Navzdory tomu všemu…
Podle řady autorů je sociální práce jako profese a společenská instituce v krizi. A skutečně tomu mnoho příznaků odpovídá. Dopad úsporných opatření vede v mnoha zemích ke zvyšování chudoby a nerovnosti při současném omezování služeb sociálního státu. V míře akceptace neoliberální ideologie dochází k privatizaci sociálních služeb, patologizaci klientů a k rozšiřování manažerismu a byrokratizace napříč různými službami sociální práce. Nadto postmoderní stav společnosti, v němž se vše jaksi znejasnilo, znejasňuje i kontury sociální práce jako specifické pomáhající profese. A někdy i samotní sociální pracovníci jako by ztráceli jistotu o tom, co je jejich profesní poslání a k čemu jsou jejich služby vlastně dobré.
Navzdory tomu všemu je sociální práce stále živou profesí, v níž působí velké množství odbornic a odborníků. V tomto čísle jsme se tedy chtěli zaměřit na jejich pracovní podmínky, které jsou (nebo přinejmenším mohou být) tímto „krizovým klimatem“ ovlivněny. Myšlenkovým svorníkem tohoto čísla je otázka, zda a jakým způsobem nové pracovní podmínky (zejména manažerismus a byrokratizace) ovlivňují výkon sociálních pracovníků.
Tištěnou akademickou část časopisu otevírá článek kvarteta Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Olga Hubíková, Jana Havlíková, Libor Musil a Kateřina Kubalčíková, jehož členové se zaměřili na analýzu současných pracovních podmínek sociálních pracovnic a pracovníků zajišťujících na kontaktních pracovištích ÚP ČR agendu příspěvku na péči. V rámci pracovních podmínek konkrétně analyzují technické, materiální, organizační, legislativní a personální podmínky, v nichž sociální pracovníci agendy příspěvku na péči působí.
Následuje článek královéhradeckého kvarteta Radka Janebová, Marcela Hudečková, Romana Zapadlová a Jana Musilová, v němž autorky navazují na v čísle 4/2013 publikovaný text o prožívaných dilematech sociálních pracovnic, které navzdory zadavatelům usilovaly o obhajobu práv svých klientů. V aktuálním článku tentokrát autorky popisují konkrétní způsoby řešení výše uvedeného dilematu a zjišťují, jaké důsledky měla volba obhajoby práv klientů navzdory zadavatelům na profesní fungování sociálních pracovnic.
Autoři Petra Severová a Petr Vrzáček z Univerzity Karlovy představují výsledky výzkumu, který se zabýval zjištěním, zda a do jaké míry pociťují komunální politici a úředníci odpovědnost za proces sociálního začleňování. Svým textem otevírají makrooblast pracovních podmínek sociální práce, jež významně ovlivňuje vyjednávání sociálních pracovnic a pracovníků o způsobech a cílech denní práce se svými klienty v konkrétních lokalitách.
Dalším v čísle představeným aspektem podmínek sociální práce je oblast řízení financí v organizacích sociální práce. Hana Filipczyková z Ostravské univerzity představuje výsledky výzkumu, ve kterém se zaměřila na aspekty finančního plánování, rozpočetnictví, hodnocení finanční situace a kontroly v organizacích sociální práce na území Moravskoslezského kraje.
Online publicistická část časopisu zpracovává téma pracovních podmínek sociální práce z mnoha hledisek. Irena Drijáková, metodička sociální práce v Moravskoslezském kraji, v rozhovoru rozmlouvá o pracovních podmínkách sociální práce z perspektivy výkonu správy státu a samosprávy. Zdeňka Skořepová reflektuje své osobní zkušenosti z praxe při výkonu sociální práce na Úřadu práce ČR a zamýšlí se nad podmínkami pro výkon sociální práce na úřadu práce očima sociální pracovnice. Martin Stanoev z perspektivy pracovních podmínek sociální práce komentuje, co způsobuje ubývání solidarity mezi lidmi. Právník Ladislav Loebe přispívá k tématu vyčerpávající analýzou legislativy, která upravuje pracovní podmínky sociální práce v sociálních službách. Mimo uvedené texty naleznete v online publicistice na našich webových stránkách úvahy o praxi, reflexi zážitků pacienta bohnické léčebny, profily zajímavých organizací a projektů a další zajímavé texty.
Druhé multimediální číslo našeho časopisu ale nepřináší jen rozpracování plánovaného tématu pracovních podmínek sociální práce prostřednictvím tištěné akademické části a digitální online publicistiky. Podařilo se nám obohatit tištěnou část tematickou přílohou, která přináší ucelené informace o zásadních změnách v nastavení systému péče o ohrožené děti v ČR. V samostatném sešitu Transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny naleznete řadu podnětných textů: komentáře, rozhovory, analýzy, eseje, reflexe praxe a jiné zajímavé žánry, jejichž prostřednictvím nám autoři představují jednak motivace k transformaci celého systému péče o ohrožené děti a rodiny, ale i jeho jednotlivé ať již provedené či plánované změny v oblastech ovlivňujících zajišťování a poskytování sociálně-právní ochrany dětí v ČR.
Věřím, že číslo časopisu, jež právě držíte v rukou či čtete prostřednictvím digitálních technologií, naplní očekávání Vás, našich čtenářů, a bude v mnohých ohledech vskutku inspirativní. Především pak doufám, že podnítíme diskusi o cestách, jak podmínky výkonu sociální práce zlepšovat tak, aby odpovídaly společenské závažnosti hodnot, které sociální pracovníci zprostředkovávají a naplňují.
Pavel Navrátil,
editor čísla
