Proces posouzení životní situace jako zdroje ohrožení dítěte (faktory ovlivňující posouzení ohrožených dětí)

Jitka Navrátilová

Medailon autorů:

Mgr. Jitka Navrátilová, Ph.D., je odbornou asistentkou na katedře sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ve své pedagogické činnosti se věnuje především prakticky orientovaným předmětům zaměřeným na studentskou praxi a supervizi, práci s rodinou a poradenství. Vede také organizaci zabývající se sociální praxí s ohroženými rodinami. 

Anotace:

Cílem tohoto textu je na základě zahraničních i domácích výzkumů lépe porozumět faktorům, které ovlivňují kvalitu posouzení životní situace ohrožených dětí. Posouzení ohrožených dětí a jejich rodin je v centru pozornosti odborné i laické veřejnosti zemí s rozvinutou sociálně-právní ochranou dětí již nejméně dvě desítky let, v české společnosti se témata související s problematikou posouzení diskutují jen v několika posledních letech. Dobré posouzení je přitom klíčem k efektivní intervenci a ke snížení rizika ohrožení dětí. Na základě profesionálního posouzení sociálních pracovníků a jiných profesionálů se realizují významná rozhodnutí, která se dotýkají dětí jak z krátkodobého hlediska, tak z hlediska dlouhodobého. Z řady výzkumných studií i z vyšetřování případů vážného zanedbání péče o dítě víme, že posouzení je složitý proces, který je ovlivněn řadou faktorů a je zdrojem mnoha otazníků. Nedostatečná kvalita posouzení, jeho neúplnost nebo dokonce absence může být zdrojem závažných pochybení. V textu se proto zaměřuji na výzkumné poznatky o procesu posouzení a zvažuji principy, které by kvalitní posouzení mělo brát v úvahu s ohledem na snižování rizika pro ohrožené děti. V této stati vycházím z výzkumné produkce z našich i zahraničních zdrojů.

Klíčová slova:

ohrožené děti, faktory procesu posouzení, kvalita posouzení, rodičovské kompetence

s. 40–55