěji s prohlášením od dětí a mladých lidí, že online tráví čas 2‒5 hodin denně.

Šikana online – například zmíněná aplikace tellonym.me je jedna z těch, kde k takovým aktivitám dochází, na což upozorňují organizace po celém světě. Uživatelé a uživatelky na této síti mohou napsat cokoli a komukoli a často jde o nevybíravé popisy a poznámky. V případě našich mladých lidí to funguje často tak, že mladí prahnou po názoru na svou osobu, tedy například sdílí své osobní informace a následně jsou zahrnuti salvou nevybíravých a urážlivých zpráv. Šikana se může objevovat i v podobě například vyřizování účtů, udávání v online světě (například, že někdo někoho podvádí, se jmény, prozrazením osobních dat). Často pozorujeme také urážení v komentářích pod různými příspěvky a ozývá se často, že k těmto situacím dochází ve skupinových chatech. Velmi běžný jevem je, že někdo je urážen a do skupiny přístup nemá.

Závěr

Naším postřehem je to, že pro děti a mladé lidi[7] nebylo vůbec náročné během karantény přejít do online prostředí – protože je jim přirozené i mimo situaci s covidem-19. Proto se také daleko rychleji adaptovali. Nedá se ani říct, že by se jejich aktivita enormně zvýšila, i když v některých momentech byl online svět využíván jako náhrada k chybějícímu sociálnímu kontaktu a k výuce, což bylo úplně nové. Zároveň se ale domníváme, že doba nouzového stavu u dětí a mladých lidí nevyvolala nějaké překvapivě nové informace, nové adaptační způsoby nebo větší rizikové prostředí. Děti a mladí lidé se setkávali se stejnými jevy jako mimo nouzový stav.

Naše stručné ankety ukázaly, že mladí lidé se většinou v době karantény zajímali o to, jak se mohou zabavit. Zvládali situaci celkem s grácií a snažili se vymyslet náplň času. Pomoc se školou v mnoha případech zajistili rodiče nebo spolužáci, pokud to ale nestačilo nebo neměli po ruce nikoho jiného, využili naší nabídky, a to celkem ve 189 případech. Nejvíc jim v době karantény chyběli kamarádi.

Pro nás bylo velmi zajímavé ponořit se do světa online daleko hlouběji. Narazili jsme na překvapující momenty, rizikové oblasti, ale i milá pozitiva. Rádi bychom inspirovali i ostatní, protože v práci online vidíme jisté důležité momenty. Zjistili jsme, že pohybovat se ve světě online pomáhá ke vzájemné důvěře mezi námi a dětmi a mladými lidmi – jsme jim totiž blíž a online kontakt pro ně z mnoha důvodů může být také bezpečnější. Domníváme se také, že často můžeme pomoci dřív, než dojde k situacím, se kterými si děti a mladí těžko poradí sami, tedy že dětem a mladým lidem je přirozené se ptát v online světě a odpovědi se dočkají rychleji než při fyzickém kontaktu. V neposlední řadě je pro nás online prostor zdrojem inspirace. Díky němu totiž vidíme, čím se mladí baví nebo o čem přemýšlí. A proto i nadále pokračujeme v online práci tohoto druhu, protože ji považujeme v současné době za důležitý zdroj informací nebo prostor pro kontakt s dětmi a mladými lidmi.

 

Barbora Pšenicová,
pracovnice organizace Proxima Sociale, o. p. s.

 

Zdroje:

AEROFILMS. V síti [online]. 25. 2. 2020 [cit. 25. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.aerofilms.cz/v-siti/

CBD [online]. Canatura [cit. 20. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.canatura.com/cbd

KUBALA, Lukáš: Tellonym ‒ aplikace pro budování přátelství, nebo platforma pro kyberšikanu? In: E-bezpečí [online]. 6. 6. 2019 [cit. 20. 6.2020]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/rizikove-jevy-spojene-s-online-komunikaci/socialni-site/1562-tellonym-aplikace-pro-budovani-pratelstvi-nebo-platforma-pro-kybersikanu

PARSONS, Jeff: What is Tellonym? Schools issue warning over app ‘fuelling cyberbullying’ among teenagers. In: Mirror [online]. 20. 7. 2018 [cit. 25. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.mirror.co.uk/tech/what-tellonym-schools-issue-warning-12953334

 

V příspěvku čerpáme ze sociálních sítí naší organizace:

@jednatrojka. In: Instagram. Dostupné z: https://www.instagram.com/jednatrojka/

@jiznipol. In: Instagram. Dostupné z: https://www.instagram.com/jiznipol/

@terendevitka. In: TikTok. Dostupné z: https://www.tiktok.com/@terendevitka/video/6818505005633408261?source=h5_m

Proxima Sociale, o. p. s. Webové stránky organizace. Dostupné z: https://www.proximasociale.cz/

Proxima Sociale, o. p. s. Facebook organizace. Dostupné z: https://www.facebook.com/ProximaSociale

Taky to znáš? In: Youtube. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Qbjud79IPN8&t=1s

 

[1] Naše organizace operuje v Praze (Praha 9, 11, 12, 13, 15 a 16) a ve Středočeském kraji (Dobříš a Mladá Boleslav). Více se dozvíte na našich webových stránkách nebo Facebooku. Například Praha 9 se svým profilem na TikToku je k nalezení zde a Praha 11 se svým profilem na Instagramu zde.

[2] Vycházíme z našich platforem jako Instagram, TikTok, Facebook a Discord, o kterých jsme mluvili v kapitole „Jak jsme to dělali?“. Pracovali jsme tedy s metrikami: počet akcí (počet lajků), počet zhlédnutí videí (například 40 000 u příspěvku na TikToku), počet reakcí (sdílení, přeposlání našich postů), počet komentářů (například 200 u příspěvku na TikToku).

[3] Jde o období od prvních nařízení do prvních rozvolnění, kdy jsme se i my vrátili fyzicky do terénu. Důvodem, proč jsme v terénu nemohli být od začátku, ač v nějaké minimální podobě k němu docházelo, byl především nedostatek ochranných pomůcek, se kterým jsme se na začátku potýkali stejně jako ostatní služby. My jsme se rozhodli, že budeme vyčkávat, protože náš kontakt mohl probíhat právě skrz online prostředí nebo případně jeden na jednoho, aby nebyla služba přerušena a mladí lidé měli oporu, kterou potřebovali.

[4] Číslo 461 klientů a klientek je počet osob, které s námi podepsaly individuální plán. K tomuto číslu se ve statistikách počítají též zájemci a zájemkyně, případně počet dalších kontaktů. V tomto případě čísla zájemců nepřipočítáváme k číslu 461.

[5] Na sociálních sítích jsme nezakládali v tomto období nové profily, ale pro komunikaci s cílovou skupinou jsme první začali zakládat již před lety. V nouzovém stavu jsme spíše připojili některé lokality například na TikTok.

[6] V tomto případě jde o obdobné akce na sociálních sítích – projevení zájmu. V případě lajků jde často o vyjádření podpory v rámci nějakého příspěvku, follow je pak sledování jednotlivých osob nebo profilů.

[7] V našem případě hovoříme pouze o dětech a mladých lidech, se kterými jsme byli přímo v kontaktu anebo vycházíme z našich monitoringů. Dle odhadů se dá říci, že jsme byli v kontaktu s enormně větším počtem dětí a mladých lidí než v běžně provozovaných službách.



Sdílet text:


Podobné zprávy

O čem se mluví Nekašlejme na druhé! Výzva nevládních organizací občanům ČR ke koronaviru
O čem se mluví Prohlášení Společnosti sociálních pracovníků České republiky, z. s.
Inspirace Koronavirus v sociální práci
O čem se mluví COVID-19 může přijít i do věznic, varuje Asociace organizací v oblasti vězeňství
O čem se mluví Proč se nezavíráme na dva týdny s klienty?


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: šest

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Co mě výcvik zvířat...
Amy Sutherland
obalka
Když narcisté...
Nina W. Brown
obalka
100 mozkocvič...
R. Eastaway, D. ...
obalka
Holka, kterou...
Torey Hayden
obalka
Pondělí či pátek...
R. Škaloudová
obalka
Jak navazovat ...
Devora Zack
obalka
Zooterapie v ...
Jaroslava Bicková

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace