Fakta, legislativa, dokumenty (Page 9)

Několik lidí vycházelo z pražského promítání Hranic práce, trochu s podivem komentovali situaci těch, o kterých film mluvil. Příběhy nízkých mezd za náročnou práci, zadlužení, stresu a nejistoty příjmů, chudoby – skutečně to je život více lidí v naší zemi? Jednoduché vysvětlením pro neviditelnost podobných příběhů je, že statisticky si Česko v měření, které hodnotí ekonomickou situaci obyvatel, stojí skvěle. Při podrobnějším zkoumání statistik ale zjistíte, že sociální a ekonomická situace řady Čechů není tak růžová, jak tato data tvrdí. A přesto o situaci lidí, kteří na tom nejsou finančně nejlépe, v Česku téměř nemluvíme. Naopak sociální systém charakterizuje postupné omezování podpory pro domácnosti s nízkými příjmy. Čím to jeZobrazit text

Řešení výzkumného problému, který nepatří výlučně do žádné vědní disciplíny, ve spolupráci s odborníky různých profesí a s pracovišti různých sektorů, nám pomohlo hlouběji pochopit, proč je tak málo multidisciplinárních výzkumů a jak různorodé přístupy k hodnocení potřeb existují na poli sociálním a zdravotním. Odborný zájem o rodinné (neformální, laické) pečující je názorným příkladem toho, jak se při identifikaci jejich potřeb  a hledání způsobů jejich uspokojování uplatňují různé přístupy a postupy. Zaměřili jsme se především na pečující, kteří se starají o blízkou osobu s demencí. Hodnocení pečovatelské zátěže – specifické instrumenty pro pečující První výzkumy pečujících rodin si kladly za cíl popsat dopad péče na pečující aZobrazit text

Hodnocení výsledků a dopadů je jednou z klíčových fází a zároveň odbornou činností managementu napříč odvětvími. Ani sociální práce není (nebo by neměla být) výjimkou. Právě dobré vyhodnocení výsledků a dopadů sociální práce a jejich prezentace mohou přinést klíčové argumenty pro její profesionalizaci, o které se v posledních letech tolik mluví. Tento článek volně navazuje na článek autora publikovaný v tomto časopise v čísle 6/2017. Onen článek shrnuje pohled sociálních pracovníků na profesi sociální práce a jako jeden z deficitů uvádí právě špatnou prezentaci výsledků sociální práce (Vojtíšek, 2017:152–159). A nejde jen o jeden z deficitů, ale rovnou o deficit zásadní. Nyní se budeme zabývat jednou z částí problému a tím jeZobrazit text

Za sto let svého trvání česká sociální práce: vstoupila dvakrát do demokracie, třikrát do nejistoty praxe, dvakrát do totality – poprvé nacistického a podruhé komunistického režimu, dvakrát se významně podílela na pomoci válkou zasažené společnosti a likvidaci jejích důsledků, čtyřikrát zakládala profesní spolky, dvakrát zakládala vysokoškolské vzdělávání v oboru a třikrát vydala významné memorandum na svou obhajobu a podporu. Poprvé vstoupila do demokracie, když absolventky Ženské vyšší školy pro sociální péči na Praze VII (později jen Vyšší školy sociální péče) školního roku 1918/19 nabídly terénu místo do té doby laicky vykonávané sociální práce práci odbornou a tím tzv. vstoupily poprvé do nejistoty praxe. To znamenalo, žeZobrazit text

…aneb Odbornost sociálních pracovníků jako nutnost ve všech resortech Profesní komora sociálních pracovníků (dále jen PKSP) oslovila resort MŠMT s požadavkem na dodržování legislativních podmínek pro výkon profese sociálního pracovníka ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Podnětem bylo několik dotazů na výkon povolání sociálního pracovníka, kde na pozicích sociální pracovník pracovali kolegové a kolegyně bez dosaženého vzdělání, ačkoliv zákon č. 108/2006 Sb. jasně vymezuje kvalifikační požadavky. V některých institucionálních zařízeních tedy nebyla splněna odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, a tím docházelo k porušování legislativy. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. jasně vymezuje odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, a to:Zobrazit text

Text se zaměřuje na způsob, jak pomoci lidem dosáhnout jejich práva na svobodnou volbu toho, kde, s kým a jak žít. Jde o základní předpoklad naplnění principů deinstitucionalizace, tj. přechodu od ústavní péče ke komunitním službám. Vychází z mnohaletých zkušeností sociálně-právního týmu organizace Quip shrnutých v Analýze publikované v r. 2017 (Johnová, Kořínková, & Strnad, 2017). Omezování svéprávnosti jako překážka k naplnění práva na život v komunitě Východiskem sociální služby Quipu je přesvědčení o tom, že každý člověk má právo si zvolit, kde, s kým a jak bude žít. Uvedené právo má oporu v článku 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen Úmluva). Lidem, kteří mají tzv. mentálníZobrazit text

Úvod Na zmeny v demografických ukazovateľoch, na ktorých vplyv má najmä rast počtu obyvateľov a zvyšujúci sa priemerný vek obyvateľstva súvisiaci so starnutím populácie, v ostatných rokoch reaguje aj sociálno-politický priestor medzinárodných štruktúr. Vyvoláva to potrebu hľadať riešenia a aplikovať ich na problémy, ktoré tento demografický trend prináša vo väzbe na sociálno-politické opatrenia, účelom ktorých je zabezpečiť nástroje pre otázky staroby, starnutia a kvality života tejto cieľovej skupiny v podobe aktivít zameraných na ich sociálne, ekonomické a kultúrne špecifiká. Cieľom predkladanej sociálno-politickej analýzy je preto identifikácia zvolenej problematiky – konceptu aktívneho starnutia v kľúčových dokumentoch Európskej únie a Slovenskej republiky. Problematika v podobe nových výziev Populačné starnutie tak predstavuje pre Slovensko jednu z najväčších výziev 21.Zobrazit text

Jako výzkumnice věnující se dlouhodobě sociálně gerontologickým otázkám přednáším různým skupinám studujících i odborníků z různých oborů na témata spojená s otázkou stáří. Abych trochu poznala své posluchače, obvykle zahajuji výklad výzvou: „Pojďme si udělat takový brainstorming, co už o stáří a seniorech víme?“ V 99,5 % na tuto otázku dostanu „nesvatou“ trojici odpovědí: nemoc a závislost, chudoba, osamění. S menší frekvencí, ale podobně železnou pravidelností se objevuje ještě pojem „šediny“ a „65+“, pouze v těch nejosvícenějších skupinách někdo zmíní obvyklý cíl mého vyprávění: „heterogenita“. Dosud jsem nevysledovala žádnou variabilitu v těchto odpovědích s ohledem na odbornou senioritu, věkové složení ani národnost příslušníků té které studijní skupiny. Zdá se, že takto překvapeniZobrazit text

Významnou platformou medzinárodného diskurzu k otázkam starnutia cyklicky vyúsťujúcou do prijímania zodpovedajúcich opatrení a záväzkov spoločností, regiónov a komunít k využívaniu potenciálu ľudí každého veku, sa v roku 2002 stal  Madridský medzinárodný akčný plán pre starnutie (The Madrid International Plan of Action on Ageing; MIPAA) a z neho vyplývajúca Regionálna implementačná stratégia (The Regional Implementation Strategy; RIS). Po ministerských konferenciách k vyhodnocovaniu MIPAA a RIS v Leóne (2007) a Viedni (2012) sa v rámci ďalšieho päťročného cyklu uskutočnila v dňoch 20.–22. septembra 2017 v portugalskom Lisabone štvrtá ministerská konferencia pod názvom Udržateľná spoločnosť pre ľudí každého veku: realizovanie potenciálu dlhšieho žitia (2017 UNECE Ministerial Conference on Ageing „A Sustaiable Society for All Ages: Realising the potential of livingZobrazit text