Odemčeno pro předplatitele (Page 11)

Dopady neléčeného traumatu[1], retraumatizace nebo sekundární viktimizace těch, kteří a které zažily domácí a sexuální násilí nebo jiný typ interpersonálního traumatu, mohou být rozsáhlé a mohou oběti zraňovat více než újma primární (Roubalová, s. 28). Zničující dopady prožitého traumatu jsou často prohlubovány neadekvátními reakcemi okolí, ať už to jsou osoby blízké (rodina, přátelé), neznámí lidé (svědci, veřejnost, média) nebo pomáhající odborníci (policie, soudce, soudní znalec, případně sociální pracovník). Tyto neadekvátní reakce nejen snižují důstojnost obětí, ale komplikují také integrování prožitku, případně efektivní řešení situace, či dokonce zabraňují obětem další pomoc vyhledat nebo vůbec trestný čin nahlásit. Podle dostupných zdrojů například trestný čin znásilnění nahlásí pouzeZobrazit text

Homesharing, neboli sdílení domova je specifický typ komunitní služby, který postupně začíná pronikat do českého sociálního systému. Tento model byl vytvořen v Irsku, kde úspěšně funguje již více než 40 let jako alternativa k tradičním rezidenčním respitním službám pro osoby s mentálním postižením. Jedinečnost služby Homesharing spočívá obecně v tom, že je poskytována v prostředí vlastních domácností hostitelských rodin, které jsou za tímto účelem vybírány a vyškoleny zastřešující organizací. Zastřešující organizace nad službou vykonává pravidelný dohled, poskytuje metodickou pomoc a podporu, a službu administrativně zajišťuje. V České republice existují v současnosti 3 pilotní projekty, které mají za cíl schéma služby Homesharing testovat, konkrétně v Pardubickém kraji, Praze a Středních Čechách a v Moravskoslezském kraji. VšechnyZobrazit text

Nedostupnosť zdravotnej starostlivosti vedie k násobne vyšším nákladom, než je cena prevencie. Ukázala to analýza Inštitútu environmentálnej politiky pri Ministerstve životného prostredia Slovenskej republiky v spolupráci s OZ Vagus. Rovnako ako zahraničná literatúra aj táto analýza ukázala, že prevencia je riešenie (najmä) u chronických ľudí bez domova a ľudí s psychickými chorobami. Najvyššiu hodnotu má v OZ Vagus ošetrovanie ľudí bez domova, ktoré eliminuje výjazdy sanitiek a zabraňuje vzniku a prehĺbeniu ťažších ochorení. Významný vplyv majú aj sociálne poradenstvo a pravidelný kontakt s klientmi, ktoré vplývajú aj na znižovanie nákladov na políciu, či vymáhanie spravodlivosti. Ak by sme vhodne nastavili prevenciu, viacerí ľudia by nikdyZobrazit text

S ředitelem Agentury pro sociální začleňování jsme si povídali jednoho deštivého listopadového dopoledne. David pil černý čaj s kardamomem a mátou, jak sám říkal: „silnej, takže ho ne každej unese“. Chtělo by se dodat: „stejně jako blízký kontakt se sociálním vyloučením, smutnými příběhy a často jen mizivou nadějí na změnu“…Zobrazit text

Každý rok s nadcházející zimou se začínají rojit kampaně, sbírky a další aktivity, které mají za cíl pomoci lidem bez domova, kteří mají před sebou ty nejnáročnější měsíce roku. Život na ulici není jednoduchý nikdy, ale s teplotami klesajícími pod bod mrazu je jejich život přímo ohrožen. Příčiny a následky života na ulici byly již mnohokrát popsané, nově máme i poměrně střízlivá data ze sčítání osob bez domova na území ČR[1], vedené Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v dubnu 2019. Autoři vyšli z mezinárodní typologie ETHOS[2] a počet osob bez střechy (venku a v noclehárnách) a bez bytu (osoby v azylových domech, v domech na půl cesty a vZobrazit text

Světová zdravotnická organizace uvádí ve statistice za rok 2018, že asi jedna šestina lidí ve věku 60 let a starších zažila v minulém roce nějakou formu zneužívání. Celostátní tvrdá data v České republice neexistují, máme jen dílčí výzkum, který před 15 lety zveřejnila Jihočeská univerzita o situaci v Jihočeském kraji.[1] Struktura výzkumu byla zvolena optimálně. Dotazováni byli senioři bydlící ve svém bytě, kteří nevyužívají sociální služby, klienti domácí péče i domovů seniorů a ústavů. Potíž je v tom, že data z jižních Čech směšují počty obětí a svědectví. Dozvíme se z nich, že neuctivé, urážlivé, zesměšňující jednání i fyzické napadání a vydírání starých lidí existuje ve statisticky relevantní úrovni. ToZobrazit text

Výstup z kulatého stolu pořádaného Charitou Česká republika v rámci projektu Ke kvalitě v Charitě II dne 21. května 2019 Kulatého stolu se zúčastnili zástupci Charity a charitních služeb, veřejný ochránce práv, zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR, Unie zaměstnavatelských svazů, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, České asociace streetwork, Platformy pro sociální bydlení, Institutu pro sociální inkluzi, Svazu měst a obcí, Magistrátu města Plzně, Naděje a Naděje pro děti úplňku. Tématem kulatého stolu byla problematika osob, které „propadávají“ systémem sociální ochrany. Žádný formální systém sociální ochrany nemůže být schopen zajistit potřebnou pomoc každému člověku v jakékoliv tíživé sociální situaci. Vždy se najdouZobrazit text

Následující text se zamýšlí nad otázkou, jak by se dala zkvalitnit včasná podpora rodin s dětmi, aby nedocházelo k sociálnímu selhávání rodin a nenaplňování potřeb dětí. Mechanismem, který k tomu může výrazně pomoci, je podle nás sociální práce na školách, resp. poskytování preventivních a podpůrných služeb pro dítě a jeho rodinu, které by vycházely z včasné detekce rizikových faktorů komplexní situace dítěte realizované skrze školské prostředí. Objektem našeho zájmu je dítě a jeho nejbližší rodina, která pro něj představuje základní prostředí, ve kterém se dítě vyvíjí a učí. Děti v ohrožení jsou, na rozdíl od dospělých „lidí v ohrožení“, ve zvláštním postavení, protože nejsou a ani nemohou být plně odpovědné zaZobrazit text

Od roku 2013 existuje v České republice v oblasti sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) zákonná povinnost[1] vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny a vytvářet individuální plán ochrany dítěte. Nezbytnou součástí tohoto procesu je i vyhodnocování ochranných a rizikových faktorů (někdy též označováno jen jako vyhodnocování rizik).Zobrazit text

Násilie páchané v blízkych vzťahoch, najčastejšie na ženách, je stále aktuálnym problémom aj v podmienkach Slovenska. Nielen preto, že sa jedná o porušovanie ľudských práv a formu diskriminácie žien, ale najmä preto, že hoci miera prevalencie klesá, z odborného hľadiska stále badať nedostatky. Príspevok ponúka prehľad vybraných politík a legislatívnych noriem v kontexte práce so ženami zažívajúcimi násilie, ako aj služieb pre ne vytvorených na území mesta Nitry.Zobrazit text