Fakta, legislativa, dokumenty (Page 2)

Myšlenka zavádění supervize jako nástroje zpětné vazby pro pedagogy vznikla jako součást projektu Reálné problémy virtuálního světa, který má ambice zvýšit mediální gramotnost u mladých lidí, jejich kritické myšlení a tím posílit občanskou společnost ve smyslu boje s manipulací a dezinformacemi v médiích. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Bez nadsázky lze říci, že na mnoha školách jsou bohužel odesílateli hoaxů a dezinformací nikoliv pouze mladí lidé, ale také pedagogové, a to zejména v oblastech, které aktuálně rezonují společností (dříve to byla problematika očkování proti COVID-19, v současné době stále ještěZobrazit text

Ilustrační fotografie k článku Vyletět z hnízda a neskončit přitom v ústavu

Jak daleko jsme došli na cestě k tomu, aby pobytové služby pro lidi s mentálním postižením umožňovaly svým klientům žít jako ostatní? Odpověď nabízí výzkumná zpráva Žít jako ostatní [1] založená na dosud nejrozsáhlejším zjišťování svého druhu uskutečněném v roce 2021 v rámci projektu Z Hnízda, který realizuje organizace Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. ve spolupráci s Jednotou pro deinstitucionalizaci – JDI, z.s. V rámci výzkumu byly získány vybrané základní informace o všech domovech pro osoby se zdravotním postižením (DOZP), chráněných bydleních a domovech se zvláštním režimem (DZR), do jejichž cílové skupiny patří lidé s mentálním postižením. Výsledkem není detailní obrázek o stavu deinstitucionalizace.Zobrazit text

Obrázek článku Duševní zdraví v zajetí institucionalizace – jsme schopni to změnit

V České republice již několik let probíhá snaha o změnu systému péče o lidi s duševním onemocněním. Reformní úsilí započalo ještě v bývalém Československu, krátce po pádu totality na začátku 90. let. Tehdy jej tlačili vpřed především „odpadlíci“ z hlavního proudu tuzemské konzervativní psychiatrie a první neziskovky podporující lidi s duševním onemocněním, jako bylo např. občanské sdružení Fokus. Všechny tyto nadšence spojovala idea jakési totální deinstitucionalizace, inspirovaná italskou reformou psychiatrie a jejím nositelem, legendárním Francem Basagliem. Dnes již víme, že v našich poměrech byla tato představa o více či méně rychlém zavírání velkých pobytových služeb zdravotní i sociální péče nerealizovatelná. Dvě paradigmata Přesto se po třech dekádách podařilo předchozí systém transformovat alespoňZobrazit text

Děti v ústavní péči často nepoznaly, jak funguje standardní rodina. Jejich vlastní rodinné zázemí selhalo. V tzv. rodinných skupinách se o to sice pracovníci dětských domovů snaží, dítě má ale několik vychovatelů a dalších často 7 dětí, se kterými se o dospělého musí dělit. Proto není v jejich možnostech zajistit jim to, co zažívají děti v rodinách. Alespoň částečnou pomocí by mohla být hostitelská péče. Skrývá i svá rizika, ale může být pro dítě vhodnou alternativou k institucionální péči. Obohatí ho o zážitky, jež by jinak nemělo šanci zažít. Hostitelská péče bohužel není v ČR právně zakotvený termín, ale má svá pravidla a pojistky. Zúčastněné strany jsou kromě daného dítěte, dětskéhoZobrazit text

Obrázek k textu Většina lidí s postižením v průběhu života čelí nějaké z forem násilí, ukázal výzkum

Organizace In IUSTITIA dokončila výzkum, jehož cílem bylo poprvé v českém prostředí zmapovat zkušenosti zdravotně znevýhodněných osob s násilím a předsudečným násilím. Z dotazovaných nějaké z forem násilí někdy v životě čelilo 76 procent osob. Nejčastěji šlo o slovní násilí, zastrašování nebo vyhrožování násilím. Značná část respondentů a respondentek uváděla také zkušenost s fyzickými nebo sexuálními útoky. Přestože počet útoků na zdravotně postižené osoby je vysoký, nedostává se těmto osobám dostatečné trestněprávní ochrany. Výzkum se uskutečnil v časovém období od května 2021 do ledna 2022 formou online dotazníku. Celkem se ho zúčastnilo 311 osob se zdravotním postižením. Polovina z nich vnímala své postižení jako omezení v tělesné nebo pohybové oblasti. Druhou nejčastější oblastí byloZobrazit text

Safezóna bezpečné místo pro mladé v tíživé situaci

Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí a dospívajících nejčastější problémy. Negativní dopad na psychiku mají podle expertů problémy v rodině a život v online světě. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se každé páté dítě setkalo s nějakou formou duševních obtíží. Polovina těchto obtíží se dokonce objeví před jejich 15. narozeninami (NÚDZ, 2022). Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně obav ze stigmatizace (Sedláčková, 2021). Téma duševního zdraví dětí a dospívajících se v posledních letech dostává do popředí. O tom vypovídá také Reforma psychiatrické péče v České republiceZobrazit text

Sociální podniky volají po legislativě, která jim uvolní ruce v zaměstnávání znevýhodněných

V České republice žije půl milionu lidí v ekonomickém věku s větším či menším zdravotním omezením. Lidí, kteří pro kvalitní a plnohodnotný život potřebují kompenzační pomůcky, speciální služby nebo na míru upravené prostředí pro práci i běžné fungování. Výsledky výběrového šetření osob se zdravotním postižením z roku 2018 poukazují na fakt, že pouze polovina z této cílové skupiny lidí dosahuje na dlouhodobé, perspektivní a důstojné zaměstnání (ČSÚ, 2019). Takto nízký počet osob může být způsobený mnoha faktory, mimo jiné i nízkou ochotou firem zaměstnávat uchazeče naplňující definici osob se zdravotním postižením (OZP) či osob zdravotně znevýhodněných (OZZ) nebo nedostatečným povědomím veřejnosti o potřebách hendikepovaných. SociálníZobrazit text

Ulehčení možnosti uplatnění znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce přináší nadační fond Innofund. O jeho založení se zasloužila organizace Centrum pro komunitní práci Severní Morava věnující se podpoře sociálních inovací a začleňování osob z různých cílových skupin na trh práce. Innofund nadační fond byl založen v roce 2021 s cílem přispět ke zmírnění dopadů strukturální nezaměstnanosti. Vznikl z iniciativy a spolupráce se zahraničními partnery v rámci projektu Interreg Central Europe – SIV (Social Impact Vouchers). Tohoto inovativního projektu se účastní 11 partnerů v 8 zemích střední Evropy, kteří ve své spolupráci těží z transferu inovací, znalostí a zkušeností jednotlivých zemí podporujících integraci znevýhodněných osob. Hlavní myšlenkouZobrazit text