Preference české populace při zajištění péče v období závislosti v seniorském věku

Soňa Vávrová, Jitka Vaculíková

Medailon autorů:

Doc. Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D., vystudovala doktorský studijní obor sociální práce na Ostravské univerzitě, kde se i v oboru sociální práce habilitovala. V současné době působí jako vědecká pracovnice Centra výzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Výzkumně se zabývá úlohou sociální práce a postavením sociálních pracovníků v sociálních službách, kvalitou sociálních služeb a procesem jejich transformace spojeným s deinstitucionalizací.

Mgr. Jitka Vaculíková, Ph.D., vystudovala sociální pedagogiku na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a je absolventkou doktorského studijního programu Pedagogika na Masarykově univerzitě v Brně. Působí jako výkonná redaktorka časopisu Sociální pedagogika | Social Education a jako ředitelka Centra výzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Výzkumně se zabývá především motivačními aspekty autoregulace učení a procesem proaktivního chování.

Anotace:

Stárnutí české populace implikuje celou řadu problémů řešitelných za využití intervencí sociální práce. Jedním z palčivých témat je způsob zajištění péče v případě, kdy se díky vyššímu věku a zdravotnímu stavu stává člověk závislým na pomoci druhých osob. Cílem studie bylo na základě výsledků reprezentativního výzkumu české dospělé populace (N = 4161) zaměřeného na preference forem a způsobů péče v seniorském věku poukázat na tzv. bílá místa na mapě sociální práce, a to nedostatečnou podporu neformální péče a potažmo pečovatelů zajišťujících péči o osobu blízkou v přirozeném sociálním prostředí. Předložený výzkum byl založen na kvantitativním metodologickém přístupu s využitím explorační metody dotazování, jež bylo součástí širšího sběru dat iniciativy SHARE Wave 6. Z výsledků vyplynulo, že nejčastěji byla českou populací preferována nejpřirozenější forma sociální pomoci, tj. pomoc a péče rodinných příslušníků (39 %), popřípadě kombinace této péče s terénní či ambulantní sociální službou (25 %).

Klíčová slova:

senior, sociální služba, neformální péče, přirozené sociální prostředí, domov pro seniory

s. 80–94