3/2011

Individuální plánování v sociální práci

Cílem článku je hledání odpovědi na otázku: „Jak a v čem poskytuje okolí sociální oporu vdovám a vdovcům z jejich pohledu?“ Základem teoretické části je vykreslení životní situace vdov a vdovců v seniorském věku s důrazem na objasnění jejich problémů a schopností zvládat a na uvedení požadavků a očekávání okolí. Dále se věnuji sociální opoře, která vdovcům a vdovám může pomoci v adaptaci na úmrtí svého životního partnera. Pro nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku byla použita kvalitativní strategie výzkumu s metodou porozumění a technikou polo-strukturovaného rozhovoru. Respondenty byli ovdovělí muži a ženy ve věku 65 let a výše s délkou vdovství jeden rok až šest let. Respondenti byli zvoleni na základě záměrného výběru. Podle výsledků šetření byly nastíněny oblasti, ve kterých sociální okolí poskytovalo respondentům daný druh podpory.Zobrazit text

Předkládaný text reaguje na článek Jakuba Jinka a Aloise Křišťana z přechozího čísla časopisu Sociální práce / Sociálna práca (2/2011). Cílem tohoto našeho příspěvku je jednak alespoň částečně odpovědět na otázku, jak učit etiku v sociální práci, jednak reagovat na některé připomínky autorů Jinka a Křišťana k aplikaci vybraných prvků etických teorií na příkladu z praxe. Ve snaze dosáhnout vytčeného cíle se nejdříve zamyslíme nad povahou sociální práce jako eklektické disciplíny, dále ujasníme, v čem vidíme hlavní potíže kritiky aplikace, a následně seznámíme čtenáře s možným způsobem, jak výuku etiky v sociální práci uchopit. V tomto příspěvku jsme se mimo jiné pokusily poukázat na to, že podoba výuky etiky by se měla odvíjet od potřeb oboru sociální práce.Zobrazit text

Autorky popisují změny v prožívání pracovníků v průběhu zkušenostně pojatého vzdělávání v individuálním plánování ve vybrané pobytové službě pro seniory. Deskriptivně pojatým kvalitativním výzkumem za pomoci rozhovorů a záznamů ze supervize identifikovaly dvě skupiny kategorií, které mohou být interpretovány nejen jako individuální změny, ale také jako kulturní změny k „novému přístupu“ narýsovanému profesionálním konceptem individuálního plánování v sociálních službách.Zobrazit text

V textu je diskutován přístup k individuálnímu plánování v sociálních službách. Nejprve jsou představena východiska individuálního plánování a uplatnění tohoto principu v politice sociálních služeb v České republice. Ve vztahu k procesu posuzování situace klienta, které je nezbytnou součástí individuálního plánování, jsou prezentovány tři modely posuzování v sociálních službách a současně limity uplatnění profesionálního a efektivního postupu. S využitím dat z případové studie vybrané organizace pečovatelské služby je diskutována současná praxe individuálního plánování průběhu služby v ČR a konkrétní překážky implementace tohoto principu při práci s klientem.Zobrazit text

Tato stať se zabývá představami klíčových pracovníků v domově pro seniory o jejich roli při práci s klientem. Článek vychází z předpokladu, že role klíčového pracovníka dosud není jednoznačně specifikována. Proto jsou v tomto článku nejprve teoreticky vymezeny některé typy představ o roli klíčového pracovníka, které mohou sloužit jako nástroj porozumění v praxi existujícím představám klíčových pracovníků. Následně jsou prostřednictvím výzkumného šetření u pracovníků domovů pro seniory identifikovány jak prvky již popsaných typů představ, tak prvky dalších, v teoretické části nepopsaných typů představ o roli klíčového pracovníka v domově pro seniory. Na závěr jsou uvedena některá doporučení zaměřená na podporu odborné diskuse různých aktérů o obsahu role klíčového pracovníka.Zobrazit text