Martina Černá, Markéta Dubnová, Daniel Hanzl, Vlasta Řezníková
Medailon autorů:
Mgr. Martina Černá, Ph.D., získala doktorský titul na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 2009 působí na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Věnuje se problematice sociální psychologie a dobrovolnictví pro vybrané cílové skupiny. V této oblasti se také podílí na řešení projektů.
Mgr. Markéta Dubnová, PhD., je absolventkou doktorského programu na Univerzitě Komenského v Bratislavě v oboru sociální práce. Od roku 1999 se věnuje sociální práci s lidmi s vážným duševním onemocněním, působila v obou typech péče – v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod na pozici zdravotně-sociálního pracovníka i v terénních sociálních službách o. s. Péče o duševní zdraví – region Pardubice jako sociální pracovník a vedoucí psychosociální rehabilitace. Od roku 2013 vede Katedru sociální práce na Vysoké škole polytechnické Jihlava a je garantem odborných praxí.
Mgr. Daniel Hanzl vystudoval obor sociologie a sociální politika a sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Na Vysoké škole polytechnické Jihlava pracuje od roku 2010. Byl členem konzultační skupiny Asociace vzdělavatelů v sociální práci pro předměty Sociologie a Metody a techniky sociálního výzkumu. Podílí se na řadě sociologických výzkumů a průzkumů veřejného mínění.
PhDr. Vlasta Řezníková, Ph.D., je absolventkou Katedry sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Aktuálně je zaměstnána na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Problematikou duševních onemocnění se zabývá ve svých textech zhruba od roku 2002. Zkušenosti s prací s lidmi s psychiatrickou diagnózou získala díky práci na Klinice ESET, dobrovolnickou činností a stážemi na Klinice Ke Karlovu a DPS Ondřejov.
Anotace:
CÍLE: Text se zaměřuje na zjištění míry stigmatizace vůči lidem s duševním onemocněním u studentů Vysoké školy polytechnické napříč obory, s důrazem na destigmatizační efekt specifické výuky pro studenty oboru Zdravotně sociální pracovník za účasti peer lektorů. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: V ČR je stigmatizace vysoká oproti jiným zemím, navíc zde zatím neexistuje systematický výzkum této problematiky. Počet lidí s psychiatrickou diagnózou roste (ÚZIS, 2001, 2015) a jedním z klíčových problémů je jejich společenské znevýhodňování v řadě oblastí života; stigmatizují i někteří pomáhající pracovníci (Janoušková, 2016). K destigmatizaci slouží cílené intervence, jednou z nich je zapojování peer lektorů (lidí se zkušeností s duševním onemocněním) přímo do vzdělávání. METODY: Míra stigmatizace byla zjišťována prostřednictvím standardizovaného dotazníku RIBS (Lacko, 2011), který vyplnili studenti všech oborů VŠ. Studenti oboru Zdravotně sociální pracovník byli testováni před a po absolvování výuky s peer lektory. VÝSLEDKY: Míra stigmatizace osob s duševním onemocněním je u studentů srovnatelná se stigmatizací běžné populace v České republice a výuka s peer lektory má destigmatizační charakter. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální pracovníci jsou pomáhající profesí, která může významně ovlivnit životní situaci klientů s duševním onemocněním prostřednictvím profesionálního vztahu, který s předsudky navázat nelze. Proto je nezbytné přispět již v rámci vzdělávacího procesu ke snižování míry stigmatizace.
Klíčová slova:
destigmatizace, duševní nemoc, dotazník RIBS, peer lektor, stigmatizace, student, výuka
s. 118–132
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.