Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

publicistika k číslu
5/2016

rozhovor

Pokud sociální pracovníci nezmění způsob myšlení, nemůžou na trhu obstát

ilustrační foto

Vydáno před 2 lety

Ve srovnání se západní Evropou je v České republice sociální podnikání v začátcích a je spojeno zejména se zaměstnáváním osob s různým znevýhodněním. Významným aktérem zavádění sociálního podnikání v ČR je nestátní nezisková organizace P3 - People, Planet, Profit. Téma sociálního podníkání a jeho možný vztah k sociální práci jsem diskutoval s ředitelkou této organizace. Petra Francová koordinovala vytváření českých definic, principů a indikátorů sociálního podniku a v současné době spolupracuje s ministerstvy na nastavování výzev na podporu sociálního podnikání z Evropského sociálního fondu a na přípravě zákona o sociálním podnikání.

Čím se v organizaci P3 - People, Planet, Profit zabýváte?

Naše organizace pomáhá vytvářet celkový systém nastavení a podpory pro sociální podnikání v ČR (tzv. infrastrukturu) a zároveň je konzultantskou organizací; školí, konzultuje a radí jak začínajícím, tak i fungujícím sociálním podnikům. Jsme takový mezičlánek, známe praxi v sociálních podnicích a snažíme se vytvářet podpůrné prostředí, bez kterého se rozvoj sociálního podnikání neobejde. Provozujeme největší portál o sociálním podnikání www.ceske-socialni-podnikani.cz, kde je také adresář sociálních podniků. Dlouhá léta jsme koordinovali činnost Tematické sítě pro sociální ekonomiku TESSEA, která se v minulém roce oddělila do samostatného spolku.

Co se vám v oblasti podpory sociálního podnikání daří a co by mohlo být lepší a proč?

Za největší úspěch považuji to, že TESSEA vytvořila na základě širokého konsenzu české definice, principy a rozpoznávací znaky sociálního podniku, které jsou používané všemi důležitými hráči. Byli jsme také přizváni k přípravě zákona o sociálním podnikání. Získali jsme know-how, máme ale potíže s financováním naší činnosti. Typ organizace, jako je naše, bývá obvykle financován z projektů. Nastavení výzev v ČR je nyní takové, že v podstatě na to, co děláme, nemáme kde žádat a museli jsme omezit činnost.

„Zisk je prostředkem pro dosahování společensky prospěšných cílů.“

 

Čím je sociální podnikání pro společnost důležité?

Podporuje aktivitu lidí, je založeno na partnerství a spolupráci, jde o malé podnikání, které je protiváhou globalizace. Zisk je prostředkem pro dosahování společensky prospěšných cílů, snaží se o ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj, šetří státu peníze… Těch důvodů je celá řada a záleží také na úhlu pohledu toho, kdo o tom hovoří.

Jací jsou důležití aktéři zavádění a rozvoje sociálního podnikání v ČR?

Nejdůležitějším aktérem je podle mne občanská společnost. Z ní vychází největší energie a jsem ráda, že to u nás šlo odspoda. Na straně státní správy je hlavním nositelem Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, toto téma podporuje také Úřad vlády a Agentura pro sociální začleňování, částečně i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jedná se o mezirezortní záležitost, což poněkud komplikuje zavádění sociálního podnikání. Samospráva se o sociální podnikání začíná zajímat, zatím si ale toto téma obce spíše osahávají a hledají způsob, jak ho uchopit.

Jak se v ČR daří sociální podnikání zavádět?

Pro zavádění sociálního podnikání v ČR je důležitá podpora Evropské unie a evropské peníze. Hodně sociálních podniků vzniklo díky podpoře z výzev Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. V současné době se připravuje zákon o sociálním podnikání. Předkládá ho ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a jeho spolu gestory jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Věcný záměr prošel připomínkovým řízením a měl by být nyní předložen vládě.

Co zavádění sociálního podnikání komplikuje?

Chybí nám celková strategie pro rozvoj sociálního podnikání a systémová podpora pro jeho rozvoj, toto by ale měl přinést nový zákon. Sociální podnikání je těžší než běžné podnikání, protože sleduje jak ekonomický prospěch, tak i prospěch společenský a environmentální. V praxi je těžké to skloubit, takže sociální podnikatelé potřebují podporu.

„V České republice jsme na začátku a máme hodně co dohánět.“

 

Jak je to s ČR a sociálním podnikání v porovnání s jinými zeměmi?

Ve srovnání se západní Evropou jsme na začátku a máme hodně co dohánět, ale když se srovnáme s ostatními postsocialistickými zeměmi, nejsme na tom tak špatně. Je škoda, že je u nás vnímáno sociální podnikání pouze ve spojitosti se zaměstnáváním znevýhodněných osob, protože na západě tomu tak není. Tam je také sociální podnikání výrazně propojeno s družstevním hnutím, zejména se jedná o Itálii, Francii a Španělsko. U nás má družstevnictví stále ještě negativní punc z doby, kdy bylo deformováno komunistickým režimem, pomalu se to ale začíná měnit.

Jaký je podle vás vztah sociálního podnikání a sociální práce?

I když má sociální podnikání společensky prospěšný cíl, je to stále podnikání a když si na sebe nevydělá, neuživí se. Ve vedení sociálního podniku musí být někdo, kdo má podnikatelské schopnosti a obchodní přístup, a taky někdo, kdo má sociální cítění, stará se o zaměstnance a poskytuje jim podporu. Většinou to bývají různí lidé, protože to nejde spojit v jedné osobě. Tím chci říct, že je velmi dobré, když sociální podnikatelé se sociálními pracovníky spolupracují a v podstatě to bez toho ani nejde – MPSV má například ve svých evropských výzvách přímo podmínku, že znevýhodněným zaměstnancům musí být poskytována odborná psychosociální podpora. Do sociálního podnikání se pouští řada sociálních pracovníků, ale pokud nezmění svůj způsob myšlení, nemůžou na trhu obstát. Znám úspěšné sociální podniky, které sociální pracovníci vedou, ti ale museli změnit svůj přístup, najít si k sobě lidi z byznysu a navíc se s nimi museli být schopni domluvit.

Ještě je potřeba dodat jednu věc, Tím, že sociální podniky zaměstnávají lidi se znevýhodněním, rostou jim náklady a bez dofinancování těchto nákladů zvenčí nejsou schopné obstát v konkurenci. Stát je pokrývá u zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, ale ne u těch, kteří zaměstnávají osoby se sociálním znevýhodněním. Pokud stát chce, aby sociální podniky zaměstnávaly ve větší míře také tuto druhou skupinu lidí, měl by vytvořit finanční nástroje na pokrytí vyšší nákladů s tím spojených.

Jaké by měli mít sociální pracovníci povědomí o sociálním podnikání?

Měli by vědět, že sociální podniky můžou část jejich klientů zaměstnat a že tito lidé budou potřebovat zejména v období zapracování jejich podporu. Musí jít ale o motivované klienty, kteří chtějí pracovat. Od sociálních podnikatelů v poslední době slýchám stesky o tom, že je těžké sehnat zaměstnance se znevýhodněním. Někteří lidé prostě pracovat nechtějí a s tím nic nenadělá ani sociální podnik.

Roman Baláž

Petra Francová vystudovala VŠE a FF UK, obor sociologie. Působí dlouhodobě v neziskovém sektoru, kde založila a vedla několik neziskových organizací. Je zakladatelkou a ředitelkou organizace P3 - People, Planet, Profit, o.p.s. Otázkám sociální ekonomiky a sociálního podnikání se odborně věnuje od roku 2004. Koordinovala vytváření českých definic, principů a indikátorů sociálního podniku. Spolupracuje s ministerstvy na nastavování výzev na podporu sociálního podnikání z Evropského sociálního fondu a na přípravě zákona o sociálním podnikání. Je lektorkou a konzultantkou pro vznik a rozvoj sociálních podniků. Podílí se na práci evropských sítí zaměřených na sociální podnikání a zpracovává pro zahraniční studie podklady o situaci v ČR.

 



Sdílet text:


Podobné zprávy

Inspirace P3 - People, Planet, Profit, o.p.s.
Inspirace Bez etiky niet (klinickej) sociálnej práce
Inspirace Rómska mediácia v praxi – PROGRAM ROMED
O čem se mluví Vysoká škola politická a sociální v Praze (1945–1949)
Akademické články O kombinaci sociologických výzkumných metod orientovaných na poznávání sociální práce


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: tři

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Člověk, jaký je
Alfred Adler
obalka
Na vnitřní vlně
Anke Precht
obalka
Když už na ničem...
Bev Cobain
obalka
Nedostupný otec
Sarah S. Rosenthal
obalka
Kniha rozhodnutí
Mikael Krogerus...
obalka
Muž, který...
David Adam
obalka
Jenom já...
Andrea Jolander

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace