- Akademické texty posílejte do 31. 1. 2023 na akademik@socialniprace.cz.
- Prakticko-publicistické texty posílejte do 31. 7. 2023 na publicistika@socialniprace.cz.
- Číslo vychází 30. 9. 2023.
Odborné slovníky definují „oběti“ ve čtyřech různých významech. Za prvé jako někoho, kdo je negativně omezován působením nějakého jiného subjektu a je jím zraněn či zabit. Za druhé jako lidi podvedené jinými osobami. Za třetí jako osoby vystavené útlaku, strádání nebo špatnému zacházení. A za čtvrté jako živé bytosti obětované božstvu při vykonávání náboženského obřadu. Z hlediska sociální práce je možné hovořit také o osobách, které se stávají oběťmi bez zjevné vnější příčiny způsobené záměrně jiným subjektem. Jedná se například o jednotlivce či skupiny zasažené nemocí nebo přírodními katastrofami. Všechna tato pojetí vnímáme jako relevantní pro sociální práci a poptáváme příspěvky, které budou zkoumat následující otázky:
- Jak aktuální sociální teorie konstruují oběti a jak jsou tyto teorie využitelné v praxi sociální práce?
- Jaké přístupy užívané při práci s oběťmi fungují a skrze jaké důkazy byla jejich funkčnost prokázána?
- Jaké jsou úlohy a možnosti sociální práce v systému poskytování služeb obětem ve smyslu transformace sociálních systémů v rámci spolupráce organizací a státních subjektů s relevantními partnery?
Přivítáme vědecké příspěvky zabývající se analýzou systémů poskytování sociálních služeb obětem ve všech významech.
- Protože oběť nemusí být vystavena negativnímu působení pouze jednotlivců či skupin, ale i sociálních, politických, ekonomických a kulturních struktur, lze články zaměřit i na dekonstrukci vlivu těchto struktur na životy klientů sociální práce.
- Zajímá nás, jaké možnosti má naše profese při práci s oběťmi skupinových nerovností projevujících se ve vykořisťování, marginalizaci, bezmocnosti, násilí či na globální rovině v kulturním imperialismu.
- A v neposlední řadě vítáme příspěvky zkoumající zneužívání obětí strukturálních nerovností jako obětního beránka ze strany politických reprezentací za účelem vyvolání strachu a nejistoty tzv. „slušných“ občanů a legitimizace škrtů v sociální oblasti.
Pojem „páchatelia“ je oproti prvému diskutovanému pojmu spájaný len s dvomi významami. Po prvé sa jedná o osobu, ktorá spáchala trestný čin. Po druhé o životného alebo neživotného aktéra, ktorý robí niečo zle. Taktiež obe tieto poňatia možno považovať za relevantné z hľadiska zamerania tohoto čísla časopisu Sociální práce / Sociálna práca:
- Hľadáme príspevky venované možnostiam sociálnej práce s páchateľmi trestných činov v rôznych organizačných kontextoch a v rôznych fázach trestného konania.
- Rovnako nás zaujímajú príspevky venované výskumu štrukturálnych podmienok pre páchanie trestnej činnosti voči ohrozeným skupinám a vo vnútri týchto skupín.
- Zároveň privítame príspevky skúmajúce zodpovednosť štrukturálnych „páchateľov“ sociálnych problémov a návrhy možností, ako iniciovať zmeny v ich negatívnom fungovaní.
- Zaujímajú nás tiež príspevky zaoberajúce sa teoretickým ukotvením sociálnej práce s páchateľmi trestných činov v podmienkach globalizácie so zreteľom na lokálne špecifiká a prepojenie s praxou.
Keďže reflektujeme, že nie vždy musia byť kategórie „páchateľ“ a „obeť“ ostro diferencované a že sa nemusí nutne jednať o dve binárne opozitá, poskytujeme priestor i pre príspevky venované prelínaniu oboch charakteristík, ich previazanosti a konsekvenciám týchto vzťahov do sociálnej práce.
Radka Janebová a Peter Patyi,
editorka a koeditor
