Trauma-zohledňující přístup v sociální práci jako prevence retraumatizace a sekundární viktimizace uživatelů a uživatelek sociálních služeb
Dopady neléčeného traumatu[1], retraumatizace nebo sekundární viktimizace těch, kteří a které zažily domácí a sexuální násilí nebo jiný typ interpersonálního traumatu, mohou být rozsáhlé a mohou oběti zraňovat více než újma primární (Roubalová, s. 28). Zničující dopady prožitého traumatu jsou často prohlubovány neadekvátními reakcemi okolí, ať už to jsou osoby blízké (rodina, přátelé), neznámí lidé (svědci, veřejnost, média) nebo pomáhající odborníci (policie, soudce, soudní znalec, případně sociální pracovník). Tyto neadekvátní reakce nejen snižují důstojnost obětí, ale komplikují také integrování prožitku, případně efektivní řešení situace, či dokonce zabraňují obětem další pomoc vyhledat nebo vůbec trestný čin nahlásit. Podle dostupných zdrojů například trestný čin znásilnění nahlásí pouzeZobrazit text