Odemčeno pro předplatitele (Page 7)

Úvod Stárnutí populace patří mezi hlavní sociální výzvy současné společnosti (Colombo, Mercier, 2012). Předpokládáme, že se potřeba pobytových služeb pro seniory bude nadále zvyšovat, což povede k další poptávce po kvalifikovaných odbornících pečujících profesí, kterých je již nyní nedostatek. V domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem jich v tuto chvíli pracuje téměř 25 000, tj. 59 % všech pracovníků v pobytových sociálních službách (Dvořáková, 2022). Se stoupající incidencí klientů s nějakým typem demence a s jejich rostoucím průměrným věkem se budou neustále zvyšovat požadavky na dovednosti a kapacitu pečovatelů. Kromě zmíněných požadavků na dovednosti pečovatele ze strany zaměstnavatele je tato profese vystavena požadavkům od klientů i jejich rodinných příslušníků. Je proto nezbytné zvýšit prestiž pečovatelskéZobrazit text

Mileniálov na trhu práce pribúda a ruka v ruke sa zvyšujú požiadavky zamestnancov na svojich zamestnávateľov. Doba, kedy stačilo chodiť do práce a dostávať za to plat je nenávratne preč. Napriek tomu, že každoročne sa populácia na svete zvyšuje, ponuka pracovných miest prevyšuje počet záujemcov o prácu, pociťujeme nedostatok zamestnancov v určitých profesiách. Priblížime si oblasť sociálnych služieb, ktorá patrí k základným pilierom každej spoločnosti a ich „kvalita“ predurčuje vyspelosť v starostlivosti o svojich najzraniteľnejších občanov.  Z každej strany je počuť, že je nedostatok zamestnancov a nemá kto pracovať, ale nie je tomu tak. Alibizmus často zaodieme do fráz, ktoré sú spoločensky akceptovateľnejšie ako sebareflexia. Nie je problém nedostatok ľudí, ale otázkou kde sú. Prečo zamestnanciZobrazit text

Úvod Tento příspěvek je věnován nové službě, která se v prostředí sociálních služeb objevila díky covidovým opatřením. První lockdown dal vzniknout terapeutické lince Anténa, která byla zaměřena na bezplatnou a snadno dostupnou psychoterapeutickou pomoc pro široké vrstvy obyvatel. Na její službu navazuje Terapeutická linka Sluchátko, která po dvou letech provozu již může poukázat na nové potřeby ve společnosti, které mohou mít zásadní vliv na další rozvoj sociálních a zdravotních služeb. Terapeutická linka Sluchátko – vaše cesta k psychoterapii a spokojenějšímu životu Terapeutická linka Sluchátko (dále jen TLS) je mladou službou v Česku. Její vznik je datován ke konci roku 2020. V době prvního covidového lockdownu zřídila Česká asociace proZobrazit text

„Pojďte s námi pomáhat klientům z řad…“, „Nabízíme zajímavou a smysluplnou práci…“, takové věty můžeme najít v inzerátech hledajících sociální pracovníky či pracovníky v sociálních službách. Nenajdeme zde formulace typu: „Nabízíme mnoho hodin strávených zapisováním o plánování, průběhu poskytování a hodnocení služby.“ Přitom čas s papírovými formuláři, textovými či tabulkovými procesory či evidenčními programy tvoří výraznou část práce. Když vzdělávám pracovníky v oblasti individuálního plánování, často mluví o zátěži, nepříjemné a nechtěné součásti této práce. Přitom jde o oblast, která od roku 2007 prošla z hlediska pracovních podmínek, tedy možností jak a kam zapisovat, výraznou evolucí. Evidenční programy toto prostředí hodně proměnily. Pojďme se zamyslet, co s sebou přinášejí. Záznamy primárně neboZobrazit text

Systém péče o děti zasažené násilím v rodině vyžaduje koordinovanou spolupráci mnoha aktérů, mezi něž patří pracovníci z řad policie, sociálně právní ochrany dětí, státního zastupitelství, lékařství a psychologie. Cílem takové spolupráce je prevence sekundární viktimizace dětí, zajištění adekvátní podpory a profesionálního přístupu k této cílové skupině (Johansson, Stefansen 2019). Tato spolupráce se však v české praxi ze systémových důvodů ukazuje jako velmi náročná a limitovaná. Z kvalitativní analýzy Centra LOCIKA (2021) vyplývá, že členové rodiny, kteří byli vystaveni závažnému domácímu násilí, se při vyšetřování a poskytování následné pomoci dostanou do kontaktu s průměrně 47 různými osobami na 15 různých místech a s dětmi mluví po dobu vyšetřování případu 29 různýchZobrazit text

Bezesporu důležitým tématem v sociální práci je narovnání platového zařazení sociálního pracovníka. Sociální pracovník je podhodnocenou profesí, jak níže vyplývá z platových tabulek ve srovnání s minimální mzdou. [1] Těmito slovy by bylo možné zhodnotit, jakých výdělků sociální pracovník může dosáhnout, pokud jej srovnáme s náročností práce, požadavky na vzdělání, osobní odolností a rizikovými faktory, které se mohou v sociální práci objevit. Sociální pracovníci každodenně odvádějí nezastupitelnou práci pro ohrožené skupiny lidí. Současný systém je nevyvážený a velmi znevýhodňuje určité resorty a nestátní poskytovatele sociálních služeb. Již několik let dochází k výrazným nepoměrům v zařazení nejen do platových tříd sociálních pracovníků, ale také v zařazení podle platových tabulek. Sociální pracovníci jsou odměňování nejméněZobrazit text

Supervize jako funkční nástroj reflexe, podpory a učení se zabydluje v čím dál širším spektru oborů. V sociální práci je již pojímána za běžnou normu. Mnohost přístupů a (žádoucí a správná) dynamická diverzita ve způsobech, metodách a přístupech supervizní práce s sebou nese i řadu nedorozumění a v poli se vynořujících narativů o supervizi. Některé z nich však neodrážejí věrně samou podstatu supervize. V následujícím článku si je dovoluji uvést na pravou míru. Mýtus 1: Supervize je nástroj pro řešení problémů a konfliktů. Řada příjemců supervize zažila jen situace, kdy na supervizi řešíme problémy, potíže a konflikty. Je to logické, ty poutají největší pozornost, a proto se také nejčastěji objevujíZobrazit text

Asociace vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP) společně s Občanskou poradnou Brno organizovaly v letech 2020 až 2022 výcvik Supervize v sociální práci, který se cíleně zaměřuje na rozvoj supervize v oblasti, kterou pokrývá sociální práce. Vize výcviku má tři základní nosné pilíře: Vybavit absolventy základními znalostmi a dovednostmi v oblasti vybraných přístupů k supervizi (teoretický a praktický rámec supervize), vytvořit podmínky pro postupnou identifikaci frekventantů s (profesní) skupinou supervizorů jako komplexně a integrovaně vnímané pozice v sociální práci (identita) a vybavit absolventy základními prostředky pro cílenou práci na sobě (osobní a profesní růst). Proces „stávání se supervizorem“ a osvojování si nezbytných znalostí a dovedností, vč. osobnostního růstu podle výše popsané vize jsmeZobrazit text

Dobrovolnické centrum funguje pod organizací Ratolest Brno již od roku 2005, Ratolest Brno vyrostla na principech dobrovolnictví, které je nedílnou součástí celé organizace. Poskytujeme zde služby zájemcům o dobrovolnictví a propojujeme je s našimi partnerskými organizacemi, které mají chuť a vůli zapojit dobrovolníky do svých činností – dobrovolnictví probíhá v akreditovaném režimu (akreditace Ministerstva vnitra ČR) a zaměřuje se na pomoc klientům sociálních služeb – naši dobrovolníci se tak podílejí na zkvalitňování života ohrožených dětí, osob se zdravotním postižením a seniorů. Dobrovolnictví v sociálních službách může přinést pocit radosti a uspokojení ze smysluplné činnosti a prospěšnosti společnosti, získání nových zkušeností, dovedností a informací, navázání nových kontaktů a vztahů, smysluplnéZobrazit text

„Pár otázek, poznámek, úvah aneb Online není prasárna?” Na letošní supervizní konferenci s názvem reflexivita jsme s kolegyní Danou Šedivou realizovali workshop Supervize v těžkých časech – Rýžování zlata v trudném dolu. Výstupy z tohoto workshopu i jeho základní popis si mohou zájemci přečíst zde a zde. V tomto krátkém příspěvku nabízím čtenáři několik otázek a poznámek pouze nad jednou oblastí, kterou jsme ve výše zmíněném workshopu zkoumali, a se kterou se i dál potkávám, řeším ji, prožívám – a tou oblastí je online supervize. Většině z nás, supervizorů, vtrhla online supervize do života na jaře 2020, případně později. Nebo možná přesněji: Do našich supervizních životů vtrhly otázky: Jak naložit seZobrazit text