Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

publicistika k číslu
2/2017

inspirace

Dobrovolníci a „uprchlická krize“

ilustrační foto

Vydáno před 2 lety

Podle slov německé kancléřky Angely Merkelové byl příchod uprchlíků do Německa „těžkou zkouškou“, ve které se podařilo obstát především díky zapojení aktivistů, dobrovolníků a občanské společnosti obecně. Svůj dík kancléřka vyjádřila v mnoha projevech mimo jiné na konci letošního ledna v bavorském Würzburgu[1]. Dobrovolníci v mnoha ohledech nahrazovali a podporovali migrační organizace – podíleli se na bezprostřední pomoci s ubytováním, pomáhali v ubytovacích centrech a významně se zapojili do integračních aktivit. Věnují se doučování němčiny, pomáhají uprchlíkům s komunikací s úřady nebo prostě s orientací v každodenním životě německé společnosti. Do České republiky přišlo nesrovnatelně menší množství uprchlíků. Vytvořily se i u nás nějaké významnější dobrovolnické aktivity?

První čeští dobrovolníci v Maďarsku a na Balkáně

Na konci srpna 2015 odjely první skupinky českých dobrovolníků do tábora v maďarském Rözske, který vznikl poblíž srbských hranic. Výjezdy se zpočátku koordinovaly pomocí Facebooku, v lednu tito koordinátoři vytvořili spolek „Pomáháme lidem na útěku“, který zastřešil veškeré výjezdy českých dobrovolníků a přes který vyrazilo pomáhat více než tři tisíce dobrovolníků. Po uzavření maďarsko-srbských hranic se aktivity českých dobrovolníků přesunuly na srbsko-chorvatský hraniční přechod Berkasovo-Bapska. Spolupracovali s UNHCR, srbským Červeným křížem a místními policisty. Během čekání na autobusy, které poskytovala srbská vláda, zajišťovali uprchlíkům potraviny, teplé oblečení a pomáhali ve stanu pro matky s dětmi provozovaném UNICEF. Poté, co se srbská a chorvatská vláda dohodly na plynulejší přepravě uprchlíků na „balkánské trase“, pomáhali čeští dobrovolníci s organizací bezproblémového přechodu hranic.

Čeští dobrovolníci se dále angažovali v srbském Šidu a během zimy 2015-2016 působilo „Pomáháme lidem na útěku“ i na ostrově Lesbos, kde dobrovolníci vedle bezprostřední asistence uprchlíkům spravovali i sklad materiální pomoci. I když je v současné době „balkánská trasa“ oficiálně uzavřena, pokračují dobrovolníci z „Pomáháme lidem na útěku“ v práci v oficiálních uprchlických táborech Principovac a Adaševci. Provozují zde prádelnu, distribuují hygienické potřeby, věnují se práci s dětmi, a dokonce založili knihovnu s knihami v angličtině, arabštině a farsi a mezi uprchlíky je největší zájem o učebnice němčiny a angličtiny.

Nedílnou součástí činnosti spolku i je informování médií i široké veřejnosti. V poslední tiskové zprávě spolku[2] upozornil analytik Dalimil Petrilák na skutečnost, že „uzavření“ balkánské trasy pochopitelně vedlo k rozkvětu pašeráckých služeb a převáděčských mafií. S jejich pomocí se z Řecka do Srbska dostalo od uzavření hranic přibližně 10–12 tisíc migrantů, v průměru tedy více než 50 lidí denně. Více než polovině z nich se podařilo dostat až do Rakouska nebo Německa, ale asi 7000 z nich je v současné tvrdé zimě nuceno přežívat v Srbsku – buď v přeplněných táborech, kde působí i čeští dobrovolníci, nebo na ulicích Bělehradu, případně v lesích u severních hranic Srbska s Maďarskem.

Iniciativa Hlavák

Další početná dobrovolnická skupina vznikla na počátku září 2015, kdy se na hlavním nádraží v Praze začali objevovat uprchlíci propuštění z detenčních center. V těch byli zadržováni několik týdnů až měsíců, a protože si byli nuceni své nedobrovolné zadržení platit, ocitli se bez peněz a jízdenek a jediné, co měli, byl pouze příkaz k opuštění republiky.

Spontánní pomoc jednotlivců se brzy změnila v organizovanou sociální službu „zdola“, která v mnoha ohledech nahrazovala činnost zavedených neziskových organizací či složek státní správy. Vytvořil se systém směn a koordinátorů, probíhala rekrutace a školení nových dobrovolníků, díky spolupráci s provozovatelem budovy hlavního nádraží fungoval na nádraží infostánek i improvizovaná kancelář. Iniciativa Hlavák poskytovala nejprve z darů, později díky příspěvkům Červeného kříže jízdenky, jednorázové ubytování a stravování, byla schopna zprostředkovat i právní a lékařskou pomoc.

Do činnosti se zapojilo více než 500 dobrovolníků, ze kterých se zhruba třetina účastnila směn pravidelně, někdy i několikrát za týden. Kromě dobrovolníků přítomných na nádraží poskytovala celé skupině podporu i skupinka koordinátorů, kteří měli na starosti například komunikaci s Červeným křížem, spojení na neziskové organizace poskytující právní pomoc či na tlumočníky. Iniciativa Hlavák byla schopna zajistit tlumočení z arabštiny, farsi, dari, paštu, urdu, kurdštiny či bengálštiny, kdy většinu tlumočníků tvořili dobrovolníci z příslušníků minorit žijících v Praze.

Po uzavření balkánské trasy klesl i počet uprchlíků zadržených českou policií a umístěných v detenčních zařízeních. Členové Iniciativy Hlavák začali pravidelně navštěvovat zařízení pro zajištění cizinců především v Bělé-Jezové, kde byly zadržovány rodiny s dětmi. Rodinám přiváželi potraviny, hygienické potřeby, knihy a byli s nimi v kontaktu i po propuštění, takže již nebylo nutné držet na nádraží nepřetržité směny a nahradil je systém pohotovostí.

Zapojení dobrovolníků do integrace cizinců

V roce 2016 byla hlavním poskytovatelem integračních služeb Charita Česká republika, která vytvořila svou vlastní síť dobrovolníků, a do práce s cizinci se zapojují i jednotlivé farní charity. Integrační projekty na lokální úrovni má i Evangelická diakonie. Armáda spásy v Praze a Slezská diakonie v Českém Těšíně využívaly dobrovolníky při integraci iráckých křesťanů přesídlených v rámci projektu Generace 21. I neziskové organizace jako Organizace pro pomoc uprchlíkům mají své dobrovolnické programy.

Práce dobrovolníků je skutečně neocenitelná a umožňuje realizovat celou řadu především volnočasových aktivit. Sociálním a interkulturním pracovníkům totiž velkou většinu času zabere zajištění všech nutných administrativních aktivit – od registrací na ministerstvu vnitra po komunikaci s úřadem práce, zdravotní pojišťovnou atd. Velkou pomocí se zajištěním školní docházky jsou neziskové organizace zaměřené na vzdělávání dětí-cizinců, například pražská organizace Meta, o. p. s, která si v této oblasti vybudovala skutečně velké know-how a zajišťuje konzultace, jazykové kurzy a právě za pomoci dobrovolníků doučování.

Pravidelné návštěvy, komunikace s rodinou, pomoc s orientací v prostředí, volnočasové aktivity – to vše jsou úkoly, které mohou s vynikajícími výsledky zastávat právě dobrovolníci. Dobrovolník se může stát prvním českým člověkem, s kým rodina naváže vztah, na koho se může obrátit s drobnými každodennímu starostmi. Dobrovolník může být ten, kdo napíše vzkaz pro lékárníka, kdo vysvětlí, jak se připravuje puding, nebo v supermarketu najde vhodné alternativy potravin. Kdo vezme děti do kina nebo doprovodí maminku na mateřské dovolené na setkání s dalšími ženami. Kdo najde a vysvětlí nejrychlejší cestu na nějaký úřad nebo do mešity. Neznalost arabštiny nebo jiného cizího jazyka není překážkou, spíše naopak – vede rodinu k tomu, aby si postupně osvojovala základy češtiny. Pravidelné setkávání s dobrovolníky pomáhá dostat uprchlické rodiny z izolace a pomalu vybudovat nové sociální vazby.

Závěr

Jak ukázaly příklady dobrovolnických iniciativ „Pomáháme lidem na útěku“ a „Iniciativa Hlavák“, mohou dobrovolníci suplovat činnost státních orgánů i zavedených migračních organizací. A to zejména u uprchlíků, kteří nespadají do jejich oblasti zájmů – když se například neplánují usadit v České republice. V tu chvíli se ocitají ve vakuu a jedinou možnost, jak jim pomoci, představují právě více méně neformální skupiny dobrovolníků fungujících na principu solidarity. V podobném vakuu se ocitají i rodiny participující na státním integračním programu – například ve chvíli, kdy poskytovateli integračních služeb skončí smlouva. Cizinci sice formálně splnili náležitosti daného integračního projektu, ale i nadále potřebují pomoc a podporu dobrovolníků, a to nejen ve volnočasových aktivitách, ale i při vyřizování administrativních záležitostí.

Zuzana Schreiberová,
koordinátorka programu Praha sdílená a rozdělená
Multikulturní centrum Praha, z. s.

Multikulturní centrum Praha, z. s.

Bylo založeno v roce 1999 a zaměřuje se na vzdělávací, kulturní a informační aktivity. Realizuje přednášky a diskuse zabývající se tématem migrace, například Lidovou školu migrace, publikuje odborné texty na specializovaném portálu Migraceonline.cz. Věnuje se vzdělávacím programů pro žáky i studenty i pro učitele, kdy nabízí témata jako globální rozvojové vzdělávání, prevence předsudků či projevů nenávisti. V rámci programu „Praha sdílená a rozdělená“ ukazuje prostřednictvím komentovaných procházek pro veřejnost či výletů pro školy multikulturní historii Prahy. Multikulturní centrum Praha se ve svých výzkumech rovněž soustřeďuje na téma práce a pracovních práv, kdy provedlo výzkumy týkající se například postavení českých a ukrajinských prodavaček v supermarketech či porušování pracovních práv občanů Evropské unie v Česku a dalších zemích EU.

www.mkc.cz                                                                                        www.migraceonline.cz



Sdílet text:


Podobné zprávy

Fakta, dokumenty, legislativa Žadatelé, strpitelé a další příchozí: sociální práce s lidmi hledajícími ochranu v České republice
Inspirace Integrace je hlavně mentální proces, za který neseme odpovědnost my všichni obdobnou měrou
O čem se mluví Role sociálního pracovníka v azylovém zařízení při práci s žadateli o udělení mezinárodní ochrany
Akademické články Možné důsledky implementace zákona o sociálních službách perspektivou kritiky modelu New Public Management
O čem se mluví Kdo chce pomáhat, ať nezapomíná, že všude chtějí kvalifikované odborníky


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: čtyři

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Pandořina skříňka
Lauren Slater
obalka
Můj hlas půjde s ...
Sidney Rosen
obalka
Jít vlastní cestou
Jeff Goins
obalka
Mindfulness pro ...
Gary Hennessey
obalka
Speciální sourozenci
David Havelka...
obalka
Nenásilná...
M. B.Rosenberg
obalka
Přerámování v...
Mark Tyrrell

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace