Sociální pracovník v občanské poradně

Smysl existence pracovní pozice

Poskytování bezplatného odborného sociálního poradenství osobám v nepříznivé sociální situaci, které nemají možnost si zaplatit komerční službu. Informování o dalších (bezplatných) službách, které jsou občanům k dispozici.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Občané vyrovnávající se s dluhy, exekucemi, s problémy v bydlení, s problémy se zaměstnavatelem, s problémy v blízkých vztazích, s problémy v sousedských vztazích. Častěji jde o lidi vyššího věku, s nepříznivým zdravotním stavem. Méně často mladší lidé v situaci zadlužení a exekučního řízení. Třetí výraznější skupinou jsou lidé středního věku v rozvodové situaci, řešící dědictví, pracovní záležitosti.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o sociálních službách (Z 108/2006).
  • Zákon o úpadku a způsobu jeho řešení (Z 182/2006).
  • Občanský zákoník (Z 89/2012).
  • Trestní zákoník (40/2009).
  • Zákon o sociálně právní ochraně děti (Z 359/1999).
  • Zákon o pomoci v hmotné nouzi (Z 111/2006).
  • Zákon o státní sociální podpoře (Z 117/1995).

Organizační rámce

Nestátní nezisková organizace. Poradny jsou sdruženy do celostátní Asociace občanských poraden.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Seznamování občanů s právy a s povinnostmi. Zplnomocňování občanů při řešení jejich problémů. Prevence sociálního vyloučení.

Popis jednotlivých pracovních činnost

Poskytnutí informace, analýza klientovy situace, poskytnutí rady, aktivní pomoc (dohledání judikátů, pomoc se sestavením návrhů), doprovázení. Poradenství se poskytuje anonymně v přímém osobním kontaktu nebo telefonicky nebo mailem. Pořádání osvětových akcí pro širokou veřejnost. Návrhy legislativních změn a připomínkování připravovaných legislativních změn.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Jiné specializované sociální služby.
  • Zařízení pro krizovou pomoc.
  • Psychiatrická zařízení.
  • Zdravotnická zařízení.
  • Městské a obecní úřady.
  • Policie, soudy, banky.

Typy výsledků

Formalizované: Počet konzultací (trvání 45 min). Počet ukončených případů spolupráce s klientem (počet konzultací na jeden případ není omezen). Počet klientů, kteří s odstupem poskytli poradně zpětnou vazbu o výsledku.
Faktické: Vyřešení klientova problému. Doporučení služby jinému klientovi.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, vysoká škola se zaměřením na pomáhající profese. Právní vzdělání.
Potřebné znalosti: Příslušná legislativa (viz výše). Znalost systému státních institucí a dostupných sociálních služeb. Znalost problematiky bydlení, dluhů, zaměstnanosti, sociálních dávek, rozvodů. Znalost místní sítě služeb.
Potřebné specifické dovednosti: Vedení poradenského rozhovoru. Technika krizové intervence. Metodika vyhodnocování situace klienta.
Měkké dovednosti: Komunikační dovednosti. Týmová spolupráce. Vyjednávání s jinými subjekty.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Respekt ke klientovi. Nehodnotící postoj. Zachování diskrétnosti, nestrannosti, nezávislosti.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie komunikace. Psychosociální přístup. Aktivizační přístup. Teorie poradenství. Krizová intervence.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet konzultací vyhodnocených klientem jako prospěšné (počet naplněných cílů). Počet klientů, u kterých proběhlo oddlužení (dle insolvenčního rejstříku). Počet klientů úspěšně předaných jiné službě, které jim pomohly řešit situaci. Počet návrhů na úpravu legislativy, které byly zohledněny při úpravě legislativy.
Kvalitativní kritéria: Vyřešení klientova problému, zlepšení jeho životní situace.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Nutnost osvojit si rozsáhlé znalosti práva. Časté změny v právním systému. Řešení konfliktů mezi občany, přičemž pracovník má zůstat nestranný, proto nemůže souběžně konzultovat s oběma stranami sporu. „Zahlcující klienti“. Nedostatek zpětné vazby týkající se efektu poradenství. Chybějící možnost intervize a supervize na pracovišti. Zátěž administrativou.
Kritické a velmi náročné situace: Nutnost oznámit trestný čin, na který se vztahuje oznamovací povinnost (např. týrání dítěte), pokud se o něm pracovník věrohodně dozví. Klient vyžadující mnoho času a pozornosti. Klient, jehož problémy se nemění přes řadu poskytnutých konzultací. Klient v krizové situaci, zejm. pokud má známky presuicidálního syndromu. Klient, který nechce opustit poradnu. Klient s agresivním chováním.

Zdroje:

Krejčí, B. (2014): Role sociálního pracovníka v občanské poradně Charity Zábřeh. Absolventská práce. Olomouc: Caritas – Vyšší odborná škola sociální.

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.