Inspirace pro praxi (Page 19)

Podľa najnovšieho výskumu Agentúry EÚ pre základné ľudské práva približne 30 percent žien zažíva alebo zažilo v živote nejakú formu násilia. Trend v uplynulých rokoch sa na Slovensku výrazne nemení, podiel žien zažívajúcich násilie je približne 32 %[1]. Hovoríme o 886 000 ženách, ktoré zažívajú násilie v partnerských vzťahoch. Pri tak vysokom počte žien zažívajúcich násilie sú podporné služby dôležitou súčasťou komplexnej pomoci a ochrany. Bohužiaľ na Slovensku stále máme oblasti, kde absentuje pomoc. Občianske združenie Žena v tiesni (Martin) pracuje v prospech eliminácie násilia páchaného na ženách už viac ako 11 rokov (od 28. 4. 2005). Poradňa je zameraná na pomoc a ochranu žien, ktoré zažívajú násilie v párových vzťahoch, a ich detí.Zobrazit text

V několika vybraných organizacích v Olomouci si dobrovolnictví na vlastní kůži při jednorázové příležitosti zkusilo přes sedmdesát studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého v Olomouci. Do nultého ročníku akce, kterou pořádala Katedra křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty, se zapojilo několik významných partnerů a charakter akce tak dosáhl celouniverzitního přesahu. Součástí třídenního programu bylo i vědecké sympozium, odborný seminář a diskuse k záměru vytvořit v Olomouci první Univerzitní dobrovolnické centrum v České republice. Studenti načerpali nové zkušenosti a vyzkoušeli si dobrovolnictví v olomouckých neziskových organizacích, které pro ně vytvořily jednorázové dobrovolnické příležitosti. Pro nultý ročník Dní dobrovolnictví na Univerzitě Palackého oslovili organizátoři zavedené instituce, které dlouhodobě pracují v sociálních službách, ty proZobrazit text

Rozhodnutie vytvoriť bezpečný priestor – centrum, ktoré by sa špecializovalo na pomoc a podporu žien, ktoré zažívajú násilie zo strany intímneho partnera, nepadlo zo dňa na deň. Práve naopak, predchádzalo mu množstvo príprav a práce. Veľký vplyv na toto rozhodnutie mali stretnutia s odborníčkami v tejto problematike, ich povzbudenie a podpora, ako aj odpoveď na otázku, čo je potrebné na založenie občianskeho združenia: „Stačia vám stanovy a kolok.“ Občianske združenie HANA založili ženy pre ženy zažívajúce násilie a ich deti ako reakciu na výsledky Monitoringu sociálnych služieb pre ženy zažívajúce násilie a ich deti z hľadiska Európskych štandardov, ktorý realizoval Inštitút pre výskum práce a rodiny (Holubová, Filadelfiová) z roku 2012. Monitoring poukázal naZobrazit text

Monografie Děti, rodina a domácí násilí: výzkum klientely Acorusu, z. ú.[1] shrnuje poznatky z výzkumu, který probíhal v rámci projektu Tři pilíře bezpečí[2], jehož nositelem byla pražská organizace pomáhající osobám ohroženým domácím násilím Acorus, z. ú.[3] (www.acorus.cz). Cílem výzkumu, za nějž byl jako partner projektu zodpovědný Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. (VÚPSV, v. v. i., www.vupsv.cz), bylo systematicky zmapovat klientelu pobytových služeb Acorusu a pomocí kvalitativních metod poskytnout podklady pro komplexní posouzení vlivu domácího násilí na psychosociální vývoj dětí a zprostředkovat vhled do jejich prožívání a potřeb. Výsledná studie tak může být cenným zdrojem informací pro odborníky z různých profesních oblastí, kteříZobrazit text

Úvod Keď som sa rozhodovala, že napíšem reflexiu z praxe k téme násilia páchaného na ženách, netušila som, koľko nových podnetov ma do jej napísania inšpiruje. A to aj napriek tomu, že ak človek pracuje v jednej téme viac ako 25 rokov, tak si myslí, že už ho nedokáže nič prekvapiť. Opak je pravdou. Dokáže. Niekedy príjemne a inokedy menej príjemne. Názov príspevku polemizuje o tom, či na Slovensku máme, alebo nemáme funkčný systém ochrany obetí domáceho násilia. Neviem, či jeden článok môže dať komplexnú odpoveď na túto otázku. Názov príspevku som skôr ponímala k zamysleniu sa nad tým, čo na Slovensku máme, čo je potrebné uchovať, čo rozvíjať, na čoZobrazit text

Organizace Jako doma vznikla v roce 2012 s cílem zaměřit se na problematiku ženského bezdomovectví, oblast, která byla do té doby v České republice neznámá. Protože znalost problematiky mohla být v té době získávána jen ze zahraničních zdrojů, Jako doma poměrně záhy přistoupilo k realizaci kvalitativního výzkumného projektu, který zmapoval problematiku ženského bezdomovectví u nás. Současně členky organizace navázaly spolupráci s britskou organizací St. Mungo, která realizuje programy mířené na ženy bez domova. Tato spolupráce ve svém finálním stadiu vedla k první české konferenci zaměřené na ženské bezdomovectví. Tato konference v roce 2013 byla hojně navštívena, byly zde představeny výstupy z výzkumu, který Jako domaZobrazit text

Ve srovnání se západní Evropou je v České republice sociální podnikání v začátcích a je spojeno zejména se zaměstnáváním osob s různým znevýhodněním. Významným aktérem zavádění sociálního podnikání v ČR je nestátní nezisková organizace P3 – People, Planet, Profit. Téma sociálního podníkání a jeho možný vztah k sociální práci jsem diskutoval s ředitelkou této organizace. Petra Francová koordinovala vytváření českých definic, principů a indikátorů sociálního podniku a v současné době spolupracuje s ministerstvy na nastavování výzev na podporu sociálního podnikání z Evropského sociálního fondu a na přípravě zákona o sociálním podnikání. Čím se v organizaci P3 – People, Planet, Profit zabýváte? Naše organizace pomáhá vytvářet celkový systém nastavení a podpory pro sociální podnikání v ČRZobrazit text

P3 – People, Planet, Profit je obecně prospěšnou společností, která přináší a prosazuje nové a inovativní přístupy v podnikání s pozitivním dopadem na společnost podporuje sociální, společensky prospěšné a zelené podnikání poskytuje konzultace, pořádá semináře a workshopy realizuje tematicky zaměřené projekty provozuje www.ceske-socialni-podnikani.cz, což je největší portál o sociálním podnikání v ČR a tématy s tím navázanými. P3 má rozsáhlé zkušenosti se zapojováním znevýhodněných cílových skupin do procesu sociální a pracovní integrace. Poskytuje podporu jednotlivcům a organizacím v celé ČR, kteří mají zájem o sociální podnikání (jedná se zejména o NNO, sociální podniky a Místní akční skupiny). Opakovaně realizovala projekty s Organizací na pomoc uprchlíkům, v nichž školilaZobrazit text

Stať Izabely Oujezdské a Venduly Gojové „Vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti sociálního podnikání“ (Oujezdská, Gojová, 2016) se ve své teoretické části věnuje konstituování pojmu sociální podnikání. Jejich konstatování jsou natolik podnětná, že vedla k následujícímu teoretickému rozvinutí. To vychází ze zjištění: „V době úspor a vysychajících finančních pramenů, díky nimž mohla většina služeb sociální práce existovat a relativně uspokojivě (co do kvantity) reagovat na poptávku různorodých cílových skupin svých uživatelů, si poskytovatelé služeb sociální práce stále častěji kladou otázku, jak se stát samostatným, udržitelným, na donorech nezávislým subjektem.“ (Oujezdská, Gojová, 2016:8.) Tato motivace vede v rámci sociální práce k sociálnímu podnikání.  Pojetí sociálního podnikání lzeZobrazit text

Praxe personalistky představuje setkání s uchazeči o zaměstnání, kteří jsou na jedné straně nositeli svých dovedností, zkušeností, odhodlání a vůle a na straně druhé toho, co jim brání v úspěchu. Specifickými jsou ti, kteří prošli výkonem trestu odnětí svobody. Přicházejí v doprovodu své minulosti s cílem najít si práci, která jim bude prostředkem k dosažení svých potřeb. Dlouho očekávaná doba opuštění věznice je složitou životní situací. Je ztížena nejistým nebo žádným finančním zázemím, nedostupností informací a někdy i ztrátou rodiny, její podpory a absencí bydlení. Chybí porozumění a motivace. S výkonem trestu souvisí ztráta představy o reálných cenách, které během doby ve vězení stouply (náklady na dopravu, stravu, bydlení, ošacení, kultura…).Zobrazit text