Petra Severová, Petr Vrzáček
Medailon autorů:
Mgr. Petra Severová je absolventkou magisterského oboru na Katedře řízení a supervize FHS UK v Praze. Bakalářské studium ukončila na Fakultě evangelicko-teologické oboru Pastorační a sociální práce také na UK v Praze. Zde vznikl její prvotní zájem o téma sociálně vyloučených, kterému by se ráda věnovala i v budoucnu. Momentálně pracuje v ekologické neziskové organizaci jako specialista na lidské zdroje, získává zkušenosti na svůj další profesní rozvoj.
Mgr. Petr Vrzáček je od srpna 2013 vedoucím Katedry řízení a supervize FHS UK v Praze. Na katedře působí od roku 2002. Vyučuje strategické a projektové řízení, komunikaci a systémové řízení a stará se o praxi v řízení. Působí jako poradce, konzultant a člen statutárních orgánů v několika neziskových organizacích. Je řešitelem projektů inkluzivního vzdělávání a evaluátor ex ante operačních projektů ESF. Výzkumně se zapojil do hodnocení vzdělávacích systémů světových top 200 univerzit a návrhů změn v řízení českých univerzit. Publikuje články na téma leadership, etika řízení aj.
Anotace:
Příspěvek se zabývá tématem sociálního vyloučení a postoji komunálních politiků k lidem ohroženým tímto fenoménem. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha odborných studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených lidí je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavní rozdíly jsou v přístupu vedení samospráv, na což je zaměřena výzkumná část práce. Tato část práce přináší popis postojů členů samospráv k sociálně vyloučeným lidem ve třech konkrétních obcích v jednom regionu ČR. Vlastní výzkum odkrývá vztah komunálních politiků a komunálních úředníků k inkluzi a odhaluje, do jaké míry pociťují komunální politici zodpovědnost za proces sociálního začleňování. Z výzkumu vyplývá, že komunální politici sociálnímu vyloučení rozumí rozdílnými způsoby, uvědomují si, že by se jeho řešení měli věnovat, ale nemají jasnou představu o tom, jak. Proto se buď v situaci neangažují, nebo bez předchozího plánování zkouší ojediněle podpořit sociálně vyloučené občany v bydlení či krátkodobě zvyšovat zaměstnanost sociálně vyloučených lidí, zejména nabídkou výkonu veřejně prospěšných prací. Nepociťují odpovědnost za problematiku sociálních dávek, tu přesouvají na stát. Ne všichni mají dobrou zkušenost se spoluprací s neziskovými organizacemi, projevují vůči nim spíše nedůvěru.
Klíčová slova:
sociální vyloučení, sociální začleňování, sociálně vyloučená lokalita, komunitní práce, komunální politici, Agentura pro sociální začleňování
s. 48–63
