admin (Page 54)

(17.6.2014) Jako vyučující Ústavu sociální práce UHK se musíme ohradit vůči textu Libora Novosáda, který v reakci na článek Miroslava Mitlöhnera naznačuje, že naše pracoviště nerespektuje a neprosazuje práva lidí jakkoliv handicapovaných či jinak sociálně vyloučených. Přestože oceňujeme zásluhy Miroslava Mitlöhnera o rozvoj ÚSP, jako vyučující v oboru sociální práce s obsahem a formou jeho článku nesouhlasíme, nejedná se o názor celého pracoviště a očekáváme, že Miroslav Mitlöhner převezme osobní zodpovědnost. Řada z nás aktivně skrze praxi i publikační činnost prosazuje práva všech utlačovaných v souladu s posláním sociální práce. Pevně doufáme, že naše kolegyně a kolegové z jiných pracovišť, naše absolventky a absolventi, čiZobrazit text

(ČR, 11.6.2014) V Časopise zdravotnického práva a bioetiky (14, 2014, 1), který vydává jeden z ústavů AV, se na str. 48–54 objevil článek týkající se etických problémů souvisejících s narozením člověka s postižením. Článek vyvolal negativní reakce pro zanedbání publikační etiky ze strany autora a patrně i náležitých redakčních procesů ze strany časopisu. Tuto otázku zde ponecháváme stranou. Za nutné ovšem považujeme vyjádřit se alespoň stručně k obsahu článku, neboť se týká etických souvislostí práce s člověkem z jedné z cílových skupin klientů sociální péče a sociální práce; autor je navíc významným protagonistou jednoho z našich univerzitních pracovišť sociální práce. Jsme přesvědčeni, že: v kontextuZobrazit text

Je tomu téměř 25 let, kdy jsme přivítali „sametový zlom“ v našich českých dějinách, a mnozí z nás se mohli začít věnovat v teoretické i praktické rovině vytváření inklusivní společnosti a tematice zdravotního postižení i práci s jeho nositeli v rámci pomáhajících profesí. K těm mnohým patřím i já a i přes mnohé projevy či postoje, které lidem s postižením a nám, pomáhajícím, neprospívají, jsem se domníval, že je naše cesta akceptována a přináší pozitivní posuny. Text JUDr. M. Mitlöhnera „K právním a etickým problémům spojeným s narozením těžce malformovaného jedince“ mne však vyvedl z omylu. Bohužel mne až tak svým laděním i obsahem nepřekvapil (cožZobrazit text

(ČR, 13.6.2014) Asi jsou někteří z nás nepoučitelní. Je s podivem, že po stále ještě nezapomenutých tragických zkušenostech generací mých prarodičů a praprarodičů se objevují lidé, kteří touží po zdravé společnosti plné normalit. Ve jménu této zdravé společnosti hledají ideál normálního člověka, který bude zárukou její zdravé reprodukce.  Dokážu si představit debatu o tzv. normálním člověku a jeho přínosu zdravé české společnosti někde u piva v hospodě provozované v oblastech s téměř dvacetiprocentní nezaměstnaností. Co jsem si ale nikdy nedokázal představit, je skutečnost, že si ideologickou snůšku hnoje s argumentací, kterou neuměle vystavěla zřejmě chorá mysl Miroslava Mitlöhnera plná sociálního darwinismu, přečtu v recenzovaném vědeckémZobrazit text

Středočeský kraj zahájil realizaci grantového projektu „Podpora standardizace výkonu sociálně-právní ochrany na území Středočeského kraje“. Projekt je zaměřen na podporu standardizace orgánu sociálně-právní ochrany Krajského úřadu Středočeského kraje v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména pak novelizovaným zákonem o sociálně-právní ochraně dětí a vytvoření podmínek pro systematickou sociální práci, na stanovení závazných postupů v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí a určení parametrů pro její kvalitní výkon. Krajský úřad realizuje projekt k podpoře standardizace výkonu SPO na území kraje, kdy současně bude navázána spolupráce s dalšími subjekty, které vyvíjí aktivitu v oblasti SPO. V rámci projektu budou realizována metodická setkávání, kulaté stoly a workshopy zaměřené naZobrazit text

Oběti trestných činů jsou skupinou, které se ještě nedávno nedostávalo přílišné pozornosti. Zatímco neziskové organizace, poskytující služby osobám se zdravotním postižením, seniorům nebo rodinám s dětmi, nabízí mnoho služeb (často i duplicitních nebo takových, které již dávno překonaly hranici pomoci z obtížné životní situace), o obdobném komfortu si oběti trestných činů mohly nechat jen zdát. V ČR je obětem poskytována pomoc prostřednictvím několika druhů služeb. Některé jsou již zavedené a vcelku dobře ukotvené v praxi, jiné přináší inovativní prostupy. Individuální či skupinová práce Služby obětem trestných činů zajišťuje stát prostřednictvím své organizační složky Probační a mediační služby (dále jen PMS). V oblasti nevládní neziskové působíZobrazit text

Jihomoravský kraj a město Brno patří ohledně výskytu HIV/AIDS v naší zemi k těm ohroženějším. Jen v loňském roce přibylo v Jihomoravském kraji šestnáct nových případů HIV. Přesto je v Brně nabídka testování na tuto pohlavní infekci nedostatečná. Nezisková organizace ROZKOŠ bez RIZIKA (R-R) se proto rozhodla zahájit ve svém centru pravidelné testování veřejnosti. Lidé mohou přijít do brněnské R-R každé první úterý v měsíci, cena za otestování je 250 Kč. „V rámci on-line a telefonického poradenství se nás lidé často ptali, zda je v našem centru otestujeme na HIV. Někdy se na nás obraceli i sexuální pracovnice, jestli bychom neotestovali jejich partnery. Kvůli těmtoZobrazit text

Brněnský krajský soud v odvolacím řízení potvrdil trest čtyř měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok pro bývalou sociální pracovnici Leu Petříčkovou. V únoru jí podmínku uložil brněnský městský soud za nečinnost s tím, že pracovnice měla na problémovou rodinu chlapce více dohlížet a mohlo tak dojít k odhalení týrání Dominika dříve. Případ se poprvé dostal na veřejnost v listopadu 2010 v deníku Právo. Případ upozornil nejen na skutečnost krutosti týrání dětí, ale také na systémové vady péče o dítě a orgánů sociálně právní ochrany dětí. Kritizovala se špatná komunikace mezi jednotlivými složkami systému ochrany péče ohrožených dětí a jeho roztříštěnost mezi několik resortů. ZprávaZobrazit text

Brněnský krajský soud v odvolacím řízení potvrdil trest čtyř měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok pro bývalou sociální pracovnici Leu Petříčkovou. V únoru jí podmínku uložil brněnský městský soud za nečinnost s tím, že pracovnice měla na problémovou rodinu chlapce více dohlížet a mohlo tak dojít k odhalení týrání Dominika dříve. Případ se poprvé dostal na veřejnost v listopadu 2010 v deníku Právo. Případ upozornil nejen na skutečnost krutosti týrání dětí, ale také na systémové vady péče o dítě a orgánů sociálně právní ochrany dětí. Kritizovala se špatná komunikace mezi jednotlivými složkami systému ochrany péče ohrožených dětí a jeho roztříštěnost mezi několik resortů. ZprávaZobrazit text