Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

reflexe

Na obcích II. a III. typu lze realizovat terénní sociální práci a není třeba tvrdit, že to nejde

ilustrační foto

Vydáno před 5 lety

Když na začátku roku 2012 přešla agenda nepojistných dávek z obcí III. a II. typu na úřady práce, začala pro tyto obce nová éra sociální práce s klienty. Realizace sociální práce se opírala a opírá o příslušnou legislativu – působnost obecního úřadu III. typu v oblasti sociální práce vede k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování a je upravena zákonem o sociálních službách. Zákon o hmotné nouzi upravuje řešení životní situace formou sociální práce u osob nacházejících se v hmotné nouzi obecním úřadem II. typu a újezdním úřadem. Obce obdržely příslušný metodický pokyn jak tuto sociální práci realizovat… 

Uběhly dva roky a zkušenosti obcí se různí. Jsou obce, kde terénní sociální práce funguje a pracovníci usilují o její další rozvoj. Poté jsou obce, kde terénní sociální práce „umírá“ a kde dochází k jejímu téměř úplnému rušení. Jako vedoucí odboru sociálních věcí slýchávám od svých kolegů různé názory na výkon terénní sociální práce. Vesměs se s tímto fenoménem snaží sami poprat a tuto činnost profesionalizovat, standardizovat – prostě „ nějak“ uchopit.

Pověřená oblast Mělnicka, ve které působím, má přibližně 40 tis. obyvatel. Přestože byla směrná čísla podle vzorce vytvořeného MPSV jiná, po přesunu dávek na úřad práce se podařilo pro výkon státní správy – činnost terénní sociální práce „zachránit“ téměř 3 pracovní úvazky. Tyto sociální pracovnice začaly vykonávat sociální práci v pověřené oblasti. Ve své praxi aplikují základní metodiku MPSV, a to včetně povinnosti vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí dnes již ukončeného systému JIS.

Začátky nebyly až tak náročné, jak jsme se obávali. Kvůli problémům, které měly kontaktní místa úřadů práce s novými SW systémy a nepořádku ve výplatách dávek, přicházelo dost lidí, kteří nás kontaktovali se žádostmi o pomoc. Udržujeme velmi dobrou spolupráci s Úřadem práce v Mělníku, takže žádosti o pomoc byly vždy vyslyšeny. 

Zdravotně znevýhodnění občané a senioři

Prvním velkou cílovou skupinou klientů pro terénní sociální práci se stala skupina zdravotně znevýhodněných občanů a seniorů. Postupem času začali i samotní klienti vnímat, že pomoc a podpora, kterou jim pracovnice obce poskytují, není vázaná na přiznání či vyplácení jakékoliv dávky, ale že jejich náplní je oblast jiná a pro klienta neméně důležitá… Sociální pracovnice začaly s řešením prvních problémů v oblasti bydlení, poskytování sociálních služeb a hledání „služby na míru“. Postupně odhalovaly i problémy se zadlužením či problémy rodinného charakteru, což vyžadovalo nutnost polyvalence přístupů v práci sociálních pracovnic. Nezbytná byla jejich znalost celého systému sociální legislativy, sociálních institucí i sociálních služeb, tedy kompletní sociální správy. Dle našich zkušeností toto všechno obsahuje kvalitní poskytování základního sociálního poradenství. 

Stejně tak jako se rozšiřovala oblast definovaných problémů ze strany klientů se rozšiřoval i jejich počet. Při navazování kontaktu s klienty zafungovalo zprostředkování spojení přes třetí osobu, což chápu jako znak provazování sociálních vazeb v sociálním prostředí klientů. Lidé si předávali informace o jim poskytnuté pomoci a začali sociální pracovnice sami kontaktovat.

 

 

Lidé ze sociálně vyloučených lokalit

Prostřednictvím depistáží v přirozeném prostředí klientů při sociálních šetřeních jsme nastartovali proces kontaktování s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Depistáže byly provedeny ve všech sociálně vyloučených lokalitách v pověřené oblasti. Začali jsme využívat metodu sociální práce s komunitou, a to s cílem zlepšit podmínky života jejich členů. 

Poznatky o této metodě tvrdí, že člověk je ovlivněn komunitou jako specifickou skupinou charakterizovanou specifickým sdílením hodnot, vnitřními vazbami či vnitřní specifickou komunikací. Při práci s komunitou jsme začali pociťovat personální poddimenzovanost úseku terénní sociální práce a bylo nutné navázat spolupráci se dvěma terénními pracovnicemi služby sociální prevence města Mělníka, které tuto problematiku řešily do konce roku 2013. V letošním roce jsme díky podpoře projektu Úřadu vlády ČR posílili náš odbor o další sociální pracovnici.

Problémy řešené ve vyloučených  lokalitách v rámci sociálního poradenství jsou velmi podobné jako u předchozí skupiny. Rozdílem je používání metody komunitní práce, která má na rozdíl od případové práce svá specifika. Zaměřujeme se na možnosti získat hmotné zabezpečení, alfou a omegou je dluhová problematika či získání dalšího bydlení. Terénní sociální pracovnice navázala úzký vztah s pracovnicemi orgánu sociálně právní ochrany dětí a přímo v lokalitách se začala podílet na řešení problémy rodin s dětmi. Přístup ke klientům ze strany sociálních pracovnic ve vyloučených lokalitách je samozřejmě, jako u každého jiného klienta, vázán dodržováním etických práv daných vedle Listiny základních práva a svobod i Etickým kodexem sociálních pracovníků.

Lidé bez domova

V neposlední řadě bych se chtěla zmínit o cílové skupině klientů, kteří jsou v našem případě v  gesci sociálního kurátora. Ten od letošního roku úzce spolupracuje s terénním pracovníkem, který má v pracovní náplni osoby, kteří žijí problematickým způsobem života – lidé bez domova. Terénní pracovník spolupracuje s azylovým domem a noclehárnou, které jsou součástí již zmiňované organizační složky města Služby prevence města Mělníka. Terénní pracovník (získaný díky dotaci tentokrát z MPSV – terénní programy) pod vedením sociálního kurátora mapuje situaci lidí bez domova, kontaktuje je v terénu, poskytuje jim opět zmíněné sociální poradenství a řeší opět především problematiku nároku na dávky, bydlení, zadlužení, ale často ve spolupráci se zdravotníky i hospitalizaci a následnou rekonvalescenci klienta. Dobrou spolupráci jsme navázali i s místními ubytovnami, protože ne každý klient má zájem dodržovat pravidla daná azylovým domem. 

Motivaci klienta ke změně a spolupráci lze v některých případech i podpořit potravinovou pomocí, kterou můžeme realizovat díky spolupráci s Potravinovou bankou. Činnost terénního pracovníka je v tomto případě, na rozdíl od sociálních pracovnic, které vykonávají státní správu, zcela vázán Zákonem o sociálních službách a vlastní sociální službou.

Rodiny s dětmi

Rodiny s dětmi jako cílová skupina byla v našem případě do konce minulého roku zabezpečena v terénu sociální službou sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Projekt byl realizován z individuálního projektu kraje a bohužel ne z naší viny nemá další návaznost. V rámci získávání dotačních finančních prostředků na sociální oblast předpokládám, 

že v letošním roce na tento projekt navážeme a terénní sociální práce bude probíhat plně i pro tuto cílovou skupinu. Spolupráci se sociálními pracovnicemi sociálně-právní ochrany dětí  v tomto případě považuji za nezbytnou, neboť problémy rodin, které terénní sociální pracovník řeší, se kromě těch, které jsem zmiňovala u ostatních cílových skupin, rozšiřují ještě na problematiku zanedbávání, zneužívání či dokonce týrání dětí, problémy osamělých rodičů, či řešení situace rodin v době rozvodu.

Samozřejmě si uvědomuji, že cílové skupiny obyvatel, jimž poskytujeme služby, se vzájemně prolínají a nejsou pevně ohraničené. Myslím tím, že např. i ve vyloučených lokalitách jsou klienti zdravotně znevýhodnění, senioři, rodiny s dětmi. Jako vedoucí tak stojím před rozhodnutím, jak výkon naší agendy účinně rozdělím mezi pracovníky. Zvolila jsem výše uvedené členění podle cílových skupin a na ně zaměřených služeb:

  • Rodiny s dětmi (Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – 2 pracovníci v sociálních službách)
  • Lidé bez domova (Terénní programy – 1 pracovník v sociálních službách)
  • Lidé se zdravotním znevýhodněním a senioři (3 sociální pracovníci – výkon státní správy)
  • Lidé v sociálně vyloučených lokalitách (1 sociální pracovník – dotace Podpora terénní sociální práce)

Jak je vidět, z důvodu personální poddimenzovanosti v oblasti sociální práce jako výkonu státní správy jsem zvolila kombinaci výkonu státní správy se sociálními službami a dalšími dotačními tituly.

Rozvoj terénní sociální práce na obcích není možný bez podpory vedoucích odborů

Po poměrně krátké zkušenosti dvou let je třeba říci, že celý systém se stále formuje a současná situace není konečnou. Vedle finančního zajištění personálního zabezpečení sociální práce je důležité i nastavení komunikačních toků mezi jednotlivými terénními pracovníky a podpora další spolupráce s ostatními subjekty. Musím dodat, že v naší pověřené oblasti není nezisková organizace, která by se věnovala terénní sociální práci.

Posuzuji-li myšlenku „zanechat a vytvořit systém terénní sociální práce na obcích“, tak musím konstatovat, že postavení terénní sociální práce na obcích je opodstatněné. Přestože někteří moji kolegové její podstatu vidí jako ambivalentní, nemohu s nimi po dvouleté praxi souhlasit. Vidím naopak široký prostor pro její rozvoj, který ale může přijít pouze v případě osvícenosti a angažovanosti jejich šiřitelů. Mám na mysli kolegy a kolegyně na postech vedoucích odborů a jejich schopnosti a chuť ovlivňovat ty, kteří tuto sféru financují a koncipují. Bez personálního zázemí, kvalitních sociálních pracovníků, bez jejich dostatku není možné vybudovat kvalitní síť pomoci potřebným.

Minimálně moje zkušenost ukazuje, že i z malých, omezených kapacit se dá vytvořit fungující systém. Na základě svých zkušeností věřím, že je možné na obci II. a III. typu realizovat terénní sociální práci a že není třeba hned od počátku tvrdit, že to nejde, i když to je jistě jednodušší.

Drahomíra Pavlíková, 
vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví
Městský úřad Mělník
 


Sdílet text:


Podobné zprávy

O čem se mluví Kompetence a nástroje sociálních pracovníků nejsou dostatečné
O čem se mluví Problematické okolnosti sociálních služeb a rizika transformace jejich rezidenční formy
Akademické články K fenoménu vůdcovství: Kým a jak je iniciován a veden proces transformace pobytových sociálních služeb?
O čem se mluví Za hranice individuálního plánování
Inspirace Uplatnění terapeutických metod v terénních sociálních službách


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: čtyři

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Zázrak tří květin
L.Zatloukal...
obalka
Dítě s autismem a...
A.Scarpa; A.Wells...
obalka
Pandořina skříňka
Lauren Slater
obalka
Můj hlas půjde s ...
Sidney Rosen
obalka
Jít vlastní cestou
Jeff Goins
obalka
Mindfulness pro ...
Gary Hennessey
obalka
Speciální sourozenci
David Havelka...

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace