kompetence

By:
On:

Článek se zabývá diskrepancí mezi dovednostmi a znalostmi absolventů škol sociální práce
a požadavky zaměstnavatelů na trhu práce. Kvalifikační požadavky jsou nahlíženy skrze zákon
o sociálních službách, Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP a z hlediska
praktických kompetencí sociálního pracovníka. S těmito teoretickými podklady jsou srovnávána
data získaná analýzou inzerátů. Inzeráty na pozici sociální pracovník jsou podrobeny obsahové
analýze a zjištěná data jsou srovnána s Minimálním standardem vzdělávání v sociální práci. Práce
se zabývá zjištěnými rozdíly a snaží se najít odpovědi na otázku, jaké absolventy vyžaduje současný
trh práce a jak se liší od reálných absolventů škol sociální práce.Zobrazit text

By:
On:

Při přípravě sociálních pracovníků na půdě českých vysokých škol vidíme snahu o spojení tzv. univerzitního vzdělávání s požadavky, které přinesl Boloňský proces, a také snahu vyhovět klasifikačním standardům české Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Česká Asociace vzdělavatelů v sociální práci v našem prostředí v rámci vysokoškolské přípravy sociálních pracovníků usiluje o hlubší propojení aspektů univerzitního (akademického) vzdělávání s aspekty profesionálního (odborného)
vzdělávání – tedy zaměřeného na získávání praktických kompetencí směřujících k výkonu profese sociální práce. Situace je ztížená tím, že vysokoškolská příprava v oblasti sociální práce / sociálních služeb byla na více než 40 let přerušená. Za toto období se mnohé změnilo. Je proto přirozené, že vysokoškolská příprava sociálních pracovníků u nás hledá svou nejoptimálnější formu. Z tohoto důvodu byl realizován výzkum2 zaměřený na oblast budování a rozvíjení profesních kompetencí u studentek a studentů bakalářského prezenčního studia sociální práce. Část z výsledků realizovaného výzkumu byla zpracována v této studii.Zobrazit text

By:
On:

Tento článek je zaměřen na zodpovězení výzkumné otázky „Jakým způsobem projekt Asistent do rodiny podporuje resilienci rodin?“. Resilience (odolnost, nezdolnost) je velmi aktuální koncept v sociální práci s rodinou, zaměřený zejména na zdroje a pozitivní potenciál klientů. Asistent do rodiny je projekt, ve kterém studenti v rámci výkonu praxe pomáhají rodinám v obtížných životních situacích. Pro zodpovězení výzkumné otázky se autorka zabývala vyhledáváním strategií v činnostech asistentů, které jsou popisovány některými autory jako strategie zvyšující resilienci. Jsou to jednak strategie zaměřené na riziko, na aktiva a na procesy v rodině, jednak pak také strategie působící na jednotlivce, na rodinu jako celek a na sociální prostředí rodiny. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metody analýzy dokumentů – záznamů asistentů ze schůzek s klienty, focus group s bývalými i stávajícími asistenty a zúčastněné pozorování. Poznatky mohou být využity k rozšíření stávajících metod práce s rodinou v pomáhajících profesích.Zobrazit text

By:
On:

A cross-sectional study explored the moral judgement competence of 168 Slovak students of social work. Lind’s Moral Judgement Test was used to evaluate moral judgement competence depending on factors such as age, number of semesters of study, gender, and religion.
Students’ moral judgement competence scores did not differ significantly according to religion, and gender. On the other hand, students’ scores of moral judgement competence did differ significantly according to age and number of semesters of study. The fact that the Slovak students’ moral judgement competence increased with age and number of semesters of study completed is an optimistic sign. Findings were discussed in comparison with those of previous studies. Recommendations for future research were discussed as well.Zobrazit text