Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

publicistika k číslu
5/2016

téma

K ustavení širšího konceptu sociálního podnikání

Vydáno před 2 lety

Stať Izabely Oujezdské a Venduly Gojové „Vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti sociálního podnikání“ (Oujezdská, Gojová, 2016) se ve své teoretické části věnuje konstituování pojmu sociální podnikání. Jejich konstatování jsou natolik podnětná, že vedla k následujícímu teoretickému rozvinutí.

To vychází ze zjištění: „V době úspor a vysychajících finančních pramenů, díky nimž mohla většina služeb sociální práce existovat a relativně uspokojivě (co do kvantity) reagovat na poptávku různorodých cílových skupin svých uživatelů, si poskytovatelé služeb sociální práce stále častěji kladou otázku, jak se stát samostatným, udržitelným, na donorech nezávislým subjektem.“ (Oujezdská, Gojová, 2016:8.)

Tato motivace vede v rámci sociální práce k sociálnímu podnikání.  Pojetí sociálního podnikání lze rozdělit v zásadě do tří skupin, z nichž druhá chápe sociální podnikání jako společensky zodpovědnou praxi komerčních podniků zapojených/zabývajících se přessektorovým partnerstvím – v praxi označované jako společenská odpovědnost firem (Kuldová, 2010, podle Oujezdská, Gojová, 2016:11).

Dále Oujezdská, Gojová (2016:12) píší: „Sociální podnikání je určitým vyjádřením altruismu. Ačkoliv je obvykle založeno na etických motivech a morální zodpovědnosti, přesto motivy pro sociální podnikání mohou také zahrnovat méně altruistických důvodů, jako třeba osobní naplnění. Podnikání v business sektoru má v zásadě také sociální aspekt (vytváření nových pracovních míst, nových technologií, nových služeb atp.), ačkoliv obvykle právě profit je hnacím motorem založení takovéto činnosti, neznamená to, že znemožňuje motivace v dalších rozměrech podnikání směrem k veřejné prospěšnosti.“ „Hlavní rozdíl mezi podnikáním v business sektoru a sociálním podnikáním leží ve vytváření sociálního bohatství nebo vytváření ekonomického bohatství.“ (Mair, Martí, 2006, podle Oujezdská, Gojová, 2016:12.)

Zmíněný rozdíl by nemusel bránit rozvoji toho, co sociální podnikání a komerční podnikání spojuje: totiž jejich sociálních aspektů. Odsud lze dojít k myšlence, že jakékoli podnikání by mělo být sociálním podnikáním a že je ve společenském zájmu po podnikání vůbec žádat, aby bylo zároveň podnikáním sociálním. Žádat, aby komerční firmy co nejvíce realizovaly svou společenskou zodpovědnost.

Požadavek společenské zodpovědnosti jistěže život firmám zkomplikuje: „Práce sociálního podnikatele je v mnoha ohledech mnohem náročnější než práce „klasického“ podnikatele. ... Takže je nutná jakási „duální“ kvalifikace alespoň části managementu sociálního podniku. Sociální i ekonomické cíle sociálního podnikatele musí být vyvážené, jejich dosahováním by měla být zajištěna prosperita sociálního podniku“ (Bednáriková, Francová 2011, podle  Oujezdská, Gojová, 2016:13). Tato komplikace by však měla být přijímána jako nutná samozřejmost.

Jako odstrašující příklad, který nebere ohledy na existenční závislost zaměstnanců na fungování podniku, připomeňme například převádění podniků do zahraničí za levnější pracovní silou. Jako příklad hodný následování uveďme naopak baťovské pojetí, které dokázalo profit podniku spojit s profitem svých zaměstnanců (srov. Heinige, 2016).

Lze jen doufat, že se takto široký koncept sociálního podnikání postupně prosadí jako řešení problémů, jež nás nejen čekají, ale které v „tvrdém kapitalismu“ už stále častěji zažíváme.

Vilém Kmuníček

Prameny

BEDNÁRIKOVÁ, D., FRANCOVÁ. P. 2011. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR [online]. Praha: Nová ekonomika, o. p. s. [18. 2. 2015]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1423/jaro2014/HEN624/um/Studie_infrastruktury_TESSEA_plna_verze_podzim2011.pdf

HEINIGE, K. 2016. Jak přizpůsobit podnikání přicházejícím změnám.  CAD, 4.

KULDOVÁ, L. 2012. Společenská odpovědnost firem. Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. Plzeň: KANINA.

MAIR, J., MARTÍ, I. 2006. Social Entrepreneurship Research: A Source of Explanation, Prediction, and Delight. Journal of World Business, 41, 36–44.

OUJEZDSKÁ, I., GOJOVÁ, V. 2016. Vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti sociálního podnikání. Sociální práce / Sociálna práca, 5, 7–25. 



Sdílet text:


Podobné zprávy

Akademické články Síťování jakou součást práce s lidmi bez domova
Akademické články User of Social Services in Postmodern Times
Akademické články Společenské kontexty sociální práce a jejich vliv na práci s cizinci
Akademické články Binární imaginace sociální práce. Sociální práce jako „tichá“ profese, nebo morfogenetická společenská instituce?
O čem se mluví Rodina v nečase


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: dva

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Nenásilná...
M. B.Rosenberg
obalka
Přerámování v...
Mark Tyrrell
obalka
Psychodiagnostika...
Elena Lisá
obalka
Jak mi dneska je?
Thomas Prünte
obalka
Praxe a metody...
T. Hradilková a kol.
obalka
Přechodové...
A. van Gennep
obalka
Autenticita
Stephen Joseph

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace