Online články (Page 60)

Když to velmi zjednoduším, tak smyslem každodenních činností pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obce s rozšířenou působností je ochrana dětí, které mohou být jakýmkoliv způsobem ohroženy na zdravém vývoji, ať je toho příčinou cokoliv. „Předmětem našeho zájmu jsou děti ve věku do osmnácti let,“ říká Iva Bartošová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí při sociálním odboru pardubického magistrátu (OSPOD). „Pracujeme s celou rodinou, rodiče dětí nemůžeme vynechat. Pokud se rodina rozpadá, tak pracujeme i s širší rodinou, jako jsou další příbuzní ohrožených dětí.“ Pracovníci oddělení řeší tři agendy: náhradní rodinou péči (NRP), výchovné problémy dětí a kolizní opatrovnictví. Náhradní rodinná péče je rozsáhlou oblastí činností, kdy pracovniceZobrazit text

Činnosť Agentúry podporných služieb, n. o., sa začala v roku 2003 a od začiatku sa orientuje na prípravu ľudí so zdravotným postihnutím na osamostatnenie sa od rodičov alebo zo zariadenia sociálnych služieb. Agentúra v priestoroch dvoch bytov zriadila podporované bývania, kde býva 5 mladých ľudí so zdravotným postihnutím, ktorí sa chcú naučiť samostatne žiť. Jej cieľom je poskytnutie optimálnej individuálnej podpory, ktorá pomáha rozvoju ľuďom s postihnutím a zvyšuje ich kvalitu života v oblasti bývania, vzdelávania, pracovného uplatnenia a rozširovania záujmov vo voľnom čase. Služby sa poskytujú v prirodzenom prostredí v komunite a sú adresné podľa potrieb konkrétnych jedincov. Doposiaľ si samostatné bývanie vyskúšalo 13 ľudí, z nich 3 už bývajú vo vlastnom byte, 6 saZobrazit text

So záujmom prechádzam článkom mojej kolegyne Soni Holúbkovej, je v ňom cítiť radosť z ľudí, zo všetkých ich špecialít, a iskra, ktorou sa môžem od nich nechať sama nabiť pre svoje hľadania. Je to veľmi blízke tomu, čím v tomto čase žijem. Úplne verím tomu, že v každom človeku je skryté obrovské bohatstvo, ktoré ak budem schopná odhaliť, bude pre mňa zahanbujúcim prekvapením a inšpiráciou pre mňa samú. Marlis Pörtner, v knihe Na osobu zaměřený přístup s lidmi s mentálním postižením a s klienty vyžadujícími trvalou péči uvádza, že ľudia, ktorí musia žiť život do veľkej miery určovaný inými ľuďmi a veľa sa prispôsobovať, majú silnú potrebu cítiť od svojho okolia spätnú väzbu, v ktorej im dávajú najavo,Zobrazit text

Cílové skupině znevýhodněných dětí a jejich rodin se v České republice již několik let věnují programy sanace rodiny. Cílem sanace je stabilizovat sociální poměry v rodině a jejím prostředí takovým způsobem, aby se předešlo umístění dětí do ústavní výchovy, případně pomoci rodině získat dítě zpátky do péče, pokud již k takovému umístění došlo. V literatuře i v praxi lze nalézt různá pojetí sanace rodiny od jejího nejužšího pojetí, kdy je za sanaci považována práce s rodinou ze strany odborů sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD), po pojetí nejširší ve smyslu jakékoliv sociální práce s rodinou. V tomto textu reflektuji pojetí sanace jako týmové spolupráce mezi OSPOD a neziskovou organizací s užitím případových konferencí jakoZobrazit text

Téměř půldenní setkání s člověkem narozeným, dospívajícím a stárnoucím ve zcela odlišné době a společnosti je zcela jistě zážitkem. S mnohým, o čem jsme si povídali, mohu souhlasit i nesouhlasit; mohu se divit a nad popisovaným kroutit hlavou; mohu oceňovat i zatracovat tehdejší přístupy. Mohu si prostě myslet cokoliv a zaujmout libovolný postoj. Má interpretace rozhovoru s šestaosmde-sátiletým Miroslavem Dědičem mě ale nutí k něčemu jinému. V době, kdy se zdá, že draví třicátníci vytlačují „staré a nepotřebné,“ kdy podle některých sociologů naše společnost vyznává kult mládí a krásy, jsem se setkal s mužem, jehož přístup k člověku, disciplína a celoživotní věrnost problematice vzdělávání a výchovy romských dětí je prostěZobrazit text

Sedí, hlavu v dlaních, a přemýšlí, jak nastaví své bádání. Uvažuje nad tématem a výzkumnými otázkami. Cílené abstraktní uvažování není jednoduché. S pocitem marnosti vstane, obchází stůl, chvílemi se dívá z okna a pak bloudí očima po místnosti. Hledá činnost, která by byla v tuto chvíli důležitější než to zpropadené nastavování… „Ach jo!“ s povzdechem se vrací ke stolu a začíná znovu. Snad každý poctivý student sociální práce prožívá před koncem studia podobné okamžiky. Také sociální pracovníci hledající odpovědi na otázky plynoucí z praxe a výzkumníci toužící přinášet užitek to tak jistě také prožívají. Má-li být jejich práce někomu (něčemu) užitečná, musí být dobrá. Co jim ale pomůže dosáhnout dobrých výsledků?Zobrazit text

Nedávno bol na Slovensku ukončený výskum o dobrovoľníctve realizovaný v rámci Európskeho roka dobrovoľníctva 2011. Výskum „Dobrovoľníctvo na Slovensku – výskumné reflexie“ ako súčasť Národnej kampane k ERD bol zložený z dvoch častí. Prvá časť spočívala v reprezentatívnom kvantitatívnom výskume a druhá časť bola založená na kvalitatívnej metodológii. Cieľom výskumu bolo získať obraz o dobrovoľníctve na Slovensku, zistiť a analyzovať rozsah dobrovoľníctva, jeho štruktúru, identifikovať zdroje a efektívne stratégie významné pre činnosť vybraných organizácií pracujúcich s dobrovoľníkmi a prognózovať budúcnosť dobrovoľníctva na Slovensku. Alžbeta Brozmanová Gregorová, ktorá bola jeho spoluautorkou, komentuje výsledky výskumu a smer dobrovoľníctva na Slovensku.   Čo bolo pre Vás na výsledkoch výskumu o dobrovoľníctveZobrazit text

Tvář českého dobrovolnictví se neustále mění. Jeho zásadní změny obvykle korespondují se změnami ve společnosti vyvolanými modernizačními procesy a politickými otřesy. Např. pád socialismu odstranil ideologizaci a mandatorní povahu dobrovolnictví. Došlo k zániku státem štědře dotovaného socialistického soutěžení a socialistická organizační infrastruktura dobrovolnických aktivit se naprosto zhroutila – dobrovolnictví na pracovištích zcela zaniklo. Po roce 1989 vzniká nový typ manažerského řízení dobrovolnictví, v němž se rozvíjejí autentické dobrovolnické aktivity na profesionálním základě. Počet dobrovolníků roste a dobrovolnický sektor v ČR se začíná přibližovat svým západním vzorům. Typickým příkladem trendu profesionalizace v dobrovolnictví je oblast sociální a zdravotní péče. Dobrovolníci v těchto oblastech jsou dnes významně častěji než jindeZobrazit text

Poradna pro občanství / Občanská a lidská práva je nestátní nezisková organizace, která formálně vznikla v roce 1999. Počátek činnosti organizace se ale datuje k 1. červenci 1996, kdy byla ještě součástí Českého helsinského výboru. V současnosti organizace působí v pěti krajích České republiky a zaměstnává čtyřicet pracovníků, zejména sociálních pracovníků a právníků. Zpočátku se pracovníci organizace zabývali výlučně cizineckou problematikou a pomáhali zejména občanům Slovenska s legalizací jejich pobytu na území ČR po rozpadu Československa. Tyto aktivity byly pro budoucnost organizace klíčové, neboť při jejich naplňování pracovníci pochopili, že nesmírně důležitou součástí sociální práce je působení na změnu systému. Dnes problematika státního občanství ustupuje do pozadí a pracovníci organizaceZobrazit text

Individuální plánování s klienty terénních, ambulantních a pobytových služeb není jednoduchou záležitostí. Každá forma služby má svá specifika. Jednou z nejobtížnějších oblastí pro plánování s klienty je otevřená pražská drogová scéna. O individuálním plánování s klienty a způsobech jeho realizace hovořím s Alešem Herzogem, inspektorem sociálních služeb, lektorem vzdělávacích kurzů České asociace streetwork a vedoucím Terénních programů občanského sdružení Sananim.   K čemu je podle vás individuální plánování dobré? Osobně individuální plánování vnímám jako systematické úsilí o to, aby každému jednotlivému klientovi byla zvolená sociální služba užitečná a měla pro něj reálný přínos.   Usilují sociální pracovníci o užitečnost služeb klientům? Určitě usilují. I teď, když lektoruji kurzy individuálního plánování,Zobrazit text