zaměstnavatelé

V rámci této stati budou vyvozena možná vysvětlení role zaměstnavatelů v oblasti řešení problematiky nerovnováhy pracovního a rodinného života zaměstnaných rodičů s dětmi, která nabízí na tomto poli koncept governance a koncept společenské zodpovědnosti firem. Legitimitu výběru těchto teoretických východisek spatřuji především v tom, že se oba koncepty zaměřují na interakci aktérů v rámci poskytování sociálních služeb a dalších benefitů, přičemž se jejich hypotézy a očekávání do určité míry přibližují. Pokouším se tedy najít určité společné, ale i odlišné rysy a očekávání týkající
se chování a role zaměstnavatelů v oblasti harmonizace práce a rodiny. V článku se nejdříve zaměřuji na hlavní aspekty problematiky nerovnováhy mezi pracovním a rodinným životem v ČR s ohledem na role nejdůležitějších aktérů (tedy rodiny, zaměstnavatelů a státu). Následně jsou popsány hlavní charakteristiky jak konceptu governance, tak konceptu společenské zodpovědnosti firem a nabídnuta možná vysvětlení a očekávání ohledně chování a role zaměstnavatelů v dané oblasti. Na závěr diskutuji jejich společná i rozdílná stanoviska a připomínám i možná omezení jejich logiky.Zobrazit text

Podniky jsou často chápány jako genderově neutrální prostředí, poskytující zdánlivě rovné šance ženám i mužům. V článku je přijímáno porozumění genderovanosti sociálních struktur vycházející z prací Sandry Harding a Joan Acker a je použito s cílem identifikovat genderové režimy vybrané pracovní organizace. Provedená kvalitativní studie zahrnuje vybrané aspekty personální politiky a firemní kultury a analyzuje je z hlediska genderu. Jedná se o: obecné nároky a organizaci pracoviště, hierarchické uspořádání pracovního prostředí, mechanismy náboru a výběru zaměstnaných, způsoby hodnocení a neformální komunikaci. Po uvedení příkladů zjištěných v rámci případové studie jsou v závěru textu formulována možná doporučení pro zaměstnavatele, kteří se rozhodli uplatňovat principy rovných příležitostí.Zobrazit text