Fakta, legislativa, dokumenty (Page 11)

Úvod Při hodnocení výsledků z výzkumů další příčiny domácího násilí nejprve začnu zkušenostmi. Z desetileté praxe při poradenství obětem tohoto fenoménu přes „Evinu schránku“ jsem se nejednou setkávala s těmi, jež u partnera nedokázaly určit žádný důvod, proč je vlastně týrá. Nehrál zde roli alkohol či jiná závislost, patologická žárlivost, sociálně znevýhodněné prostředí ani psychiatrická diagnóza a násilí nemělo viditelné ukazatele v bazální rodině partnerů obětí. Co se týká formy, kterou tito násilníci praktikovali, většinou šlo o psychický a ekonomický teror, jenž má svými důsledky na zdraví stejnou nebezpečnost. Netřeba připomínat, že neustálé psychické vypětí ovlivňuje vznik vážných onemocnění, včetně psychologické paralýzy, která se uZobrazit text

Sociální práce a sociální podnikání jsou v současnosti velmi užívané pojmy v rámci celostátnía celospolečenské sociální politiky. Níže budou vymezeny zákonné podmínky pro výkon sociální práce a zákonné podmínky pro možnost provozování sociálního podniku, resp. sociálního podnikání. Jakkoliv mají obě disciplíny v názvu přívlastek „sociální“, pro výkon samotný je potřeba splnit zákonem požadované podmínky a ty jsou u každého druhu činnosti naprosto odlišné. Pro výkon sociální práce je nutno splnit podmínky zejména dle ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“ nebo „ZSS“). Pro možnost výkonu sociálního podnikání je nutno splnit podmínky především dle zákona č. 455/1991 Sb., oZobrazit text

Ojedinělý kvalitativní výzkum realizovaný organizacemi Jako doma a ASLIDO ve dvou městech ČR ukazuje, že ženy se ztrátou bydlení dostávají do nejisté a nebezpečné situace, s níž je násilí výrazně spojeno. Násilí přichází jak ze strany partnera či jiných blízkých lidí, ale také od zaměstnanců bezpečnostních agentur, policie, zdravotnického personálu, úředníků a úřednic, lidí zaměstnaných v sociálních službách, ale i veřejnosti. Některé ženy, které odešly z domova kvůli násilnému partnerovi, se tak paradoxně vystavily ještě většímu násilí. Případy násilí na ženách navíc v bezdomovectví zůstávají skryty, protože je přehluší jiné, aktuálnější existenční problémy, které ženy řeší – např. kde budou spát. Zametat ulice, na toZobrazit text

Bydlení chudých – velmi znepokojivý název pro celé jedno vydání periodika. Po dlouhých letech demokracie a budování tzv. „sociálního státu“ se do popředí dostává problematika, která dle svého názvu náleží snad do minulého či předminulého století. Opak je ale pravdou. V globálním měřítku se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými stále více. Žijeme v době, kdy 62 nejbohatších lidí na Zemi má stejné bohatství jako 3,6 mld. nejchudších lidí.[1] Toto zjištění je alarmující. Rozdíl mezi bohatými a méně majetnými, resp. nemajetnými lidmi existuje, domnívám se, již od počátku formování lidského společenství, ale snad nikdy v historii nebyl tak markantní. Tato expertiza však nemá ambice analyzovat chudobu, ale nastínitZobrazit text

Sociální politika, sociální práce, výrazy v dnešní době hojně užívané, spojované a skloňované. Jaká je relace, resp. jaká by měla být relace mezi těmito dvěma pojmy a za nimi se skrývajícími obory z pohledu práva? Východiskem pro nalezení odpovědi na tuto otázku bude snaha o definici obou termínů s následným hledáním průniků v rovině právní. Úvodem této expertizy budiž definice výše uvedených termínů. Sociální politika, jež je chápána jako obor nadřazený sociální práci, bude upřednostněna. Sociální práce je obecně považována za jeden z nástrojů sociální politiky, proto bude definována následně. Sociální politiku je možno, dle Krebse, vymezit na základě obecné formulace politiky. „Politiku lze obecně chápat jako specifickou společenskouZobrazit text

1. Úvod Dňa 18. septembra sa konal v Bratislave ustanovujúci snem Slovenskej komory sociálnych pracovníkov a asistentov sociálnej práce (ďalej „komory“). V rámci neho zakladajúci členovia komory zvolili predsedu, členov orgánov komory a schválili základné dokumenty komory, medzi ktoré patrí aj Etický kódex sociálneho pracovníka a asistenta sociálnej práce Slovenskej republiky (ďalej „etický kódex“). Tento nahradil po osemnástich rokoch starší slovenský etický kódex. Finálne znenie dokumentu bude možné nájsť na pripravovanej webovej stránke komory alebo na webovom sídle Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky, v sekcii venovanej členom komory. Cieľom príspevku je zanalyzovať historické a procesné východiská nového dokumentu, jeho teoretické a terminologické koncepty, stručne predstaviť kľúčové hodnoty a základné etické princípyZobrazit text

Tématem této expertizy bude vhled do problematiky soukromé praxe sociálních pracovníků v České republice, resp. možnost, nebo naopak nemožnost sociálních pracovníků založit soukromou praxi dle platného právního řádu České republiky. Součástí expertizy bude též komparace právního stavu v oblasti výkonu soukromé praxe v oboru sociální práce v České republice a Slovenské republice. První část této expertizy o možnosti založení soukromé praxe sociálních pracovníků v České republice bude rozdělena na část definující samotného sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“).[1] Následně bude pojednáno o podmínkách, které jsou vyžadovány obecně pro výkon práce sociálního pracovníka dle zákona o sociálníchZobrazit text

Tématem této expertizy jsou pracovní podmínky pracovníků v sociálních službách. V úvodu bude nastíněno, co jsou vlastně „pracovní podmínky“, zda existuje vůbec nějaká legální definice pracovních podmínek. Část první se zaměří na pracovní podmínky obecně dle ustanovení zákoníku práce a souvisejících předpisů. Část druhá pak následně pojedná o pracovních podmínkách pracovníků v sociálních službách ve vztahu k formě poskytovaných sociálních služeb dle zákona o sociálních službách. Úvod V úvodu je třeba objasnit, co to vlastně jsou pracovní podmínky. Nejsnazší cestou by mělo být nahlédnutí do zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo „ZP“)[1], zda hledanou legální definici termínu „pracovní podmínky“Zobrazit text