Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

zpráva

Kdo je vlastně ta monstrózní malformovaná zrůda?

Vydáno před 5 lety

Je tomu téměř 25 let, kdy jsme přivítali „sametový zlom“ v našich českých dějinách, a mnozí z nás se mohli začít věnovat v teoretické i praktické rovině vytváření inklusivní společnosti a tematice zdravotního postižení i práci s jeho nositeli v rámci pomáhajících profesí. K těm mnohým patřím i já a i přes mnohé projevy či postoje, které lidem s postižením a nám, pomáhajícím, neprospívají, jsem se domníval, že je naše cesta akceptována a přináší pozitivní posuny. Text JUDr. M. Mitlöhnera „K právním a etickým problémům spojeným s narozením těžce malformovaného jedince“ mne však vyvedl z omylu.

Bohužel mne až tak svým laděním i obsahem nepřekvapil (což vysvětlím dále), ale naneštěstí nahrál oněm xenofobně-extremistickým hlasům, jež masírují veřejnost v tom smyslu, že senioři i lidé s postižením (a „cikání, barevní aj. nemakačenkové a paraziti“) jsou přítěží společnosti, žijí na náš úkor a je třeba s nimi podle toho naložit. Dějinně je logické, že xenofobně-extremistické postoje a názory mají kořeny mj. v nacionálně-socialistické ideologii hitlerovského Německa a pseudoteoriích eugeniky či sociálního darwinismu, jež jsou v určitých kruzích stále živé.

Máme demokracii, každý si může myslet a říkat, co chce, ale...

Co mne však opravdu překvapilo je to, že článek JUDr. M. Mitlöhnera vyšel v recenzovaném vědeckém časopise, vydávaném Ústavem státu a práva AV ČR.

Co si asi máme myslet o recenzentech a redakční radě tohoto časopisu? Znamená to, že na textu Dr. M. Mitlöhnera nevidí nic špatného, neetického, nevědeckého? Že se s ním ztotožňují, nebo došlo k politováníhodnému pochybení, protože recenze byla jen formální?

Co si máme myslet o autorovi, jak je možné, že publikoval článek, již publikovaný – navíc z doby ideologicky tolik pochybné? Jak je možné, že neváhal zveřejnit text, který citačně čerpá pouze z překonaných zdrojů (1981 – 1983!) a vůbec nereflektuje škálu současných publikací, jež se věnují zdravotnímu postižení v aktuálním kontextu pomáhajících profesí, etiky, práva, filozofie atd.? Jak může v textu argumentovat zkušenostmi ze zahraničí, když k tomu neuvádí ani jediný publikovaný zdroj, citaci, odkaz.

Jak je možné, že člověk takto smýšlející stojí v čele ústavu, jenž má připravovat sociální pracovníky na práci ve prospěch různých cílových skupin, včetně osob s postižením a pečujících? Jaké má vlastně k této pozici morální a odborné kompetence?  

Ano, máme demokracii, každý si může myslet a říkat, co chce. Ale současně musí znát onu hranici, být soudný, vědět, co je a není přijatelné veřejně ventilovat. Že tato soudnost chybí veřejně činnému akademikovi je opravdu na pováženou a jeho projevenou nesoudnost to posouvá k nestoudnosti. Současně však musíme autorovi poděkovat – jasně nám sdělil, jak smýšlí a co můžeme od něho očekávat.

Fyzická zrůdnost prý vylučuje lidské bytí

Mnohé podstatné námitky a poznámky k obsahu článku a jeho terminologii vyjádřil již Roman Baláž ve své reakci Vraždit novorozeňata s těžkým postižením? Tak to jste přestřelil, doktore Mitlöhnere!, s níž naprosto souhlasím a děkuji za ni. Proto připojím jen pár poznámek.

Jedince s těžkými, bizardními fyzickými anomáliemi autor považuje za zrůdy či monstra. Fyzická zrůdnost dle autora vylučuje lidské bytí, tzn. to, že se jedinec stává a je i bude lidskou bytostí. Autor zcela pomíjí holistický koncept člověka, tedy onu bio-psycho-sociální a spirituální jednotu. Jen na základě toho, že těžce postižení jedinci standardně nekomunikují, nevstupují do sociálních vztahů, neprojevují mentální aktivitu a nenaplňují běžná očekávání, jim upírá každému Bohem vtělené lidství a životní perspektivu. A nestydí se za to, vždyť ty vegetující zrůdy nemají právo na život a péče o ně jen vysává peníze z kapes těch „normálních“. 

Tím také říká, že jakákoli zdravotně-rehabilitační, sociální, pedagogická aj. péče nemá smysl, čímž znehodnocuje jak úsilí pomáhajících, tak snahu a naději rodičů. Oni naštěstí vědí, že i tito jedinci jsou lidmi, kteří cítí, vnímají, neverbálně sdělují, mají a žijí svůj vnitřní život a těm kolem sebe přinášejí nové pohledy i mnoho radosti. Přesto je Mitlöhnerův postoj vůči úsilí pomáhajících, facilitátorů a pečujících rodičů hrubě necitlivý a nespravedlivý.

Považuji za naprosto nepřijatelné, že autor názorově legalizuje ukončení života vrozeně poškozeného dítěte a to dokonce bez souhlasu jeho rodičů! Kdo má právo posoudit životní perspektivu a naději kohokoliv? Kde je úcta k lidskému životu, kde je úcta k rodičovství? Chce snad autor návrat k rozhodování těch „povolaných“, obdařených mocí? 

Skutečná velikost je měřena moudrostí

Celým textem se prolíná různě vyjadřované přesvědčení, že novorozenec, dítě, člověk s těžkým tělesným postižením je postižený i mentálně, protože nefunguje standardně nebo běžné aktivity nemůže realizovat běžným způsobem. To mne v duchu vrací do letošního dubna, kdy jsem přednášel o sebeurčení lidí s tělesným postižením na jedné fakultě. Na závěr, vystoupil docent - speciální pedagog s kategorickým tvrzením, že těžce tělesně postižení mají z 90% i postižení mentální, a že hovořit o autonomii těch 10% lidí s tělesným postižením, kteří (snad) mentální postižení nemají, je nemístné a zbytečné A kupodivu s ním někteří z přítomných akademiků souhlasili. Je náhoda, že autor i onen docent pocházejí z jedné fakulty na UHK? Je náhoda, že oba akcentují to, co je na člověku vidět, to, co považují za patologické, a nevnímají to, co člověk je, čím může být a jak může obohacovat život druhých jako jedinečná a celistvá bytost? 

Sám sebou znevážený Dr. Mitlöhnere, jako člověk (byť měl být můj život, dle Vás, v zárodku ukončen), občan této země, otec, člen akademické obce a křesťansky orientovaný sociální pracovník a speciální pedagog se připojuji k výzvě akademické obci a odborné veřejnosti, formulované Romanem Balážem. 

Vězte, že „skutečná velikost je měřena moudrostí“. Pokud není a člověk se povyšuje nad ostatní, vzniká zrůdnost a zpozdilost opravdová, totiž duševní.

Libor Novosád



Sdílet text:

0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: pět

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Pandořina skříňka
Lauren Slater
obalka
Můj hlas půjde s ...
Sidney Rosen
obalka
Jít vlastní cestou
Jeff Goins
obalka
Mindfulness pro ...
Gary Hennessey
obalka
Speciální sourozenci
David Havelka...
obalka
Nenásilná...
M. B.Rosenberg
obalka
Přerámování v...
Mark Tyrrell

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace