Editorial

Poslední číslo roku 2021 jsme se rozhodli věnovat informačním a komunikačním technologiím (IKT), které stále více vstupují do života celé společnosti a sociální práce není výjimkou. První tři texty jsou zaměřeny na možnosti využívání IKT v práci s různými cílovými skupinami.

První článek Suchomelové, Diallo a Vavrečky „Virtuální realita jako prostředek k naplnění specifických potřeb seniorů“ shrnuje zkušenosti s využitím virtuální reality v rámci aktivizace seniorů v pobytovém zařízení. Naznačuje cestu, jak zprostředkovat seniorům s různou kognitivní a senzomotorickou úrovní zážitky a podněty, které by jim jinak zůstaly vzhledem k zdravotnímu stavu odepřeny, a tak přispět k naplňování některých důležitých životních potřeb.

Vašková s Lovašovou se ve svém přehledovém textu „Implementácia informačno-komunikačných technológií do praxe sociálnej práce vo vybraných cieľových skupinách“ zaměřují na děti a mládež a seniory jako uživatele IKT a na základě vybraných příkladů mapují využívání IKT v práci s těmito cílovými skupinami na Slovensku. Věnují pozornost mezigeneračnímu učení jako jedné z možností, jak podpořit bezpečné využívání IKT u obou cílových skupin.

Třetím příspěvkem na téma IKT je článek „Využívanie informačno-komunikačných technológií v seniorskom veku“ (Pikna, Nagy, Morávková, Candrák). Autoři provedli výzkumné šetření mezi seniory, ve kterém se zaměřili na využívání různých IKT jako prostředku překonávání společenských bariér. Výsledky ukazují, že senioři využívají IKT stále významně méně než jiné věkové skupiny. Posilování jejich kompetencí v této oblasti je jedním z nástrojů širšího zapojování seniorů do života společnosti a překonávání bariér, kterým senioři čelí.

Článek „Reflektivní praxe v ČR a její důsledky pro vzdělávání v sociální práci“ (Navrátil, Pazlarová, Matualyová, Matoušek) hledá odpověď na otázku, zda a jak je reflektivní pojetí sociální práce reprezentováno v empirických postojích sociálních pracovníků a jaké by mohly mít tyto reprezentace konsekvence pro vysokoškolské vzdělávání sociálních pracovníků. Autoři se opírají o rozsáhlý výzkum mezi téměř sedmi stovkami sociálních pracovníků z ČR a dochází ke zjištění, že v průběhu třiceti uplynulých let došlo k přechodu od paternalistické pozice sociální práce směrem k otevřenější reflektivní formě praxe.

Stanková, Recmanová, Gřundělová a Kalusová ve svém textu „Ověření modelu klíčových kompetencí v komunitní práci“ popisují, jak je mezi komunitními pracovníky subjektivně vnímána významnost vybraných kompetencí pro výkon jejich práce. Z výsledků mj. vyplývá, že mezi nejvýznamnější řadí komunitní pracovníci postoje.

Novák, Nepustil a Fukala v článku „Otevřený dialog v české sociální práci“ reflektují na základě vlastní zkušenosti využívání tohoto přístupu v sociální práci v ČR se zvláštním zřetelem k problematice práce s lidmi s duševním onemocněním. Konstatují, že využívání otevřeného dialogu se v ČR stále rozšiřuje. Přesto identifikují i některé překážky bránící rozvoji v širším měřítku.

V posledním textu tohoto čísla se obloukem opět vracíme k tématu IKT, i když z poněkud jiného úhlu pohledu než tři úvodní statě. Text „Kritická reflexe rekonfigurace epistemického filtru jako předpoklad pro sociální práci“ (Sedláková, Košatka, Černý) hledá odpověď na otázku, „jaké jsou implikace technologického pokroku v sociálních oblastech každodennosti“. Autoři upozorňují na významné změny, které IKT přináší do života celé společnosti a tím i do práce sociálních pracovníků. Otevírají řadu otázek spojených s vlivem IKT, které celé číslo symbolicky uzavírají.

Inspirativní čtení k tématu sociální práce a IKT naleznete také v publicistické online části čísla. Doporučujeme text Smutka a Hlouška o možnostech využívání chatbotů v roli virtuálních sociálních pracovníků, nebo Priknerovo zamyšlení nad hledáním vhodného elektronického systému pro různé druhy sociálních služeb. Téma IKT a aktuální pandemickou situaci propojuje zpráva o realizaci rodinných konferencí v online prostředí (Petkovová) či informace o propojení intervenčních center a platformy Nenech to být v boji s domácím násilím (Vojtíšková). Z tematické i metodologické šíře příspěvků tohoto čísla je zjevné, že téma informačních a komunikačních technologií v kontextu sociální práce odbornou komunitou rezonuje. Přejeme vám inspirativní čtení ať už v papírové podobě, nebo s využitím informačních a komunikačních technologií!

Hana Pazlarová,
editorka čísla