Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

publicistika k číslu
5/2020

reflexe

Podpora osob s diagnostikovaným duševním onemocněním v komunitní péči s důrazem na koncept zotavení

ilustrační foto

Vydáno před 31 dny

Zotavení – naděje a kvalita života i přes příznaky nemoci

V současném teoretickém pojetí zdraví můžeme sledovat obecný posun od jeho zjednodušujícího chápání jako absence příznaků nemoci ke komplexnímu pojetí (Zacharová et al., 2007). V oblasti péče o duševní zdraví to nejvíce reflektuje koncept zotavení, který je postaven na přesvědčení a zkušenosti, že z duševní nemoci se lze zotavit. V rámci zotavení můžeme duševní nemoc a zdraví sledovat komplexně na úrovni klinické, funkční, sociální a osobní (Bitter et al., 2020). Vzhledem k těsnému propojení těchto úrovní je možné duševní zdraví jedince ovlivňovat zaměřením na kteroukoli z nich dle jeho individuálních potřeb a přání. Poskytnout podporu na všech těchto úrovních, by měla být sociální práce schopna buď přímo svou činností či v rámci síťování.

Úrovně zotavení by měly být zastoupeny vyváženě, v praxi je však stále v popředí klinické zotavení, zejména z důvodů historických a kulturních. Například znovupropuknutí či zhoršení klinických příznaků obvykle přichází v období zvýšené zátěže, přesto je mnohdy veškerá pozornost směřována pouze k příznakům. Leckdy je však zásah směřovaný ke zmírnění či odstranění příznaků pro daného jedince nevítaný a tím i dále stresující. O nástrojích jakými je například nedobrovolná hospitalizaci se uvažuje i v případě, kdy jedinec neohrožuje bezprostředně sebe ani své okolí, protože zatím chybí možnosti a kapacity nabízet v tu chvíli jiná řešení (intenzivní terénní krizová a psychoterapeutická podpora, domácí hospitalizace apod.) Vyřešením příznaků onemocnění také nutně nemusíme vyřešit i celkovou „krizi“ klienta a zasahujeme tím výrazně do jeho práv a pocitu autonomie.  Doposud převažující postup automatického přesunu jedince do lůžkového psychiatrického zařízení při akutně zhoršených (nebo chronických) příznacích není jedinou cestou v krizi a má smysl zkoušet i jiné cesty, jestliže si to tak klient přeje. Pokud například u člověka s dlouhodobým duševním onemocněním začneme spoluprací zaměřenou na zlepšení jeho vztahů, můžeme tak zvýšit jeho naději a přesvědčení, že může žít smysluplný život a tím i ochotu zabývat se eventuálně vlastními projevy onemocnění. 

Důležitost komunitních služeb – proč? 

Díky rozvoji komunitních služeb (pobytových, ambulantních i terénních) pro osoby s dlouhodobým duševním onemocněním je možné snižovat počet lůžek následné péče v psychiatrických zařízeních. „Od roku 2012 do roku 2018 došlo ke snížení počtu lůžek v psychiatrických zařízeních o 631 lůžek (z 9121 na 8490), v návaznosti na transformační plány se očekává/plánuje pokles o dalších 1000 lůžek (Papežová, Hollý, 2019)“. 

Je třeba si uvědomit, že propouštění dlouhodobě hospitalizovaných pacientů může přinést i svá rizika. Pro duševně nemocného, který ztratil svůj domov, převzal za vlastní způsoby fungování v psychiatrickém zařízení a zvykl si na svou roli pacienta, může být přechod do domácího prostředí, velkou výzvou (a rizikem). Na celospolečenské úrovni přináší propouštění problém na trhu s bydlením - v případě, že pacient své bydlení z důvodu hospitalizace ztratil, kam se bude “vracet”? Chráněná a tréninková bydlení pro klienty s duševním onemocněním (včetně organizace naší) poskytují podporu pouze na omezený čas. V České republice stále neexistuje zákon o sociálním bydlení a lidé s duševním onemocněním si často bydlení s komerčním nájmem nemohou dovolit. Dostupné byty tedy buď úplně chybí, nebo jsou nevhodné z hlediska snahy o zapojení klientů do komunity (mohou tak vznikat “ghetta” lidí s duševním onemocněním na okrajích měst). 

Tlak na propouštění dlouhodobě hospitalizovaných pacientů cítíme i v naší práci v Baobabu, do jehož služeb se často dostávají. S naší podporou si klienti budují nové dovednosti a vytváří podpůrnou síť odborníků, služeb a blízkých tak, aby se do nemocnice nemuseli vrátit zpátky a pokud ano, tak pouze na nejnutnější dobu. Klientům v domácím prostředí napomáhá také reformní vznik Center duševního zdraví (CDZ), která jsou koncipovaná jako sociálně-zdravotnická zařízení, poskytující komplexní podporu ve všech oblastech zotavení. S těmito centry spolupracujeme a našim klientům jejich služby doporučujeme, avšak v některých místech zatím není její pokrytí (služba funguje tzv. spádově pouze v určitých oblastech). I proto se v poslední době Baobab z.s. rozhodl své služby více zaměřit na komplexnější terénní podporu klientů a za klienty aktivně vyjíždíme, i když zatím v týmu nemáme zdravotníka (psychiatra nebo psychiatrickou sestru) a podporu klinického zotavení tedy spíše zprostředkováváme. 

Co konkrétního děláme s klienty?

Naši klienti jsou dospělí (a dospívající) lidé s diagnostikovaným duševním onemocněním, kteří chtějí a potřebují podporu zejména na úrovni sociálního zotavení, tedy v oblasti práce, financí, bydlení, studia, sociálních vztahů či volného času. Podpora je poskytována individuálně podle potřeb a zkušeností daného klienta, vždy však tak, aby co nejvíce zohlednila jeho samostatnost. 

Pracovní uplatnění klientům pomáháme hledat jak na otevřeném, tak na chráněném trhu práce. Osvědčila se nám spolupráce s IPS (Individual placement and support [1]) pracovníky z organizace Bona o.p.s. a Fokus Praha. Tyto dvě organizace zavedly do svých týmů právě metodu IPS, která je rychlá a efektivní pro klienty, kteří jsou motivováni nastoupit do práce brzy (Jirků, 2018). 

Do oblasti bydlení patří vše od hledání bydlení, pomoc při zabydlování nebo podporu při nesrovnalostech se sousedy. V případě, že se klient necítí na to jednat sám s realitním makléřem, doprovázíme ho a pomáháme vyjednat férové podmínky. Od minulého roku pracovníci Baobabu s klienty podávají žádosti o sociální byty v dané městské části a na magistrátu hl. města Prahy. Do této oblasti spadá podpora klienta při kontaktu se správcovskou firmou, s místními úřady, plánování a realizace procesu stěhování a zařízení bytu podle svých představ a finančních možností. Často je nedílnou součástí také pomoc s podáním žádosti o sociální dávky (doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí). 

Klienti také mohou do Baobabu docházet na skupinové aktivity, které mají za cíl nastavit režim, aktivizovat je a nabídnout prostor pro rozvoj sociálních dovedností. Pracovníci pro klienty dvakrát týdně připravují tematická setkání, která mají podobu běžných sociálních a kulturních aktivit (návštěva výstavy, kavárny apod.), psychosociálních her a aktivit inspirovaných myšlenkami recovery [2]. Na těchto setkáních tak mají klienti možnost trénovat komunikaci a sociální dovednosti, které vlivem onemocnění a dlouhodobé hospitalizace mohou být oslabeny. Zároveň se zde díky skupinovému charakteru a edukace v recovery přístupu klientům může otevřít příležitost k osobnímu rozvoji a budování naděje v atmosféře sdílené zkušenosti. 

V rámci služeb sociální rehabilitace jako jediní poskytujeme podporu při studiu, jakožto klíčové oblasti pro budoucí pracovní uplatnění. Sociální pracovník nabízí spolupráci na plánování studijních povinností, režimu dne či jednotlivých kroků; podporu klienta v nácviku studijních dovedností (např. vytvoření osnovy slohu, cvičení z češtiny, psaní emailu apod.); doprovody do studijních institucí (např. při komplexních formálních úkonech a náročných situacích jako jsou závěrečné zkoušky) či podporu při zajištění potřebných opatření (např. doučování, vyřízení individuálního plánu či asistenta při studiu). Obecně se však často na základě mapování silných prvků a limitů i u studijních cílů věnujeme prioritně nestudijní oblasti, jejíž posílení může být klíčové pro další studijní postup. Podpora osob se specifickými potřebami na školách se v posledních letech proměnila, školy často zřizují vlastní poradny či vyčleňují pracovníky pro tuto agendu. Někdy tak můžeme odkazovat přímo na tato opatření, která však ne vždy dosahují potřebné intenzity (např. je v reálných možnostech studijní poradny konzultovat pouze 1x měsíčně).

Na zbylých úrovních zotavení (klinická, funkční, osobní) využíváme zejména podpůrného kontaktu, tedy “pouhé” bytí s druhým na partnerské úrovni, které není odbornou, ale za to je nezbytnou součástí sociální práce. Tam, kde to nestačí, poskytujeme informace a podporu při propojování s odborníky či blízkým okolím. Síťování probíhá zejména s profesionály ze zdravotnické oblasti (psychiatři, praktičtí lékaři, psychologové, psychoterapeuti), blízkými osobami (primární i sekundární rodinou, partnery, přáteli, sousedy), lidmi s obdobnou zkušeností (peer konzultanty a svépomocnými skupinami). 

Rádi bychom se do budoucna zaměřili na užší spolupráci v rámci komunity Prahy 4 a propojovali tak mnohdy stále ještě separované světy duševně „nemocných“ a „zdravých“. Duševní nemoc totiž může potkat každého a právě stigmatizace a sebestigmatizace zabraňuje v tom, aby se člověk zdárně zotavoval. 

Michaela Matušková a Tereza Lehečka,
psycholožka a pracovnice v sociálních službách; sociální pracovnice Baobab z. s.

 

Baobab z. s. vzniká v roce 1997 jako občanské sdružení pomáhající lidem s dlouhodobým duševním onemocněním. Od začátku bylo vizí Baobabu podporovat klienty v přirozeném prostředí a společně s nimi rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti v mnoha oblastech života. Tento přístup je v souladu i se současnou sociální politikou, která mimo jiné zdůrazňuje důležitost komunitní podpory a konceptu zotavení (Reforma péče o duševní zdraví, 2017). 

 

Literatura: 

Bitter, N., Roeg, D., van Nieuwenhuizen, C. et al. (2020), Recovery in Supported Accommodations: A Scoping Review and Synthesis of Interventions for People with Severe Mental Illness. Community Ment Health J 561053–1076. https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1007/s10597-020-00561-3

Fokus Vysočina (2015), Paralelní životy, dostupné z www: http://www.fokusvysocina.cz/projekty/probihajici-projekty/paralelni-zivoty

Jirků, B. (2018), Význam metody IPS pro lidi s duševním onemocněním, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra sociální pedagogiky, dostupné z www: https://is.muni.cz/th/frbms/Diplomova_prace__Barbora_Jirku.pdf

Papežová, S., Hollý M. (2019), Reforma psychiatrie a transformace psychiatrických nemocnic, Reforma péče o duševní zdraví - Strategie reformy psychiatrické péče, dostupné z www: http://www.reformapsychiatrie.cz/wp-content/uploads/2019/12/Reforma-psychiatrie-a-transformace-psychiatrických-nemocnic-Úřad-vlády-13-12-2019_V02_anim.pdf

Reforma péče o duševní zdraví (2017), Malý průvodce reformou psychiatrické péče, dostupné z www: http://www.reformapsychiatrie.cz/wp-content/uploads/2017/04/MZ_psychiatrie_pruvodce_final.pdf

Zacharová E., Hermanová M., Šrámková J., (2007), Zdravotnická psychologie, Teorie a praktická cvičení, Grada

 

 

 

 

 

Článek byl vydán v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí  – „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II“, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003751, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.


[1] „Metoda IPS je varianta podporovaného zaměstnávání vytvořená v 90. letech v USA. Jejím cílem je pomoci lidem s chronickým duševním onemocněním získat a udržet si placené zaměstnání na otevřeném trhu práce. Vychází z přesvědčení, že každý je schopen pracovat, pokud se mu podaří najít správný druh práce a pracovních podmínek a je mu poskytnuta potřebná podpora (Fokus Vysočina, 2015).“

[2] Recovery / zotavení je individuální proces změny vlastních, hodnot, postojů, pocitů…Je to způsob, jak žít plnohodnotný život včetně všech omezení, která duševní onemocnění způsobuje.



Sdílet text:


Podobné zprávy

O čem se mluví Zelená stužka pro duševní zdraví
Akademické články Principy komunitní péče v praxi regionálního komunitního týmu péče o duševní zdraví
O čem se mluví Nedobrovolná hospitalizace psychiatrických pacientů v ČR
Inspirace Peer lektoři ve vzdělávání budoucích profesionálů v péči o duševní zdraví
O čem se mluví Letošní cenu Křesadlo za dobrovolnickou práci obdržela Pavla Ribeiro Vicente


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: čtyři

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Co mě výcvik zvířat...
Amy Sutherland
obalka
Když narcisté...
Nina W. Brown
obalka
100 mozkocvič...
R. Eastaway, D. ...
obalka
Holka, kterou...
Torey Hayden
obalka
Pondělí či pátek...
R. Škaloudová
obalka
Jak navazovat ...
Devora Zack
obalka
Zooterapie v ...
Jaroslava Bicková

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace