Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » O čem se mluví »

zpráva

Je dobré se sdružovat?

ilustrační foto

Vydáno před 27 dny

Spolek POPIK ve spolupráci s časopisem Sociální práce/Sociálna práce uspořádal panelovou diskusi na téma „Proč je dobré se sdružovat?“. Volba tématu panelové diskuse nebyla náhodná. V zásadě šlo o reakci na dvě výzvy. První výzvou bylo získání inspirace. Studují a vyučující, kteří utváří spolek POPIK, totiž usilují o rozvoj komunity při Katedře sociální politiky a sociální práce MU v Brně a hledají vhodné podněty a nápady, jak svůj záměr uskutečnit. Druhou výzvou bylo téma letošního Světového dne sociální práce, které přímo vybízelo, aby se problematika možností sdružování diskutovala mezi vyučujícími, studujícími a praktikujícími sociálními pracovníky.

„Víme, že chceme ovlivnit život na katedře, ale nevíme přesně jak,“ říkají v úvodu panelové diskuse Anna Krchňavá a Klára Kolbabová, členky spolku POPIK. Jako zdroj možné inspirace byli pozváni Margita Rácová z komunity Rodiče za férovou školu, Tomáš Hurych z komunitního domu Camphill na soutoku, Radka Sovjáková z komunitního plánování na Znojemsku a Jiří Winkler z Katedry sociální politiky a sociální práce FSS MU. Každý ze jmenovaných panelistů ve svém příspěvku odpověděl na otázky: co je to komunita, proč je dobré se sdružovat a jaké jsou respondentovi zkušenosti s vytvářením komunity.  

„Profesionální vztah stává lidským a lidský vztah se stává profesionálním.“

Praktické zkušenosti se zapojováním různých aktérů do procesu utváření komunity poskytla Radka Sovjáková. Podle ní každý člověk zvažuje, zda je mu sdružování něčím přínosné. „Všichni jsme časově velmi vytížení a tak si vybíráme, kde se budeme sdružovat. Uvažujeme, jestli to pro nás není ztráta času a jestli nám to něco přinese.“ Za kritickou pak považuje osobnost člověka, který vyzývá k zapojení se do určité komunity. „Osobní vazby jsou velice důležité při rozhodování, zda do komunity vstoupíme či nikoliv. Významnou roli tedy hraje skutečnost, zda si vážíme člověka, který nás ke sdružování vyzval,“ mimo jiné říká ve svém příspěvku Radka Sovjáková.  

Margita Rácová ve svém příspěvku zdůrazňovala význam partnerství. Na partnerském vztahu založený výkon sociální práce může podle ní vést ke vzájemnosti mezi „profesionály“ a jejich „klienty“. Na příkladu své praxe ilustrovala proměnu vztahů mezi profesionály a klienty. Podle Rácové se vztahy s klienty stávají bližšími právě tehdy, když sociální pracovník usiluje o vzájemné pochopení a úplné porozumění. Bližší osobní vztahy s klienty, kdy se z klientů stávají přátelé, vede k ustavení určité komunity lidí. „Pak se profesionální vztah stává lidským a lidský vztah se stává profesionálním,“ říká Margita Rácová. „A přesně takto vzniklo sdružení Rodičů za férovou školu,“ dodává s úsměvem.    

Panelisté (zleva): Margita Rácová, Tomáš Hurych, Jiří Winkler a Radka Sovjáková
 

Ideově diskusi obohatil Tomáš Hurych, když metaforicky popsal tři základní prvky vývoje komunit. Komunitu vnímá jako určité semínko, které žije z půdy a prostřednictvím interakcí s okolím se vyvíjí v květinu, která po určitém čase vykvete a vydá svůj plod. Za první element vývoje pokládá pevnou usazenost komunity ve světě, tedy v určitém socioekonomickém prostředí. Za druhý prvek ve vývoji považuje vzájemnost a reciproční vztahy komunity s jejím socioekonomickým prostředím. Posledním aspektem vývoje je potom určitá hodnota, kterou by komunita měla vracet to, co je jí poskytnuto například prostřednictvím dotací. Vedle těchto aspektů zdůraznil i důležitost a jistou ambivalenci rovnosti: „Přestože v komunitě vyznáváme rovnost, je třeba si uvědomit, že si nejsme rovni. Každý z nás si v duševně duchovním vývoji stojí jinde a je třeba si to uvědomovat.“ Vedle toho za nezpochybnitelnou považuje svobodu projevu členů v komunitě.

Neotřelý pohled nabídl ve svém příspěvku Jiří Winkler, když popisoval, jak se vytváří a jak funguje (nebo by měla fungovat) akademická obec či komunita. „V akademickém prostředí jde o skupinu lidí, kteří se sešli proto, aby sdíleli svůj společný zájem poznávat nové věci.“ Za skupinu těchto lidí pak považuje studenty a učitele. Také v akademické obci platí hodnota svobody projevu, jak o ní hovořil Tomáš Hurych. Jde ale o projev určitého typu. „Jde o projev argumentační. V akademické obci by měl každý člověk mít svobodu říct svůj názor a zodpovědně ho argumentovat vůči logice či věcným skutečnostem,“ říká Jiří Winkler. „Poctivě, nevymýšlet si a nemanipulovat poznáním,“ dodává zamyšleně. Za důležitou hodnotu akademické obce pak považuje vůli či zájem pro vytváření prostoru ke vzájemným zodpovědným diskusím, ve kterých se kultivuje ono výše zmíněné poznání nových věcí. 

Zúčastnění se v pracovních skupinách věnovali dílčím tématům

Je jisté, že v příspěvcích panelistů zaznělo mnoho dalších zajímavých připomínek, názorů a doporučení. Podnětná byla i všeobecná diskuse, ve které panelisté reagovali jeden na druhého a současně byli dotazováni publikem. Po diskusi o možnostech a limitech sdružování se zúčastnění rozdělili do pracovních skupin a věnovali se dílčím tématům, které chtějí pří svém studiu či výuce rozvíjet. Těmito tématy byly otázky vnější a vnitřní komunikace katedry a otázky obsahu studia a jeho propojení se světem každodenní praxe.  

Skromná oslava Světového dne sociální práce přinesla setkání inspirativních osobností, podnětnou diskusi o možnostech sdružování a intenzivní práci ve skupinách. Zúčastněnými sdílené či odmítané různorodé zkušenosti a představy panelistů se podle mého názoru staly vhodným příspěvkem do diskusí o rozvoji komunit. Z reakcí zúčastněných se jeví, že panelová diskuse podpořila nejen členy spolku POPIK v jejich úsilí se sdružovat. To posiluje mé přesvědčení o užitečnosti podobných setkávání. Věřím tedy, že v jejich realizaci či v podpoře jejich realizace budeme i dále pokračovat.

V následujících měsících bude na webových stránkách www.socialniprace.cz zveřejněn záznam z této panelové diskuse. Sledujte náš web, Facebook  či kanál na Youtube.

Roman Baláž



Sdílet text:


Podobné zprávy

Akademické články Komunitní práce – cesta od nadávání k lepšímu bydlení
Akademické články Komunitní školy – příležitost pro rozvoj školské sociální práce?
O čem se mluví Tři tváře komunitního dobrovolnictví
Akademické články Vliv antroposofie na sociální práci v camphillských komunitách
Inspirace Posilnění práv klientů může způsobovat bezmoc pracovníků



Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: jedna

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Sociální doved...
David Fontana
obalka
Hra v terapii
Milan Valenta...
obalka
Jazyk těla
Alexander Lowen
obalka
Aspekty mužství
C. G. Jung
obalka
Nový One Minute...
Ken Blanchard...
obalka
Muž s nádher...
Lillian B. Rubin
obalka
100 chyb při péči...
Jutta König...

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace