Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Fakta, legislativa, dokumenty »

publicistika k číslu
2/2019

zpráva z výzkumu

Předčasné odchody ze vzdělávání: příčiny a finanční dopady ve světle výzkumů Agentury pro sociální začleňování

ilustrační foto

Vydáno před 1 rokem

Reprodukce chudoby a sociálního vyloučení a dlouhodobá nezaměstnanost úzce souvisí mj. s dosaženým formálním vzděláním a kvalifikací pro pracovní trh. Lidé s nedokončeným nebo základním vzděláním vykazují dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti. Při sledování aktuálních situace ve vzdělávání s ohledem na celoživotní rizika nezaměstnanosti a nízkých příjmů se v EU standardně používá indikátor předčasných odchodů ze vzdělávání, který je konstruován jako podíl osob ve věku 18-24 let, které nezískaly alespoň nižší střední vzdělání (tj. v českém vzdělávacím systému nedosáhly vyučení nebo maturity).

Omezení předčasných odchodů ze vzdělávání je jedním z cílů Strategie Evropa 2020 – do tohoto roku by měla být míra předčasných odchodů ze vzdělávání nižší, než 10 %. Přestože Česko jako celek tento cíl dlouhodobě plní, v posledních letech dochází k nárůstu předčasných odchodů (z 5,4 % v roce 2013 na 6,7 % v roce 2017). Míra předčasných odchodů ze vzdělávání v Ústeckém a Karlovarském kraji navíc již několik let po sobě překračuje 10% cíl stanovený EU1 (15,6 % v roce 2017) a navíc se dále zvyšuje.2

Agentura pro sociální začleňování se v roce 2018 zaměřila na předčasné odchody ze vzdělávání ve dvou výzkumech. Cílem prvního z nich3 bylo analyzovat příčiny předčasných odchodů žáků pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit Ústeckého kraje. Realizované kvalitativní šetření se zaměřilo jak na zástupce institucích, které se s předčasnými odchody setkávají (školy, neziskové organizace, úřady práce), tak na dosud opomíjenou perspektivu samotných žáků ze sociálně vyloučených lokalit, kteří předčasně odešli ze vzdělávání. Druhá studie4 se pak zaměřila na modelování finančních dopadů předčasných odchodů na celoživotní příjmy dotčených žáků a na veřejné rozpočty.

Předčasné odchody ze vzdělávání – mechanizmus reprodukce chudoby

Ze vzdělávání odchází předčasně zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit. Výzkum ukázal, že mezi nejčastější důvody u těchto žáků patří špatná volba oboru (bez vztahu k němu), vliv rodiny nepodporující v dalším studiu, významné životní momenty (těhotenství, nutnost starosti o rodinné příbuzné), v době ekonomického růstu široká nabídka práce pro nízkokvalifikované profese či zkreslená představa o situaci na trhu práce a příjmech, které lze i bez vzdělávání získat.

„Učitel zadával nějako látku, všichni psali a já na něj jenom koukal. Všichni věděli co dělat a já koukal. Byli tam ještě dva kamarádi, romský kluci a ti kluci taky v pohodě psali. A já jsem si říkal, kde je chyba? Co se stalo, že já na ně jenom koukám. Pak mi došlo, že jsem byl asi ve špatný škole.“

Jedním z kritických momentů je přechod ze základní na střední školu, kde hraje roli také jiná ekonomická strategie rodin, než bývá považována společností za normu. Někteří rodiče považují místo studia za výhodnější, aby děti zůstaly doma, kde pomohou s péčí o mladší sourozence či prarodiče. Žáci ze sociálně vyloučených lokalit nemají zájem pokračovat ve studiu na střední škole i z důvodu neznalosti nového prostředí, pocitu vytržení z místní komunity, kterou dobře znají a konečně i díky nereálným představám o budoucnosti. Výzkum zachytil i partikulární výskyt rasové diskriminace ve školách, a z tohoto důvodu pramenící nezačlenění dětí ze sociálně vyloučených lokalit do kolektivu na střední škole (oproti “bezpečnému“ prostředí základní školy).

Šetření dále prokázalo silnou fragmentarizaci subjektů, kteří by na problematice předčasných odchodů měli naopak společně participovat (školy, pedagogicko-psychologické poradny, úřady práce, poskytovatelé sociálních služeb). Výzkum potvrdil pozitivní vliv podpůrných pedagogických profesí zabývajících se problematikou předčasných odchodů ze vzdělávání (výchovný poradce, kariérní poradce, školní psycholog, apod.) Kapacita těchto pracovníků je však nedostatečná. Důležitou roli ve zvládání školní docházky a v motivaci k dalšímu studiu mají sociální/terénní pracovníci sociálních služeb. Sociálně vyloučené rodiny mají k těmto pracovníkům důvěru a jsou ochotny s nimi spolupracovat ve větší míře, nežli třeba se zástupci školy. Individuální a intenzivní péče o neúspěšné žáky ohrožené neúspěchem, chybí jak v průběhu školní docházky do základní školy, tak v případě přestupu na střední školu. Rozhovory s pracovníky úřadu práce ukázaly také nejasné priority úřadu vůči mladým nezaměstnaným, kteří předčasně odešli ze vzdělávání – pro pracovníky zprostředkování práce je logickým cílem nalezení zaměstnání, naopak pracovníci některých projektů cílí na návraty těchto klientů do škol.

Celoživotní riziko nezaměstnanosti a nízkých příjmů

Z dlouhodobých statistik ČSÚ za roky 2009–2016 vyplývá, že s rostoucím dosaženým vzděláním výrazně klesá pravděpodobnost nezaměstnanosti – lidé s vysokoškolským vzděláním mají dlouhodobě 9-10krát nižší míru nezaměstnanosti (2,6 %) než lidé s nejvýše základním vzděláním 24,1 %. Už dosažené středního vzdělání bez maturity snižuje riziko nezaměstnanosti na méně než třetinu (7,2 %). Jinými slovy řečeno, žák, který v 16 letech věku předčasně odešel ze vzdělávání, bude zhruba čtvrtinu svého ekonomicky aktivního života bez zaměstnání. Také jeho příjmy budou pravděpodobně výrazně pod úrovní průměrné mzdy.

Vzhledem k hloubce těchto rozdílů připravila Agentura pro sociální začleňování model pro výpočet celoživotních rozdílů v příjmech z práce a v bilanci jednotlivce vůči státnímu rozpočtu. Model vychází z aktuálních rozdílů v pracovním uplatnění podle dosaženého vzdělání (specifické míry nezaměstnanosti, výše příjmů oproti průměru národního hospodářství), nastavení daňového a dávkového systému a dlouhodobého výhledu vývoje mezd do roku 2067, kdy lze předpokládat konec ekonomické aktivity současné generace přecházející ze základní na střední školy. 

Za stanovených podmínek platí, že dosažení alespoň středního vzdělání bez maturity znamená oproti základnímu vzdělání zvýšení průměrných celoživotních pracovních příjmů jednotlivce o více než třetinu (z 23 na 31 mil. Kč). Úspěšné dokončení střední školy s maturitou znamená zvýšení příjmů o více než 60 % (na 40 mil. Kč) oproti získání pouze základního vzdělání. V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 mil. Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 mil. Kč.5 Zabránění předčasným odchodům žáků ze sociálně vyloučených lokalit, kterých je v jednom školním ročníku zhruba 1500, a jejich podpora až k úspěšnému vyučení nebo maturitě, může po dobu jejich ekonomické aktivity přinést veřejným rozpočtům až 16,5 mld. Kč.

Roman Matoušek, Radka Vepřková

  oddělení výzkumů, projektů a komunikace Agentury pro sociální začleňování


1 Míra předčasných odchodů je zjišťována Eurostatem v rámci šetření SILC.

2 European Commission. (n.d.). Statistics Explained [webová stránka]. Dostupné z https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Early_leavers_from_education_and_training

3 Výzkumný tým ASZ. (2018). Analýza příčin vysoké nezaměstnanosti obyvatel sociálně vyloučených lokalit a jejich nízké odborné kvalifikace (Ústí nad Labem, Chomutov, Dubí), dostupné z webových stránek Agentury pro sociální začleňování: http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-pro-lokalitu-usti-nad-labem

4 Matoušek, R. (2018). Finanční dopady vysoké nezaměstnanosti obyvatel sociálně vyloučených lokalit a jejich nízké kvalifikace, dostupné z webových stránek Agentury pro sociální začleňování: http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/systemove-zajisteni-socialniho-zaclenovani/financni-dopady-predcasnych-odchodu-ze-vzdelavani-pro-stat-a-jednotlivce/download

Ve všech případech se jedná o rozdíl v nominálních výdělcích, nikoliv o reálnou hodnotu příjmů srovnatelnou s aktuální kupní silou



Sdílet text:


Podobné zprávy

Akademické články Finanční řízení v organizacích sociálních služeb
Akademické články Motivační systém konkrétní neziskové organizace s ohledem na potřeby zaměstnanců
Akademické články Podiel sociálnej práce na prekonaní dôsledkov nezamestnanosti
Akademické články Možnosti riešenia dlhodobej nezamestnanosti prostredníctvom dobrovoľníckych aktivít
O čem se mluví Nezaměstnanost


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: dva

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Zbláznění
Ellen Forney
obalka
Třinácté komnaty ...
Violet Oaklander
obalka
Stín v nás
Verena Kast
obalka
Stárnutí, ...
T. Cimrmannová a kol.
obalka
Sny jako řeč ...
Robert A. Johnson
obalka
Smysl života
Alfred Adler
obalka
Síla nevysloveného
Peter Pöthe

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace