Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

publicistika k číslu
4/2015

esej

Integrovaný přístup pro řešení protidrogové problematiky v Moravskoslezském kraji

ilustrační foto

Vydáno před 3 lety

Úvod[1]

Žijeme v době velkých transformačních procesů, které nejsou ovlivněny jen přechodem k tržně orientovanému hospodářství, ale mají daleko hlubší příčiny, a to v proměně sociální struktury obyvatelstva. Charakteristickým znakem dnešní společnosti je výrazná diferenciace životních stylů a doprovodná individualizace společnosti vedoucí k poklesu četnosti
a intenzity mezilidských vazeb. Dochází k socioprostorové segregaci, tzn. rozdělení na „sociální světy“, které mezi sebou přestávají komunikovat a uzavírají se do sebe. Rozpad sociálních vazeb a dlouhodobě budovaných společenských struktur má za následek šíření sociálních rizik, ve kterých se protíná celá řada zcela zásadních problémů dnešní společnosti. Jedním z rizikových faktorů je i nárůst počtu uživatelů nelegálních drog, kteří patří mezi nejčastější pachatele majetkových trestných činů, např. v Ostravě v roce 2010 uživatelé drog se na trestné činnosti vloupání do vozidel podílejí ze 75 %, na trestné činnosti loupežných přepadení z 54 % ze všech zjištěných pachatelů dané trestné činnosti (Hruška a kol., 2015).

Integrovaný přístup jako řešení bezpečnostních a sociálních rizik

Zvláštním nástrojem politiky EU pro uplatnění územní dimenze představují integrované přístupy, jejichž přínosem je zejména dosažení vyšší kvality strategického a komunitního plánování, řízení a efektivnější vynakládání finančních prostředků do jednotlivých oblastí. Jejich základním principem je věcná (vhodně a logicky provázané a potřebné tematické/sektorové intervence), územní (intervence ve vhodném geograficky a ekonomicky spojeném území) a časová (realistický harmonogram a časové a věcné sladění intervencí) provázanost intervencí realizovaná na základě kvalitní strategie rozvoje území. Zároveň představují z pohledu EU silně prosazovaný způsob implementace fondů v rozvoji regionů
a obcí. Integrované principy strategického řízení, které propojují komunitní plánování sociálních služeb, koncepce bydlení, plány prevence kriminality a další strategie jsou vhodným přístupem vedoucím k snížení sociálních rizik, za předpokladu efektivního sběru
a využití dat, jejich vyhodnocení, tvorby analýz a následného doporučení.

Integrovaný přístup pro řešení drogové problematiky

Jednotný integrovaný přístup je založený na rozvoji nových analytických metod a postupů
v měření nelegálních drog v odpadních vodách. Klíčovou činností je měření a vyhodnocování socioekonomických procesů v území pomocí kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod včetně interpretace výsledků pomocí multikriteriálních analýz a prediktivních modelů. Pro zmapování je nutný sběr informací z terénní práce sociálních pracovníků, adiktologů, zdravotníků a bezpečnostních složek (Policie ČR, městská policie).

Současné mezery v aplikaci integrovaného přístupu

  1. Není jednoznačný globální cíl protidrogové politiky,
  2. z toho plyne nejasnost, jaká opatření mají subjekty v protidrogové politice uplatňovat,
  3. jednotlivé subjekty naplňují rozličné cíle, to vede k roztříštěnosti, nepochopení a nízké efektivitě všech aktivit,
  4. celá situace přispívá k růstu prostoru pro uživatele a distributory nelegálních návykových látek,
  5. subjekty protidrogové politiky nemají jasně vymezeny takové kompetence, které by je vedly v jejich různorodé činnosti k uskutečňování globálního cíle,
  6. současná situace vede k vzájemnému konfliktu, názorovým střetům při naplňování specifických cílů.

Subjekty musí při své činnosti respektovat globální cíl státní protidrogové politiky a tomu musí podřídit své veškeré specifické cíle. Globálním cílem pro všechny občany ČR je a vždy bylo snížení počtu uživatelů drog, zvýšení preventivní činnosti, tj. snížení nabídky a poptávky po drogách. Z výše uvedených důvodů stejný globální cíl protidrogové politiky musí mít i strategie v jednotlivých regionech i městech. Pro naplnění tohoto cíle je nutné zavést monitoring spotřeby drog, který bude vycházet ze všech dostupných zdrojů dat o drogové scéně. Je nutné využít argumenty a možnosti v aplikovaném výzkumu, který zrcadlí potřeby veřejného zájmu, bez osobního zaujetí. Základním pravidlem je tyto věcné otázky posuzovat věcně.

Analýza drogové situace na úrovni měst

Pro zpracování účinné protidrogové strategie je důležitá znalost drogové scény, k tomu dospěla i velká města, která mají vytvořené systémy na monitoring – Amsterdam, Bergen, Frankfurt, Bordeaux, Lille, Marseille, Metz, Paris, Rennes, Toulouse (EMCDDA, 2015:12). Tyto systémy využívají jednotlivé datové zdroje (kvantitativní i kvalitativní) a využívají metody hodnocení on-going a ad hoc. V rámci projektu DRAGON2 při mapovaní drogové scény v 7 městech Moravskoslezského kraje byly využity následující kvantitativní
i kvalitativní informační zdroje dat:

  1. Postoj mládeže k užívání drog <= Dotazníkové šetření zkušeností a postojů s užíváním návykových látek 
  2. Data o uživatelích <= Polostrukturované rozhovory s aktéry na protidrogové scéně (NNO terénní pracovníci, městská policie atd.)
  3. Injekční užívání drog <= Městská policie Ostrava – Sběr použitých injekčních stříkaček na území města Ostrava od roku 2008 do r. 2013 + data od Renarkonu
  4. Týdenní monitoring metabolitů drog v odpadních vodách <= Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.

V jednotlivých městech byly automaticky odebírány 24hodinové slévané vzorky surových odpadních vod nejen na nátoku na čistírnu odpadních vod. Metodou on-line SPE-LS-MS/MS byla zjištěna koncentrace jednotlivých drog. Z těchto hodnot byly metodou zpětné kalkulace vypočteny denní spotřeby. Byly sledovány tyto drogy a jejich metabolity:

  • 3,4-methylendioxymethamfetamin (MDMA – extáze)
  • Amfetamin (AMF)
  • Metamfetamin (MAMF – pervitin)
  • Kokain
  • Morfin (opioidy)
  • Tetrahydrokanabiol (THC – marihuana)

Nejčastěji užívanými drogami ve všech sedmi městech (viz následující tabulka) jsou marihuana a pervitin, které výrazně převyšují spotřebu ostatních drog. Nejvyšší spotřeba marihuany byla identifikována v Bruntále. Spotřeba pervitinu byla nejvyšší v Ostravě. Nejnižší spotřeba pervitinu byla v Bruntále (910,1 mg/1000 obyvatel).

Tabulka č. 1: Spotřeba nelegálních návykových látek ve městech v mg/1000 obyvatel

Lokalita

Období

Droga (mg/období na 1000 obyvatel)

Marihuana (THC)

Pervitin (MAMF)

Amfetamin (AMF)

Opioidy

Kokain

Extáze

(MDMA)

Ostrava

2.–15. 9. 2014

4818,72

4040,14

422,64

85,15

99,22

71,83

Havířov

2.–9. 9. 2014

3791,31

3685,58

335,55

34,65

50,38

39,71

Frýdek-Místek

2.–9. 9. 2014

2557,86

3105,51

392,08

77,46

10,19

42,35

Karviná

2.–9. 9. 2014

4123,20

2665,59

377,04

8,15

24,70

25,52

Opava

2.–9. 9. 2014

3086,79

1769,61

413,32

101,36

16,80

42,03

Nový Jičín

2.–9. 9. 2014

4020,65

2117,08

383,40

50,56

0,59

86,00

Bruntál

16.–23. 9. 2014

4888,76

910,14

166,07

3,42

4,48

16,22

Zdroj: VÚV TGM, v. v. i.

Pozn. U města Ostravy je spotřeba vybraných nezákonných drog uvedena jako průměr z 2 týdenních monitoringů (z období 2.–9. 9. 2014 a 8.–15. 9. 2014) THC, jedná se o čistou účinnou látku, ne o množství marihuany, opioidy vyjádřeny jako morfin – jsou zde jak metabolity, tak samotný morfin – bez přepočtů – zahrnuje i preskribovaná léčiva. Výsledek nelze udávat jako spotřebu nezákonné drogy!

Týdenní vývoje spotřeby dosahují minimálních hodnot v pátek a následně během víkendu (sobota a neděle) jejich spotřeba roste u amfetaminu, pervitinu a THC. Relativně největšího výkyvu dosahuje extáze, která vykazuje nejnižší hodnotu ve čtvrtek (2,14 mg/1000 obyvatel), oproti tomu maximální hodnota v neděli dosahuje 12,49 mg/1000 obyvatel. Jedná se tedy o tzv. víkendovou drogu, přičemž je nutno i zohlednit zpoždění mezi spotřebou drogy a jejím vyloučením.

V Ostravě podobně jako v dalších městech je nejčastěji užívanou nelegální drogou pervitin (metamfetamin). Měřené koncentrace ostatních sledovaných drog jsou řádově nižší a množství jejich spotřeby se pohybuje na evropském průměru. Vzorkování zde bylo na rozdíl od dalších měst provedeno na 10 sběrných místech, tím je možné sledovat výskyt uživatelů nezákonných drog v jednotlivých částech města. Lokalizace sběrných bodů lze vidět na níže uvedeném obrázku.

Obr. 1: Množství pervitinu identifikovaného v kanalizační síti v Ostravě

Výsledkem analýz drogové problematiky v jednotlivých městech Moravskoslezského kraje je obecný strom problémů, který identifikuje klíčové problémy a je vhodným podkladem pro formulaci cílů protidrogové strategie za celý region. Interpretační strom problémů (využívající kauzální řetězec) je klíčovou složkou results based managementu (výsledkově orientovaného řízení). Pro design stromu problémů je využita metodika autorů Linda G. Morra Imas a Ray C. Rist (2009). Strom problémů umožňuje vytvořit přehledný soupis největších slabin systému, včetně příčin jejich vzniku a jejich možných následků a dopadů, ke kterým by vedlo neřešení uvedených problémových oblastí.

 

Příčiny ze stromu lze rozvést podle uvedených okruhů:

Sociálně-ekonomické problémy

  1. Nedostatek pracovních příležitostí, vysoká míra nezaměstnanosti, nárůst neplnohodnotných pracovních poměrů – částečné úvazky atd.
  2. Rostoucí chudoba, zadluženost
  3. Sociální nejistota, živoření na ubytovnách, růst soc. vyloučených lokalit, bezdomovectví,
  4. Ztráta životní motivace
  5. Ztráta možnosti mít budoucnost – sociální vyloučení, tj. „lidé bez budoucnosti“

Záměna životních hodnot, destruktivní životní styl mládeže i dětí

  1. Trávení volného času mládeže i dětí s devastujícím dopadem na jejich další život a začlenění do společnosti
  2. Užívání drog = „módní“ trend, zvrácený postoj k hodnotovému systému mládeže
  3. Nárůst separující se skupiny osob se sociálně závadnými postoji, která se stává trvalou přítěží společnosti

Nedostatečný zájem dětí a mládeže o volnočasové a sportovní aktivity

  1. Slabá úroveň provedení plánovaných aktivit s nízkou zpětnou vazbou, malý přínos: (zklamání dětí/mládeže z infantilní a ploché animace, podcenění cílové skupiny ze strany tvůrců, nízká profesionální i odborná úroveň tvůrců – doručení spolupráce s pedagogy, aktivity zacílené především na zisk, velký prodej občerstvení převažuje nad chudým a docela nudným programem, častá organizační selhání)
  2. Zapojení malé části populace – selektivní program,
  3. Nedostatečná systematizace informací, chybí soustředěná infomační podpora pro jednotlivé cílové skupiny

Strategie protidrogové politiky

Jak už bylo uvedeno, hlavním cílem protidrogové politiky musí být snížení počtu uživatelů nelegálních návykových látek. Aby tohoto cíle mohlo být dosaženo, je nutná spolupráce složek veřejné správy. Od představitelů samosprávy, přes odbor sociálních věcí, školství, zdravotnictví až po policejní složky, které musí být zaměřeny na snižování nabídky drog represivním způsobem. Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2015–2020 má následující hlavní cíle:

  1. Efektivní primární prevence závislostního chování
  2. Snižování rizik souvisejících s užíváním drog a návykovým chováním
  3. Optimalizace sítě zdravotních a sociálních služeb pro osoby ohrožené různými typy závislostí
  4. Účinná koordinace všech subjektů zapojených do protidrogové problematiky
  5. v Moravskoslezském kraji

Další směry

  1. Postupné nastavování meziresortní spolupráce
  2. Rozvoj navazujících aktivit s cílem dosažení celkové kontinuity v podpoře změny životního stylu u osob závislých a vedoucích k eliminaci tendencí směřujících k závislostnímu chování
  3. Důraz na kvalitu poskytovaných služeb a navazujících aktivit

Hlavním aktivitou protidrogové strategie musí být primární prevence. Aby byla primární prevence na školách účinná, musí být komplexní a dlouhodobá. S žáky je nutno pracovat od prvního stupně základní školy, některé programy jsou zaměřené i na předškolní děti. Je nutné systematicky nastavit plošnou primární prevenci na školách v koordinaci okresních a školních metodiků prevence. Rovněž je nutné v této oblasti spolupracovat s Policií ČR a se zdravotnickými zařízeními a dalšími subjekty. Dále roste u mladé generace móda v užívání drog a chybí motivace k plnohodnotnému začlenění do společnosti (dokončit vzdělání, získat práci atd.). Nutno zavést měření efektivity preventivních programů a její průběžné vyhodnocování (tj. evaluace on-going se provádí plánovaně v průběhu realizace programů/strategie pro zlepšení výsledků).

Jelikož je roztříštěnost informačních zdrojů, je nutné vybudovat krajský informační systém pro komplexní prevenci socio-patologických jevů dětí a mládeže s výchovně-vzdělávacím působením. Tento jednotný informační portál za kraj představuje centralizované průběžné aktualizované informace za jednotlivá města/obvody pro jednotlivé cílené skupiny. Ve městech koordinace aktivit podle typu cílové skupiny (věk, charakter osobnosti) s vhodným časovým načasováním, např. využití knihoven jako komunitních center a akcí Policie ČR. Je nutná kombinace informací na webu a v tištěné podobě (noviny) – úroveň informační gramotnosti není stejnoměrná.

Dochází k podceňování dopadů užívání nelegálních návykových látek veřejností, ale i politiků, ředitelů a pedagogů. Měla by být realizována dlouhodobá PR kampaň, která by seznámila s důsledky užívání návykových látek a vizualizovala je. Kampaň by měla být realizována ve spolupráci s lékaři.

Na základě zmapování chování jednotlivých skupin uživatelů nelegálních drog je možné zpřesnit zacílení integrované strategie, čímž dojde k zefektivnění prostředků na tvorbu preventivních programů a bude zvýšen jejich účinek. Rovněž je možné vytvořit selektivní strategie pro cílové skupiny, zejména studenty a mladé pachatele trestných činů, již patří z hlediska dlouhodobého dopadu ke klíčovým skupinám. Výstupy projektů jsou zaměřeny na Policii ČR a ostatní aktéry pohybující se v daném území.

Lubor Hruška, Andrea Hrušková, Kateřina Krhutová,
Vědecko-výzkumný ústav ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z. ú.

 

Použitá literatura

EMCDDA. 2015. Drugs policy and the city in Europe, EMCDDA Papers European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Luxembourg: Publications Office of the European Union.

HRUŠKA, L. et al. 2015. Výzkumná zpráva „DRAGON 2 od měření k řešení. Využití nového nástroje na měření výskytu nelegálních drog ve městech Moravskoslezského kraje pomocí integrované strategie pro organizační složky státu a územní veřejnou správu“. Ostrava: ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z. ú.

IMAS, L. G. M., RIST R. C. 2009. The road to results. Designing and Conducting Efective Development Evaluations. Washington: The World Bank.



[1]           Článek je zpracován v rámci projektu RRC/07/14: „DRAGON2 od měření k řešení. Využití nového nástroje na měření výskytu nelegálních drog ve městech Moravskoslezského kraje pomocí integrované strategie pro organizační složky státu a územní veřejnou správu“, který je realizován v programu Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2014.



Sdílet text:


Podobné zprávy

Akademické články Rychlé změny v praxi sociální práce ve Spojených státech: Význam mnohostranného vzdělávacího přístupu ke zvládnutí těchto proměn
O čem se mluví Online závislosti
Inspirace Překážky a bariéry rozvoje neformální péče v oblasti sociální práce
O čem se mluví Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot
O čem se mluví Fungujeme jako svépomocné skupiny a vše se odehrává přirozeně, zespodu


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: pět

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Člověk, jaký je
Alfred Adler
obalka
Na vnitřní vlně
Anke Precht
obalka
Když už na ničem...
Bev Cobain
obalka
Nedostupný otec
Sarah S. Rosenthal
obalka
Kniha rozhodnutí
Mikael Krogerus...
obalka
Muž, který...
David Adam
obalka
Jenom já...
Andrea Jolander

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace