6/2022 – Pracovní podmínky


Anotace

Pracovní podmínky

Pracovní podmínky v oblasti sociální práce jsou jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují kvalitu výkonu sociálních pracovníků. Současně se jedná o velmi široké téma zahrnující řadu oblastí.

V procesu zkvalitňování služeb je v centru pozornosti klient. Sociální pracovník bývá v pozadí, přestože je rozhodujícím činitelem. Mnoho organizací si dnes díky poznatkům z organizační psychologie, managementu a řízení lidských zdrojů uvědomilo, že well-being pracovníka je důležitý pro úspěch celé organizace, pro naplnění jejích cílů a poslání. O to více to platí v oblasti pomáhajících profesí, včetně sociální práce, kde člověk vstupuje do pracovního procesu – služby vůči klientovi celou svojí osobností, nejen svými znalostmi a dovednostmi.

Některým aspektům pracovních podmínek se věnují Standardy kvality sociálních služeb. Zejména desátý standard se celý zaměřuje na profesní rozvoj zaměstnanců, jejich další vzdělávání a průběžnou odbornou podporu. Třináctý standard je věnován přímo prostředí a podmínkám poskytování služeb. Přestože je primárně zaměřen na klienty, jistě se jeho naplňování odráží i v podmínkách zaměstnanců. Závěrečný patnáctý standard definuje zapojení pracovníků do hodnocení kvality poskytované služby, čímž jim také vytváří prostor pro reflexi vlastních pracovních podmínek. Přestože to tedy není primárním účelem Standardů, některé oblasti vztahující se k pracovním podmínkám sociálních pracovníků v nich můžeme nalézt.

V řadě oblastí nám ovšem Standardy vodítko nenabízí. Je na přístupu a možnostech zaměstnavatelů, jaké pracovní podmínky svým zaměstnancům vytvoří. Základem je zdravé pracovní prostředí s adekvátním technickým a organizačním zázemím. Důležitá je organizace práce, míra flexibility pracovní doby, možnost zkrácených úvazků nebo vstřícnost vůči individuálním potřebám zaměstnanců. V sociální práci působí vysoký podíl žen, které v průběhu svého života chtějí skloubit rodičovství a pracovní uplatnění. Obecně skloubení rodinného a profesního života je u žen i mužů stále aktuálnějším tématem. Specifické potřeby s sebou nese i práce v různých typech služeb. Nároky na zajištění bezpečí a zdraví při práci budou jiné v pobytových zařízeních oproti práci v terénních službách apod.

Zvláštní oblastí pracovních podmínek je odměňování pracovníků. Dlouhodobě patří sociální práce k podprůměrně finančně ohodnoceným profesím. Existují rozdíly v ohodnocení obdobných pracovních pozic mezi různými typy zaměstnavatelů. Někde dochází v rámci úsporných snah k účelovému zařazování sociálních pracovníků mezi pracovníky v sociálních službách atd.

Nesmíme zapomenout ani na to, že sociální práce je realizována i mimo rámec sociálních služeb. Příkladem může být celá oblast sociálně-právní ochrany dětí, probace a mediace a další. Samozřejmě i v těchto oblastech jsou pracovní podmínky jedním z úhelných kamenů kvality práce.

Při důrazu na zvyšování kvality práce sociálních pracovníků si uvědomujeme mnoho těžkostí, kterým sociální práce aktuálně čelí. Nároky profese jsou velké. Potýkáme se v tomto kontextu s rizikem syndromu vyhoření, podfinancování sociálních služeb, nárůstem fluktuace pracovníků, celkově nízkým zájmem o práci v sociálních službách, ale i o samotné studium sociální práce.

V neposlední řadě měly na pracovní podmínky vliv i uplynulé roky poznamenané pandemií koronaviru. Na jedné straně ještě zvýraznily roli sociální práce a sociálních pracovníků ve společnosti, na druhé straně přinesly extrémní zátěž, která se nepochybně odrazila na osobní i pracovní pohodě sociálních pracovníků. Pandemie si vynutila mnoho změn, z nichž některé byly přechodné a jiné se dlouhodobě promítnou do dalšího fungování organizací, kde sociální pracovníci působí.

Efektivní řízení organizace ukazuje, že právě podpora well-beingu zaměstnanců na různých úrovních je dobrým nástrojem, kterým je možné podporovat rozvoj a růst organizace, jejích cílů a poslání. „Kultura well-beingu“ představuje způsob podpory organizace přes nový obsah její organizační kultury, kde jsou hodnoty zaměřené na pozitivní rozvoj a podporu pracovníků. Well-being pracovníka má jednoznačný dopad na well-being klienta.

Bez dobrých pracovních podmínek nemůžeme očekávat kvalitní sociální práci teď ani v budoucnu, a proto jim bude věnováno číslo 6/2022. Uvítáme příspěvky na nastíněná témata, které je možné zasílat do 30. 4. 2022 na e-mail akademik@socialniprace.cz. Více informací pro autory příspěvků naleznete na webu časopisu v Pokynech pro autory.

Hana Pazlarová,
editorka čísla, Univerzita Karlova
a
Markéta Rusnáková,
editorka čísla, Katolícka univerzita v Ružomberku