Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

publicistika k číslu
3/2014

esej

Profesionální sociální pracovník v současné společnosti

Vydáno před 4 lety

Soudobá společnost generuje mnoho výzev a klade na sociální pracovníky značné nároky a požadavky. Pokud se zabýváme tematikou sociální práce v současné době, je nasnadě pokusit se charakterizovat profesionálního sociálního pracovníka. Který ze sociálních pracovníků je profesionál? A co to vůbec znamená být profesionál? Je pro získání statusu odborníka více relevantní vzdělání, získaná praxe, jeho kompetence, kvalita výkonu sociální práce nebo identifikace s profesí?

Sociální práce spadá mezi tzv. pomáhající profese. Psychologický slovník definuje tyto profese jako „veškeré profese, jejichž teorie, výzkum a praxe se zaměřují na pomoc druhým, identifikaci a řešení jejich problémů a na získávání nových poznatků o člověku a jeho podmínkách k životu tak, aby mohla být pomoc účinnější; patří sem lékaři, psychologové, sociální pracovníci, speciální pedagogové, šířeji i fyzioterapeuti, balneologičtí pracovníci apod.“ (Hartl, Hartlová, 2009).

„Pojem profesionální bývá nadužíván.“

Sociální práce je rozmanitá jak na horizontální, tak vertikální úrovni. V současné době však schází jasná vymezení. Různé úrovně sociální práce se rovněž musejí odrážet v různorodosti přípravy a odborného vzdělávání sociálních pracovníků. Při profesionalizaci sociální práce vystupují vedle otázek kvalifikace navíc také otázky profesionální etiky (Tomeš, 2013).

Pozice sociálních pracovníků prošla v současné společnosti značným vývojem. Od laické sociální práce došlo k posunu směrem k jejímu profesionálnímu výkonu. Pojem profesionální však bývá nadužíván a definice profesionality odpovídající aktuálnímu významu je obtížně dostupná. Využijeme-li informace z portálu pro začínající podnikatele, je za profesionalitu považována především vysoká odbornost a maximální snaha o  kvalitní a efektivní výkon. To vše s důsledností, plným nasazením a v doprovodu výborných komunikačních dovedností (iPodnikatel, 2011). Mezi dovednostmi sociálních pracovníků jsou právě tzv. soft skills zcela zásadní. Například z projektu „Odborné vzdělávání sociálních pracovníků ÚSC s důrazem na sociální šetření“ jako jeden z výstupů workshopu Podpora sociálním pracovníkům vyplynulo, že sociální pracovníci při své činnosti musí být samostatní, mít dobré organizační schopnosti, umět pracovat koncepčně, současně zůstávat flexibilní a kreativní, umět se podívat na každý řešený případ bez rutiny a stereotypů, stejně jako být schopní rozhodovat se za nejistoty a v situacích tzv. morálních dilemat a umět své rozhodnutí „unést“ (VCVS, 2012).

Nároky na sociální pracovníky jako zaměstnance jsou také značné. Z mnohých lze jmenovat například vysoké požadavky na čas, místo i kvalitu výkonu sociální práce. V současné době je souběžně s rozvojem informačních technologií trendem být k dispozici téměř nepřetržitě, řešit více agend najednou, ale nově čelit také otázkám souvisejícím s využitím sociálních médií v osobním i pracovním životě. Napříč různými obory však všichni vedoucí pracovníci mají zájem, aby jejich zaměstnanci byli schopní, motivovaní, ochotní a loajální (Profesia, 2012).

„Zprávy médií vyznívají v neprospěch sociálních pracovníků.“

V sociální práci je navíc další tlak vytvářený médii, která spíše využívají mnohé sporné situace k atraktivním zprávám. Ty bohužel téměř vždy vyznívají v neprospěch sociálních pracovníků (Sirius, 2013). „Prvním a základním předpokladem (pro výkon sociální práce – pozn. aut.) zůstává zájem, motivace o tuto práci, o práci s lidmi a pracovitost. Posledním a o kvalitě práce rozhodujícím předpokladem je pak zralost osobnosti, skutečná dospělost, duševní zdraví a pokora.“ (VCVS, 2012.)

Při definování sociální práce se setkáváme s označením profese, akademická disciplína, společenskovědní disciplína a praktická činnost, která se zabývá uplatněním společenské teorie a výzkumu ke studiu a zlepšení kvality života lidí, sociálních skupin a celé společnosti. Sociální práce integruje teorie a poznatky ostatních společenských věd. V návaznosti na návrh mezinárodní definice sociální práce se snaží o prosazování sociální spravedlnosti, zlepšování kvality života a rozvíjení plného potenciálu každého jednotlivce, skupin a komunit. Sociální pracovníci mohou pracovat ve výzkumu, praxi nebo vyšším vzdělání. Výzkum často směřuje do oblastí sociální politiky, veřejné správy, hodnocení sociálních programů, a mezinárodního nebo komunitního rozvoje.

Je sociální práce tedy více akademická disciplína, nebo praktická činnost? A je větší profesionál akademický pracovník, nebo sociální pracovník v praxi?

Odpovědí není buď, anebo. Pro profesionální praktickou činnost je teoretická výbava předpokladem a pro vědeckou činnost jsou praktické zkušenosti nezbytné. Například lze citovat: „Teoretická výbava je jedním ze zdrojů profesionální identity sociálních pracovníků i jednou z podmínek jejich práce a vzájemné komunikace (Navrátil, 1998). Užívání teorie však v prvé řadě usnadňuje praxi, protože specifikuje, co se má dělat a proč. Z tohoto hlediska je nemyslitelné oddělit znalost teorie od výkonu praxe. Profesionální výkon sociálního pracovníka lze také chápat jako využití vědomostí a aplikaci teorie při dosahování požadovaných změn.“ (MUNI, 2009.)

„Odborný výkon práce na každé úrovni je činí profesionály.“

Výše uvedená podstata kvalifikovaného výkonu sociální práce je základní podmínkou, avšak to zásadní, co se od sociálních pracovníků požaduje (očekává) a co je činí profesionály, je odborný výkon práce na každé úrovni jejího výkonu.

Mezinárodní federace sociálních pracovníků uvádí o současné sociální práci: Sociální práce se ve svých různých formách zaměřuje na vztahy mezi lidmi a jejich prostředím. Jejím posláním je umožnit lidem plně rozvinout svůj potenciál, obohatit jejich životy a předcházet selháním. Odborná sociální práce se zaměřuje na řešení problémů a změny. Sociální pracovníci ovlivňují změny ve společnosti a v životě jednotlivců, rodin a komunit. Sociální práce je vzájemně propojený systém hodnot, teorie a praxe. (IFSW, 2012.)

„Originalita teoretické výbavy sociálních pracovníků nespočívá vždy v její původnosti, nýbrž ve zvláštním způsobu jejího užití. Tato specifičnost využití teorií v oboru sociální práce tkví především v jejich přímé adaptaci pro řešení problémů klientů.“ (MUNI, 2009.)

Akademickým pracovníkům často bývá vytýkána zakonzervovanost v univerzitním prostředí a absence kontaktu s praxí. Jsou to však právě vzdělavatelé, kteří mají příležitost ovlivňovat výkon sociální práce v praxi. Toto téma například s ohledem na zkušenosti ve Velké Británii velice angažovaně prezentovaly Brigid Featherstone a Kate Morris na konferenci JSWEC 2014 (Bambuster, 2014).

Nástroj, který účinně propojuje teorii a praxi, avšak stále není v sociální práci plnohodnotně využíván, je výzkum. Ostatně na tento fakt upozornila v rozhovoru „Naučme se dělat výzkumy v sociální práci“ Tatiana Matulayová v časopisu Sociální práce / Sociálna práca již před třemi lety v čísle 1/2011 (SPSP, 2011).

Z téhož čísla časopisu lze dále citovat myšlenky z textu „Využití výzkumu v praxi velkých organizací“: Výzkumy v oblastech sociální práce mohou přispět k rozšíření jasné představy o sociální práci; a dále z textu „Variabilita přístupů ke vzdělávání sociálních pracovníků“: na důkazech založená praxe je zajímavým konceptem, jehož uplatňování v oblastech sociální práce může přinést různé efekty. Jednoznačné provázání s výzkumem z něj dělá významný nástroj podpory poznatkové báze sociální práce, což může vést k posílení postavení sociálních pracovníků v české společnosti (SPSP, 2011).

Teorii a praxi spojuje potřeba výzkumu

Publikace Výzkumné metody v sociální práci uvádí: „V současné době se výzkum stal neodmyslitelnou součástí sociální práce. Nutnost výzkumu potvrdily jak vědecké rozbory příčin a cílů sociální práce, tak i zvyšující se profesionalizace sociální práce, která zdůvodňuje vědeckou profesní kvalifikaci v sociální práci. (...) jsou zapotřebí nejen kvantitativní a kvalitativní metody empirického sociálního výzkumu, ale také kritická reflexe stavů teorie a metod na pozadí zkoumaných skutečností.“ (OSU, 2014.)

Vždyť o významu výzkumných aktivit jako neoddělitelné součásti vykonávané praxe nepochybovala ani významná osobnost československé sociální práce Marie Krakešová (Brnula et al., 2014). Pro odborný výkon sociální práce jsou tedy významné výzkumy zaměřené především na poznání konkrétních podmínek problému a konkrétního prostředí, ve kterém jej bude sociální pracovník řešit (výzkumy pro praxi), spíše než na poznání změn jako východiska k rozvoji teorie.

Za součást profesionálního výkonu sociální práce lze rovněž považovat dovednost vést odborné diskuse. V kontextu výše uvedeného, bez důkazů a argumentů získaných například právě výzkumem, nelze relevantně diskutovat. Kultura diskuse může mnohé vypovědět o odborném vybavení sociálních pracovníků. Nastal již ten správný čas pro profesionální sociální pracovníky?

Melanie Zajacová,
oddělení koncepce sociální práce MPSV

Použité zdroje

Brnula, P., Kodymová, P., Michelová, R. Marie Krakešová – priekopníčka teórie sociálnej práce v Československu. Bratislava: Iris, 2014.

Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009.

iPodnikatel. Profesionalita v podnikání – jak být profesionální – iPodnikatel.cz. (24. 8. 2011). Získáno 2014, z iPodnikatel.cz: http://www.ipodnikatel.cz/Management/jak-zvladnout-podnikani-jako-zkuseny-profesional.html.

SPSP. SP1_2011_web. (2011). Získáno 2014, z Časopis Sociální práce / Sociálna práca: http://www.socialniprace.cz/soubory/sp1_2011_web-140701125656.pdf.

Tomeš, I. Pomůže nová právní úprava profese rozvoji sociální práce? (prezentace), 2013.

MUNI. Učební materiály Teorie a metody sociální práce (2009). Získáno 2014, z Informační systém Masarykovy univerzity: http://is.muni.cz/el/1423/podzim2009/SPP703/um/02_Teorie_a_metody_soc_pr.pdf.

OSU. Výzkumné metody v sociální práci (2014). Získáno 2014, z Ostravská univerzita v Ostravě: http://projekty.osu.cz/vedtym/dok/publikace/vyzkumne-metody-v-soc-praci.pdf.

SIRIUS. Závěrečná zpráva Podpora pracovníků OSPOD při péči o ohrožené děti – supervize (2013). Získáno 2014, z Nadace Sirius: http://www.nadacesirius.cz/soubory/ke-stazeni/projekty/zaverecna-zprava-podpora-pracovniku-ospod-pri-peci-o-ohrozene-deti-supervize.pdf.

IFSW. Definition of social work (8. 6. 2012). Načteno z International Federation of Social Workers: http://ifsw.org/policies/definition-of-social-work/.

PROFESIA. Nároky na zaměstnance se stupňují (11. 2012). Získáno 2014, z PROFESIA.CZ: http://www.profesia.cz/cms/newsletter/listopad-2012/naroky-na-zamestnance-se-stupnuji/44088.

BAMBUSTER. Keynote by Brigid Fatherstone and Kate Morris (24. 7. 2014). Získáno 2014, z Bambuser: http://bambuser.com/v/4802112.

VCVS. Podpora sociálním pracovníkům výstupy z workshopu (25. 9. 2012). Získáno 2014, z Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR: http://www.vcvscr.cz/soubory/projekty/380podpora-socialni-pracovnikum-vystupy-workshopu.pdf.



Sdílet text:


Podobné zprávy

O čem se mluví Informace o stavu připravovaného profesního zákona
O čem se mluví Profesní komora: otázky, které jitří spory
O čem se mluví Etické kódexy sociálnej práce
O čem se mluví Komora jen zvýší skupinové sobectví v sociální práci
O čem se mluví Otevřený dopis tří organizací sdružujících sociální pracovníky: Komoru potřebujeme a chceme



Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: tři

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Citlivý pomocník
Ilse Sand
obalka
Komplexy
Erel Shalit
obalka
Arteterapie...
Marie Lhotová...
obalka
Deprese...
S. Tenenbaum
obalka
99 her pro...
Rosemarie Port...
obalka
Ale já chci...
Britta Hahn
obalka
Návrat domů
John Bradshaw

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace