Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

komentář

Pavol Frič: Současné trendy dobrovolnictví a sociální práce

ilustrační foto

Vydáno před 4 lety

Tvář českého dobrovolnictví se neustále mění. Jeho zásadní změny obvykle korespondují se změnami ve společnosti vyvolanými modernizačními procesy a politickými otřesy. Např. pád socialismu odstranil ideologizaci a mandatorní povahu dobrovolnictví. Došlo k zániku státem štědře dotovaného socialistického soutěžení a socialistická organizační infrastruktura dobrovolnických aktivit se naprosto zhroutila – dobrovolnictví na pracovištích zcela zaniklo. Po roce 1989 vzniká nový typ manažerského řízení dobrovolnictví, v němž se rozvíjejí autentické dobrovolnické aktivity na profesionálním základě. Počet dobrovolníků roste a dobrovolnický sektor v ČR se začíná přibližovat svým západním vzorům. Typickým příkladem trendu profesionalizace v dobrovolnictví je oblast sociální a zdravotní péče. Dobrovolníci v těchto oblastech jsou dnes významně častěji než jinde manažersky řízení – jsou: vybíráni na základě vstupných pohovorů, vysíláni dobrovolnickými centry, koordinováni specialisty, školeni, trénováni a smluvně vázáni. Manažerský model dobrovolnictví dobře koresponduje se současnou podobou formálně organizované a na profesionální bázi založené sociální práce. Zdá se, že symbióza těchto dvou modelů je neotřesitelná a má velký potenciál dalšího rozvoje.

Nicméně nové trendy v dobrovolnictví kopírující širší modernizační změny západních společností naznačují, že budoucnost nemusí být tak jednoznačná. Postupující sekularizace, rozvolnění sousedských a rodinných svazků, vzestup dvoukariérových rodin, zvýšení individuální mobility, čím dál větší časový stres, flexibilita (destandardizace) výrobních procesů a prohlubování nejistoty na pracovním trhu (práce na částečný úvazek a najímání osob samostatně výdělečně činných místo zaměstnanců) erodují kolektivní oporné body životních drah jednotlivců a zvyšují nároky na individuální rozhodování a zvládání životních situací. Většina západních autorů poukazuje na to, že individualizace chápaná jako diferenciace a variabilita životních forem a stylů se stala hlavním motorem dramatické transformace povahy dobrovolnictví.

Dnešní individuálně orientovaní dobrovolníci vyžadují značnou míru autonomie a svobody ve výkonu svých rolí. Už to nejsou pouzí amatéři s dobrými úmysly. Díky své vysoké kvalifikaci se změnili z pomocníka placeného personálu v experta a partnera. Ochota participovat je u nich více závislá na jejich osobních zájmech a potřebách a méně na tradičních hodnotách (jako je např. služba druhým nebo smysl pro povinnost). Při hledání své seberealizace požadují individuálně orientovaní dobrovolníci velkou svobodu výběru v tom, co budou dělat, a preferují jasně definovaný soubor úkolů, které relativně rychle vedou k hmatatelným výsledkům. Z toho plyne, že se nechtějí příliš vázat na organizaci, pro niž pracují, a jejich dobrovolnické aktivity jsou spíše příležitostné než pravidelné. V ČR je tento trend zatím spíše okrajovým fenoménem, ale už dnes jsme svědky toho, že organizace pracující s dobrovolníky musí stále více vycházet vstříc jejich individuálním požadavkům a nárokům. Je vysoce pravděpodobné, že s přílivem vzdělanějších dobrovolníků z mladší generace bude tento trend pokračovat a bude si vynucovat flexibilnější přístup ze strany organizací využívajících dobrovolníky. Organizace sociální práce budou muset čelit problému, jak sladit vstřícnost vůči požadavkům na větší svobodu dobrovolníků s profesionálním požadavkem na jejich kontrolu.

Trend profesionalizace dobrovolnictví není vnímán jednoznačně pozitivně už delší čas. Profesionální scénář: „Vyhledat, proškolit, zasmluvnit a pak řídit!“, který na dobrovolníky aplikují organizace sociální práce, není přitažlivý pro každého potenciálního dobrovolníka ani dnes. Z celkového počtu dobrovolníků je 44 % těch, kteří pomáhají a dobrovolně pracují individuálně bez jakéhokoliv organizačního rámce. Navíc většina českých dobrovolníků dává přednost působení v malých organizacích, kde panují neformální vztahy bez nejmenšího náznaku profesionálního manažování jejich činnosti. Se současným trendem „návratu ke komunitě“, který se úspěšně šíří západními společnostmi a již i u nás zapustil své kořeny (viz komunitní přístup, komunitní plánování, komunitní rozvoj, komunitní péče, komunitní práce…), bude stoupat význam komunitního dobrovolnictví (zaměřeného na posilování a rozvoj místní či zájmové komunity). Profesionalizované dobrovolnictví v oblasti sociální práce se zaměřuje na klienty – jednotlivce, rodinu, skupinu, už ne tak na komunitu. To znamená, že pokud své zaměření nezmění, nebude tak atraktivní pro dobrovolníky, kteří budou dávat přednost sociálním teplem prostoupeným vztahům v komunitách. Zdá se tedy, že budoucnost dobrovolnictví v oblasti sociální práce by mohla být spojená s větším využíváním samoregulačních prvků, resp. s užším propojováním sociální práce a komunitní práce.

Základní otázka, kterou bychom si měli klást, je, jestli manažerský model dobrovolnictví, s nímž je spjata dnešní sociální práce, obstojí v tváři v tvář nastupující tenzi mezi individualizací a komunitarismem v českém dobrovolnictví. Dokáže tento model v časech paralelní ekonomické a morální krize využít dobrovolnického potenciálu komunit, resp. organizací, které komunity zastupují, tj. využít kapacity těch, kteří už dobrovolníky jsou, ale působí v oblastech mimo sociální či zdravotní služby? Anebo profesionální organizace sociální práce projdou humánní metamorfózou a stanou se z nich komunity? A jestliže se mu to všechno podaří, bude to ještě manažerský model?

(Text byl publikován v čísle 4/2011.)

Pavol Frič,
Institut sociologických studií, UK Praha, FSV


Sdílet text:


Podobné zprávy

Akademické články Psychologické aspekty dobrovolnictví v kontextu sociální práce
Akademické články Dobrovoľníctvo na Slovensku - reflexia nových trendov a výzvy pre sociálnu prácu
O čem se mluví Fenomén (ne)formálneho dobrovoľníctva na Slovensku
Inspirace Dobrovoľníctvo v dlhodobej starostlivosti o starších ľudí – čo o ňom ne/vieme a čo potrebujeme riešiť
Akademické články Rámec interoperability mladých dobrovolníků



Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: sedm

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Kniha rozhodnutí
Mikael Krogerus...
obalka
Muž, který...
David Adam
obalka
Jenom já...
Andrea Jolander
obalka
Mohou neuro...
B. Sahakian...
obalka
Zítra je...
Tobi Katze
obalka
Citlivý pomocník
Ilse Sand
obalka
Komplexy
Erel Shalit

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace