Emoční balast jako jedna z bariér komunikace

Nejde o obecnou pravdu, přesto lze tvrdit, že úspěch sociálních pracovnic a pracovníků v jejich každodenních náročných činnostech spočívá zejména v umění komunikace. Komunikace s klienty, s rodinnými příslušníky či známými klientů, s jinými pro klienta důležitými druhými, se spolupracovníky, s kolegy z jiných organizací, s vedoucími pracovišť. To je jen letmý výčet komunikačních partnerů sociálních pracovnic.

Objektivně i subjektivně existuje řada bariér, které mohou komunikaci sociálních pracovníků a pracovnic znesnadnit, bránit či přímo pochovat. Uvědomíme-li si, že v naprosté většině případů jde o komunikaci, která byla iniciována potřebou vyřešit nějaký závažný lidský problém, stává se poznání překážek této komunikace nezbytností. Poznání překážek komunikace ale není lehké. Přestože se o to mnozí pokouší, lidské chování nelze jednoduše analyzovat, třídit a škatulkovat. Lidské motivace pro určité chování jsou nám, lidem, často tajemstvím, které jednoduché soudy o jejich povaze jen zahalují do stále hustší tmy naší nevědomosti.

Popření, klam a výčitky. To je toxická trojice emočního balastu

O jedné možné bariéře, která by pozornosti sociálních pracovníků, neměla uniknout, píše ve své knize Carl Alaska. Nazývá ji emoční balast. Podle autora je emoční balast psychickou a emoční chorobou, která pustoší všechny naše vztahy. Působí bez našeho vědomí nebo souhlasu a její toxické účinky se nebývale šíří. Jeho součástí je vždy manipulace s pravdou a překrucování skutečnosti.    

Emoční balast má tři složky: popření, klam a výčitky. Je to „toxická trojice“, protože vždy působí pohromadě a vždy nám brání vnímat a chápat to, co děláme. Nejprve popřeme skutečnost, potom si vytvoříme klamnou představu a náhradní skutečnost, a nakonec se dostaví výčitky, kterými přeneseme odpovědnost za problém na někoho nebo něco jiného. Spolu s emočním balastem se dostaví i čtyři negativní emoce – úzkost, hněv, bolest a strach.

Kniha se zaměřuje na manipulaci v mezilidských vztazích. Autor ukazuje možnosti, jak se z emočního balastu vymanit. Nejprve pochopením způsobu, kterým se tyto obranné mechanismy utvářejí v našem chování, poté směřuje pozornost čtenáře k etice chování a prožívání budovaného na klíčových potřebách.