4/2008

Duchovní dimenze sociální práce

Předkládaná studie představuje část výsledků výzkumných rozhovorů s pracovníky Diecézní charity Plzeň, které se týkaly významu jejich víry pro jejich (sociální) práci. Autor přitom zohledňuje nejen názory v církvích socializovaných křesťanů, ale i všech dalších pracovníků, které lze na základě předchozího dotazníkového výzkumu označit za religiózní. Popisem a zhodnocením výpovědí respondentů je ve studii ukázáno, že organické propojení víry a sociální práce se sice děje jen zřídka, ale pak může být rozšířením pracovníkovy odborné kompetence.Zobrazit text

Článek upozorňuje na potřebu sebereflexe z hlediska řešení vztahu mezi odbornou kompetencí a principem pozorného srdce v katolické sociální práci. Jako východisko pro tuto sebereflexi a pro výzkum řešení dané otázky v každodenní praxi katolických pomáhajících organizací nabízí autoři typologii pojetí vztahu odbornosti a formace srdce a typologii pojetí charitní práce v prostředí katolické církve.Zobrazit text

Sociální projekty islámských organizací v ČR se mohou stát příkladem zájmu muslimů o to, jaké bude jejich místo v jedné ze středoevropských společností. Zakát (arab. očištění) je označení jednoho z pěti pilířů islámu, který se vztahuje na každého muslima. Jedná se o instituci almužny, která se postupným historickým vývojem ustanovila jako náboženská daň z majetku a z příjmů. Vedle provozu Islámského centra a osvětové činnosti jsou charitativní projekty hlavními oblastmi aktivit Islámské nadace v Praze i Islámské nadace v Brně. Vedle sociální pomoci a práce v uprchlických táborech se jedná hlavně o duchovní práci ve vězení. Islámská komunita a její novodobá historie je v rámci náboženského složení ČR stále marginální záležitostí. V souvislosti se současným společensko-politickým vývojem je třeba přijmout fakt, že stoupenci islámu usilují o plné právní uznání své existence. Česká společnost se staví k oficiálnímu uznání přinejmenším s jistým despektem. Zástupci muslimů již dlouhou dobu usilují o to, aby od podobných postojů upustila i široká veřejnost. Tento proces je jistě dlouhodobou záležitostí a je potřeba si na obou stranách vytvořit přesnější představu o svém „partnerovi v dialogu“.Zobrazit text

V předloženém článku se snažíme upozornit na skutečné důvody často kritizovaného neosobního a neprofesionálního chování státních úředníků / sociálních pracovníků v průběhu jejich jednání s konkrétními uživateli služeb. Tvrdíme, že příčiny těchto jednání bychom měli hledat v náročnosti pracovního prostředí, ve kterém pracují, jakož i v komplexnosti, nejednoznačnosti a mnohdy i konfliktnosti vnějšího institucionálního prostředí zaměstnávajících organizací, které ovlivňují jejich rozhodování. Naším cílem je pokud možno co nejkomplexněji vystihnout povahu moderních státních organizací v oblasti sociální politiky a práce, jakož i vysvětlit postavení a roli sociálních pracovníků v průběhu samotného procesu poskytování služeb. V této souvislosti využíváme k vymezení státních organizací konceptu byrokracie a jeho kritiky a identifikujeme veškeré klíčové aktéry, kteří jakkoli ovlivňují proces implementace a výsledné realizace sociálních služeb. Největší důraz klademe právě na liniové (sociální) pracovníky, u kterých byl empiricky prokázán mimořádný vliv na výslednou podobu realizované politiky. Tyto aktéry vymezujeme pomocí konceptu street-level byrokracie a rozlišujeme odlišné způsoby jejich chování na základě toho, jak moc jsou ovlivněny principy byrokracie, profesionalismu, byroprofesionalismu anebo manažerismu.Zobrazit text

Sociální práce vždy reagovala na změny společenských podmínek. Klíčovou změnou, která se odehrála v souvislosti s vyzráváním moderní doby, se v kontextu úvah o nové roli sociální práce jeví proces individualizace a v souvislosti s ním proměna pevně zakotvené identity v identitu utvářenou jako reflexivní projekt. V článku se zamýšlíme, zda tato změna přináší nějaké důsledky pro sociální práci.Zobrazit text

Autorka článku měla možnost v posledním ročníku svého vysokoškolského studia (přesněji březen až červen 2006) působit čtyři měsíce v Namibii jako stážistka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity u organizace Člověk v tísni, o. p. s. V průběhu svého pobytu získala mnoho poznatků o této zemi a její sociální situaci.
Článek obsahuje obecné informace o Namibii jako takové a o sociálních problémech, se kterými se potýká. Zmiňuje záležitosti, jakými jsou například chudoba, nezaměstnanost, problematika HIV/AIDS, situace osiřelých a ohrožených dětí atd. Článek obsahuje také stručný popis činnosti organizace Člověk v tísni, o. p. s., v Keetmanshoopu. Dále jsou v článku vyjádřeny získané dojmy autorky o problematice volného času v Namibii a jsou zde uvedeny výsledky výzkumu tamního systému náhradní rodinné péče. Tato kapitola je rozpracována podrobněji. Zmiňuje jednotlivé typy ústavních zařízení pro opuštěné děti a v neposlední řadě se věnuje i žadatelům o osvojení či pěstounskou péči. Dále stručně informuje o fungování sociální práce v oboru náhradní rodinné péče v Namibii a upozorňuje na problémy, se kterými se tamní sociální pracovníci v této oblasti potýkají.Zobrazit text