Kateřina Glumbíková, Barbora Gřundělová, Ivana Kaniová, Anna Krausová, Kateřina Lukešová, Zuzana Stanková, Marie Špiláčková
Medailon autorů:
Mgr. et Mgr. Kateřina Glumbíková, Ph.D., je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity, ve své disertační práci se věnovala tématu Reintegrace matek samoživitelek žijících v azylových domech, aktuálně intenzivně spolupracuje se Sdružením azylových domů, z. s.
Mgr. et Mgr. Barbora Gřundělová, DiS., je interní doktorandkou na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Vystudovala obor Sociální práce a obor Veřejná politika a lidské zdroje na FSS MU. Ve svém disertačním výzkumu se zabývá genderovými předsudky a stereotypy v praxi sociální práce a genderovou kompetencí sociálních pracovnic a pracovníků.
Mgr. Ivana Kaniová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Katedře sociální práce Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity. Zaměřuje se na specifické metody sociální práce, zejména case management, dále odbornou praxi formou projektové výuky a profesní identitu sociálních pracovníků.
Mgr. Anna Krausová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Zaměřuje se při přednáškové a publikační činnosti na oblast sociální politiky, makrometod sociální práce a problematiku projektového řízení.
Mgr. Kateřina Lukešová působila na Katedře sociální práce Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity jako garantka odborných praxí studijního programu Sociální politika a sociální práce. Aktuálně působí jako poradkyně rané péče.
Mgr. Zuzana Stanková je interní doktorandkou na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity, ve své disertační práci se věnuje tématu Situační analýzy zdrojů pomoci obyvatel sociálně vyloučených lokalit na území Moravskoslezského kraje.
Doc. Mgr. Marie Špiláčková, Ph.D., působí na Katedře sociální práce Fakulty sociálních studií v Ostravě, kde přednáší témata věnující se teoriím a metodám sociální práce. Vědecko-výzkumnou činnost zaměřuje zejména na historický kontext vývoje sociální práce na českém území.
Anotace:
Autorky článku chtějí nabídnout vhled do života v azylových domech z perspektivy jejich obyvatel a obyvatelek. Prostřednictvím parciálních dat získaných v rámci výzkumných šetření zabývajících se zdravím obyvatel azylových domů se snaží odpovědět na to, zda lidé žijící v azylových domech subjektivně pociťují psychické potíže, zda a jakou pomoc v této oblasti očekávají od azylového domu a jak hodnotí pomoc, která se jim aktuálně dostává/nedostává. Azylové domy jsou zde pojímány jako specifické prostředí, jež poskytuje podporu, přitom je ale i zdrojem potenciálního stresu. Lidé, kteří zde žijí, mají specifické potřeby v oblasti psychického zdraví a pohody, jejichž naplnění nejčastěji hledají v práci sociálních pracovnic a pracovníků. V této souvislosti je dále diskutována otázka, zda je (socio/psycho)terapie součástí sociální práce s obyvateli a obyvatelkami azylových domů. Výsledkem diskuse je konstatování, že je, ale je ovlivněna kumulací rolí sociálního pracovníka v azylovém domě.
Klíčová slova:
bezdomovectví, azylové domy, sociální práce, socioterapie, terapie
s. 36–51
