Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

publicistika k číslu
3/2018

rozhovor

Konflikty potřebujeme pro rozvoj. Musíme ale mít funkční nástroje pro jejich řešení

ilustrační foto

Vydáno před 262 dny

S tématem kritických perspektiv v sociální práci se pojí i téma různorodosti mezi lidmi. Různorodost, či v odborném pojmosloví „diverzita“, je jedním z důležitých pojmů definice sociální práce od Mezinárodní federace sociálních pracovníků z roku 2014. Jako příslušník společnosti na území státu, který posledních sto let usiloval o homogenizaci, se domnívám, že téma diverzity je nutné diskutovat s příslušníkem společnosti, pro niž se diverzita mezi lidmi stala jedním ze základních kamenů jejího rozvoje. Své náhledy na rozdílnost mezi lidmi, hodnotové systémy různě rozvinutých společností a role sociálních pracovníků nám poskytla Leida Schuringa, nizozemská socioložka, komunitní pracovnice a koučka žijící v Utrechtu.

Proč je diverzita mezi lidmi tak důležitá pro současné společnosti?

Pohled na svět z perspektivy diverzity znamená nepřetržité hledání podobností a rozdílů, které jsou v daném okamžiku viditelné a relevantní. Lidé jsou různí a podobní v mnoha ohledech a lze na ně nahlížet různými způsoby.

Jaké způsoby máte na mysli? 

Lidé, kupříkladu každý muž je v určitých aspektech podobný a) všem ostatním mužům, nebo b) některým ostatním mužům, anebo c) žádnému jinému muži. Z těchto tří předpokladů nám vyvstávají tři různé způsoby nahlížení na muže, resp. na lidi: univerzální, kulturní a individuální.

Mohla byste je představit podrobněji?

Univerzální pohled znamená, že konkrétního muže shledáváme podobného všem ostatním mužům. V některých aspektech jsou všichni lidé stejní se srovnatelným fyzickým, duševním a duchovním vystupováním. Všichni lidé sdílejí stejné základní potřeby v podobě jídla a přístřeší, a zároveň prožívají stejné základní emoce jako hněv, lásku, smutek, sexualitu a strach. Obecné rozdíly tvoří pohlaví, věk či fyzické schopnosti.

Dále byla kulturní optika nahlížení na diverzitu… 

Leida Schuringa je socioložka, komunitní pracovnice, koučka a učitelka. Je podnikatelkou a partnerkou firmy Synnervate (www.synnervate.nl). Téměř celý život se zajímá o vztah mezi lidmi z různých prostředí. V devadesátých letech podpořila lidi prchající z válkou rozvrácené Jugoslávie a vzdělávala ženy-uprchlíky ve způsobech sebe-organizace. V roce 2006 spolu se somálskou přítelkyní Naimou založily Centrum kvality pro ženy-uprchlíky v Utrechtu. Toto centrum pomáhalo ženám najít místo ve společnosti a organizovalo síťové aktivity. V roce 2005 se seznámila s Donem Beckem, autorem knihy Spiral Dynamics. Centrum kvality vyvíjelo možné aplikace tzv. integrální spirálové dynamiky („Spiral Dynamics Integral“) a Leida napsala řadu článků o uprchlících optikou spirálové dynamiky.

Kulturní pohled znamená, že konkrétního muže shledáváme podobného jen některým ostatním mužům. Lidé žijí v různých společenských systémech, např. v rodině, škole, s přáteli, v práci, náboženských institucích, sousedství. Každý sociální systém má specifický způsob života a společná práce v něm je nazývána jeho kulturou. Kultura je společný svět zkušeností, hodnot a znalostí, které jsou pro tento sociální systém charakteristické. Jedná se o svět se společným významem: každý ví, co se určitými slovy, gesty, zvyky a oblečením myslí. Každé dítě je vychováno ve specifické (sub) kultuře a během života se setká a bude zahrnuto do mnoha dalších kultur.

Ta kulturní optika nahlížení se jeví jako značně dynamická…

Ano, kulturní pohled není statický, ale neustále se mění. Každý den si utváříme a formujeme své kultury ve veřejných a soukromých dialozích. Kulturní náhled je zdrojem, pokud jednáte ve vnějším světě: víte, co se od vás očekává a jak můžete realizovat své cíle. Pokud jste cizinec, jako uprchlíci v Nizozemí, musíte se seznámit s těmito novými (sub)kulturami a najít si v nich cestu.

Nakonec jste mluvila o individuálním náhledu. Jak ten máme chápat?

Ano, individuální pohled znamená, že konkrétního muže neshledáváme podobného žádnému jinému muži. Každá lidská bytost má své vlastní schopnosti, talent, specifickou osobnost a jedinečný způsob strukturování informací v mozku. Jsme schopni přemýšlet o našem vlastním chování, rozvíjet se a měnit se. Přístup každé osoby ke své vlastní existenci je jedinečný.

Tyto tři přístupy k nahlížení na lidi okolo nás se vzájemně doplňují. Každý vysvětluje určitou část lidského stavu. Ale v rámci této diferenciace v univerzálních, kulturních a individuálních aspektech je rovněž viditelná hlubší vrstva. Toto je popisováno prostřednictvím tzv. spirálové dynamiky, která nám dává další náhled na podobnosti a rozdílnosti mezi lidmi. Lidské bytosti se během svého života rozvíjejí prostřednictvím spirály, která odráží různé hodnotové systémy či perspektivy, jež se ve vývoji lidstva postupně objevily až k dnešnímu dni. Lidé, kteří sdílejí určitý hodnotový systém, mají spoustu společného, ačkoli mohou na první pohled vypadat zcela odlišně. Například moje kniha o Romech ve východní Evropě se ukázala být dobře použitelná i na venkovské obyvatelstvo Malawi. Specifický kulturní projev hodnotových systémů se může lišit, ale základní zdroje zůstávají stejné.

Spirálová dynamika umožňuje pochopit hodnotové systémy lidí

 

Vysvětlíte nám blíže povahu teorie spirálové dynamiky?

Jedním z předpokladů této teorie je, že vývoj a růst probíhá v konkrétních na sebe navazujících krocích, které nelze přeskočit, takže musíte postupovat skrze různé fáze vývoje hodnotového systému. Při přípravě úkolů je důležité vědět, která fáze či které fáze většinou rezonují s vámi a také s lidmi, se kterými spolupracujete. Protože teprve potom budete schopni se skutečně naladit na danou situaci a přesně vědět, jaký musí být další přirozený krok.

Životní podmínky vedou k vývoji. Lidé se mění v reakci na životní podmínky. Rozvíjejí nové perspektivy, aby se vyrovnaly s novými okolnostmi. Tyto perspektivy jsou jako kód DNA v mozku a vyvíjejí se v určitém pořadí, takže můžete sledovat vývoj dítěte nebo studovat světovou historii. Za účelem usnadnění přiřadil Don Beck těmto kódům barvy. Níže uvedený obrázek poskytuje krátký přehled. Pro více informací navštivte: www.spiraldynamicsintegral.nl/en

Evoluční tok lidstva začal ve fázi přežití (survival), po níž následovaly další tři tradiční úrovně (fialová, červená a modrá). Z pohledu tradiční úrovně (fáze 1 až 4) mohou být všichni lidé – kteří nejsou součástí vaší rodiny, klanu, náboženství nebo země a jsou „jiní“ – považováni za nepřátele, špatné lidi, nebo dokonce i za ne-lidi (viz otroctví). V moderním pojetí (5. fáze) jsou ostatní lidé a ostatní země většinou považováni za zdroj vydělání více peněz (kolonializace, globalizace, marketing). V postmoderním pohledu (6. fáze) jsou si všichni lidé rovni, musí se s nimi zacházet stejným způsobem a rozmanitost se oslavuje. V uceleném pohledu (7. fáze) hledáme funkčnější způsob: kdy je vhodné zmínit určité rozdíly a kdy je naopak vhodnější zdůraznit podobnosti mezi lidmi.

Takže to, jak chápeme diverzitu mezi lidmi, záleží zejména na tom, v jaké fázi vývoje se jedinec, jako příslušník určité společnosti, nalézá?

Ano, to, jak nahlížíte na různorodost, závisí převážně na vašem vlastním hodnotovém systému nebo světovém pohledu. Spirálová dynamika popisuje osm různých pohledů nebo světových názorů, tzv. kódů nebo hodnotových systémů.

K čemu je teorie spirálové dynamiky užitečná?

Vývoj každého jednotlivce probíhá skrze všechny fáze těchto hodnotových systémů (od narození, etapu po etapě). Spirálová dynamika je spojena s dalšími vývojovými teoriemi, jako je kognitivní (Piaget), self-image (Cook-Greuter), morální (Kohlberg) nebo Maslowova pyramida. Můžeme rozpoznávat stejné hodnotové systémy v organizacích, společnosti a v historii. Stojí za to pochopit tyto hodnotové systémy, protože vám mohou skutečně pomoci při uskutečňování vašeho cíle, při setkávání se s osobami na jejich úrovni, či při hledání dalšího přirozeného kroku v konkrétních situacích, ať už je to vývoj člověka, vesnice, organizace nebo společnosti jako celku.

Pohlédnu-li na spirálovou dynamiku, zdá se mi, že oslavuje vývoj západních společností. Nemůže být oceňování diverzity spojeno s nějakou ideologií, která je založena na demokracii, kapitalismu a post-kolonialismu?

Mluvím zde o různých hodnotových systémech či světových názorech. To není totéž jako ideologie. Ale souhlasím s vámi, že oceňování rozmanitosti je spojeno s určitým světonázorem. Rozpoznání rozmanitosti začalo v moderní společnosti, protože individualismus je ústřední, ale byl oceňován a přijímán pouze v postmodernitě.

Kde si ve spirále stojí postkomunistické, nové demokratické a nové kapitalistické země, jako je Česká republika, a jak u nás může docházet ke změně?

Změny mohou probíhat velmi rychle. Společnosti se mění tak, jak se mění jejich občané. Zdá se mi, že v České republice žije většina obyvatelstva z tradičního modrého hodnotového systému (viz fáze 4 Spirály). Část občanů se rozvíjí v moderním oranžovém způsobu myšlení (fáze 5) a část je soustředěna v postmoderním systému zelených hodnot (fáze 6). Pouze pár jich vstoupilo do integrálního pohledu na svět (fáze 7). Když se procento (post)moderních a integrálních myslitelů rozrůstá, zejména ve vedoucích pozicích společnosti, povede to ke změně této společnosti. Záleží tedy na růstu a rozvoji jednotlivců.

„Překvapuje mě, že je tak těžké učit se z naší historie.“

 

Jaké rozdílnosti jsou dnes nejvíce vnímány mezi lidmi?

V tomto okamžiku nejsou největšími problémy ve světě pravděpodobně rozdíly založené na pohlaví (i když je hnutí #metoo důležité) nebo věku, ale jsou to rozdílné názory v náboženství, etnická příslušnost či ekonomický status (vaše šance být bohatý či chudý). V tomto rozhovoru se zaměříme na etnickou příslušnost. Vzhledem k tomu, že prakticky ve všech zemích se vyskytují lidé s různou barvou pleti a z různých prostředí, je důležité se naučit, jak tyto rozdíly řešit a také uznávat naše podobnosti.

Existuje něco, co vás dnes překvapuje?

Překvapuje mě, že lidská paměť je tak krátká. Podívejte se do Spojených států, země, která je založena na postupném dobývání země indiánské populace. Evropané se do Ameriky přemístili ve velkém počtu. Americký stát byl založen teprve před 200 lety. A nyní, zejména s vládou pana Trumpa, chtějí zastavit další lidi, jako jsou Mexičané, aby se stěhovali do jejich země a aby začali žít nový život. Anebo se podívejme na Českou republiku a historii druhé světové války. Kolik lidí ví o teroru nacistů, o pronásledování Romů a o německém lidu, který žil po mnoho generací v Čechách a byl pronásledován. Překvapuje mě, že je tak těžké učit se z naší historie.

Existuje v Evropě nějaký vážný problém spojený s diverzitou?

Obecně platí, že tradiční společnosti mají problémový vztah k jinakosti. Mají kulturu založenou na strachu a bojí se inovací. Tradiční politici chtějí zachovat život takový, jaký byl. Moderní země mohou vidět výhody nových myšlenek, nových produktů a nových lidí. Moderní a liberálnější politici pak hledají příležitosti pro hospodářský růst a nové inovace, ale také si ochraňují své privilegované postavení. Postmoderní lidé a politici se více zajímají o svět jako celek a o začlenění lidí ze všech oblastí. Z integrální perspektivy je důležité brát v úvahu všechny ostatní perspektivy a integrovat je do nového přístupu, který povede k vyřešení současných problémů lidstva. Tyto problémy jsou velmi vzájemně propojené. Změna klimatu vede k suchu, povodním, hladovým krizím a klimatickým uprchlíkům.

Evropa se potýká s migrací. Ve skutečnosti máme dostatek prostoru a peněz, abychom mohli přivítat nové lidi, a potřebujeme je také kvůli stárnutí obyvatelstva a poklesu počtu evropských obyvatel. Problémem je, že evropské země nejsou jednotné v hledání skutečného řešení pro integraci nových lidí ze zahraničí. Je problém, pokud Evropa nebude schopna čelit nadcházejícím světovým krizím a zůstane sama, izolovaná, oddělená, neschopná vypořádat se s rozmanitostí v rámci vlastní země a rozmanitostí mezi různými zeměmi.

Jak můžeme (my, lidé) řešit problémy spojené s rozmanitostí?

Prvním krokem je uvědomění si své vlastní tendence nepropojovat se s lidmi, kteří nejsou stejní jako vy. Přivítejte „ostatní“. Začněte mluvit mezi sebou. Poslouchat! Hledejte věci, které vás propojují (podobnosti) namísto věcí, které vás oddělují (rozdíly). Druhým krokem je uvědomit si, že svět (vaše země, vaše město, vaše sousedství) se mění a v blízké budoucnosti se bude i nadále měnit a že je potřeba najít navzájem způsoby, jak řešit výzvy, se kterými se setkáváme. Aby byla společnost zdravá, musí být všichni lidé zařazeni. Aby lidstvo přežilo a rozkvétalo, musí být všichni lidé součástí. Nemůžete izolovat část vašeho těla, o kterou není dobře postaráno, od ostatních, protože to stejně ovlivní celé tělo.

A pak se samozřejmě musíme naučit inteligentní způsoby řešení konfliktů. Konflikty a napětí jsou součástí života a potřebujeme je pro růst a pokrok. Ale potřebujeme také funkční nástroje pro jejich řešení.

„Najděte vzory a zapojte je do aktivit ve vašem sousedství.“

 

Co v tomto mohou dělat sociální pracovnice a pracovníci?

Podle mého názoru mají sociální pracovníci důležitou roli při propojování lidí z různých prostředí. Mnoho lidí má strach ze setkání s novými lidmi, obzvláště s „jinými“ lidmi a je mnohem snadnější zůstat ve vlastním kokonu. Takže se nebudou přirozeně mísit s nově příchozími v jejich zemi, městě, pracovišti nebo rodině. Na mnoha místech v České republice jsou vztahy mezi Romy a ne-Romy velmi špatné kvůli chudobě, předsudkům, diskriminaci a násilí. Jde o hluboce zakořeněný jev. Česká kultura obecně je docela uzavřená a nepřátelská vůči lidem s jinou kulturou, náboženstvím, barvou pleti nebo etnikem. Česká republika je jednou ze zemí, do které nebyli přijati téměř žádní uprchlíci.

Takže je potřeba udělat spoustu práce pro zvýšení povědomí o tom, co znamená narodit se v dnešní době. Nemůžeme se vrátit k situaci před 200 lety a ve skutečnosti by nikdo nechtěl uniknout současným privilegiím života v této zemi.

Co konkrétně mohou čeští sociální pracovníci v této souvislosti udělat?

To, co mohou udělat, je spojovat lidi z různých prostředí tím, že budou organizovat činnosti a vytvářet možnosti spolupráce. Podmínkou je, aby samotní sociální pracovníci byli otevřeni pro „ostatní“ (např. Romy), chtěli se od nich učit a spolupracovat s nimi. Ze zkušenosti v České republice již také víme (viz projekty s komunitními pracovníky), že bílí lidé mohou změnit svou mysl, své předsudky a svůj postoj, v případě, kdy lépe poznají Romy.

Jedním z problémů v této zemi je, že někteří politici, starostové a státní úředníci žijí z modrého/červeného hodnotového systému (viz fáze 3 a 4) a jsou velmi negativní vůči barevným lidem. Naštěstí ne všichni. Podívejte se na příklad starostky v jednom malém městě na severu, která začala s aktivitami tance pro všechny ženy (romské a neromské). Najděte takový typ lidí, kteří mohou být vzorem, a zapojte je do aktivit ve vašem sousedství (okolí).

Máme (čeští sociální pracovníci) nějaké příležitosti, které můžeme využít pro pozitivní změny v ČR?

Jednou z příležitostí je zaměření se na nový způsob poskytování komunitní práce, která je stimulována evropskými politikami a financováním. Bude velmi důležité vyškolit všechny sociální pracovníky i v něčem jiném, než jsou individuální a skupinové pracovní metody. Domnívám se totiž, že kvalitní komunitní práce by mohla mít velký vliv na rozvoj společnosti na území ČR.

Roman Baláž, Veronika Aresta



Sdílet text:


Podobné zprávy

O čem se mluví Tématem konference bude transformace sociálních služeb
Akademické články Občanská participace jako významný faktor sociální integrace rodin s dětmi se zdravotním postižením
O čem se mluví Chystají se Evropské dny Sociální práce a Solidarity s uprchlíky
Akademické články Komunitní práce – cesta od nadávání k lepšímu bydlení
O čem se mluví Je dobré se sdružovat?


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: pět

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Zázrak tří květin
L.Zatloukal...
obalka
Dítě s autismem a...
A.Scarpa; A.Wells...
obalka
Pandořina skříňka
Lauren Slater
obalka
Můj hlas půjde s ...
Sidney Rosen
obalka
Jít vlastní cestou
Jeff Goins
obalka
Mindfulness pro ...
Gary Hennessey
obalka
Speciální sourozenci
David Havelka...

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace