5/2016

Sociální práce a sociální podnikání

Sociální pracovník převzal v postmoderní společnosti úlohu opory, jež byla v dřívějších dobách
k dispozici jedincům v tíživých sociálních situacích. V očích mnoha jedinců ve společnosti se tak stal,
metaforicky řečeno, novodobým superhrdinou, disponujícím mnoha kompetencemi, osobnostními
specifiky a možnostmi pomoci. Vyvstávají však otázky týkající se nadměrné zodpovědnosti
sociálního pracovníka, kladení požadavků na něj, a v neposlední řadě též opomíjení a zakotvení jeho
práv v dokumentech relevantních pro praxi. Podnětem k zamyšlení je též nedostatek teoretického
i praktického důrazu na adekvátní duševní hygienu sociálního pracovníka.Zobrazit text

Text pojednává o reálných a předpokládaných charakteristikách lidí bez domova. Příspěvek poukazuje
na rozdíly u jednotlivých charakteristik z pohledu respondentů a z pohledu dat z dříve realizovaných
výzkumů. Cílem textu je poukázat na stereotypy objevující se u popisu bezdomovecké populace, které
mohou být překážkou poskytování pomoci ze strany občanů, ale i pomáhajících profesionálů. Četné
výzkumy dokazují, že stěžejní roli v boji proti těmto stereotypům může sehrávat formální vzdělávání,
v rámci něhož mohou být předávány odpovídající informace týkající se bezdomovecké populace, jakož
i osvětová činnost.Zobrazit text

Článek reaguje na současnou neopodstatněnou marginalizaci tématu duchovního rozvoje
a duchovních potřeb v oblasti sociální péče o seniory. Tak jako je spiritualita přirozenou součástí
osobnosti každého člověka nezávisle na jeho religiozitě či církevní příslušnosti, také spirituální
potřeby tvoří komplex hodnot společných religiózním i nereligiózním lidem. Jejich naplňování
úzce souvisí se stěžejními úkoly stáří, ležícími zejména v duchovní rovině: se zpracováním životního
příběhu, životní bilancí, smířením, přípravou na konec pozemské existence. Článek přináší dílčí
závěry kvalitativní studie Duchovní potřeby v životě jihočeských seniorů. Vymezuje pět stěžejních
spirituálních potřeb stáří – potřebu vědomí důstojnosti a hodnoty; smyslu a kontinuity životního
příběhu; naděje a životního cíle; víry a lásky a charakterizuje způsob a zdroje jejich naplňování
v běžném denním životě. Cestou k identifikaci spirituálních potřeb a podpoře jejich naplnění je
trpělivý rozhovor založený na aktivním naslouchání. Podstatou duchovního doprovázení seniorů
ovšem není sycení těchto potřeb z vnějšku, ale zejména pomoc při odkrytí vlastních zdrojů a vlastní
životní síly ke zvládání specifických úkolů stáří.Zobrazit text

Předkládaná stať odpovídá na otázku: Jaké sociální konstrukce vztahu profesionálního diskursu
a diskursu spirituality v sociální práci je možné najít v současné odborné literatuře? Nejprve v textu
definuji Geeho kategorie, pomocí nichž analyzuji konstrukce vztahu diskursů, následně základně
vymezím profesionální a spirituální diskurs v kontextu sociální práce. Výstupy analytické části
jsou založeny na diskursivní analýze vybraných odborných textů. Analýzy 71 textů ukazují, že lze
prostor konstrukcí rozdělit podle dvou os: profesionálně – spirituální exklusivismus a prospěchu
konajícího / objektu intervencí. V tomto prostoru lze popsat pět konstrukcí souvztažnosti obou
diskursů, a to sice: spirituálně senzitivní sociální pracovník, duchovní pracovník inspirovaný
sociální prací, spirituálně senzitivní sociální práce, spirituálně orientovaná sociální práce a teologie
senzitivní k sociální práci. Rozdíl mezi nimi je především v tom, zda je očekávané společenské
dobro vázané na klienta, pracovníka, či na spásu (Boha), a také v tom, jaké intervence jsou vnímány
jako adekvátní.Zobrazit text

Cílem textu je zodpovědět otázku „Jaké faktory mohou dle relevantní literatury bránit dosahování
oborových zájmů sociální práce?“. Po metodické stránce je předkládaný text teoretickým článkem,
který shrnuje poznání v oblasti bariér dosahování oborových zájmů sociální práce v ČR. Autoři
v literatuře nachází společensky-kontextuální, organizačně-kontextuální, procesně-realizační
a osobní faktory bránící dosahování oborových zájmů sociální práce.Zobrazit text

Autorka se v této stati zabývá možnostmi těch rodinných příslušníků, kteří chtějí souběžně při péči
o závislého člena rodiny pracovat, resp. se po úplném ukončení péče na trh práce navrací. Volba
tématu tohoto příspěvku byla ovlivněna dlouhodobým profesním zájmem autorky o problematiku
rodin v náročných životních situacích; zdrojem informací byla její osobní znalost konkrétní pečující
rodiny. Autorka realizovala kvalitativní výzkumné šetření malého rozsahu, zaměřené především
na oblast pracovní integrace pečující osoby.Zobrazit text

Sociální podnikání je v současné společnosti stále zajímavější i pro studenty sociální
práce. Na českých univerzitách jsou pro sociální podnikání připravováni spíše studenti
ekonomicky zaměřených oborů než v rámci bakalářského (případně magisterského) studia
sociální práce. Ekonomické znalosti a dovednosti jsou ale klíčovým předpokladem nejen
pro budoucí pracovní uplatnění a případně sociální podnikání, ale i součástí všeobecného
vzdělání a žádanou odbornou kompetencí také ve vztahu k řešení životních situací klientů.
Na základě výsledků šetření analyzujeme názory současných i minulých studentů na přínosy
ekonomických předmětů pro uplatnění na trhu práce. Navrhujeme doplnění minimálních
standardů vzdělávání sociálních pracovníků o oblast sociální ekonomiky.Zobrazit text

Tématem textu je otázka vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti sociálního podnikání. Koncept
sociálního podnikání reaguje na změny ve společnosti a v tomto textu je na něj nahlíženo jako na druh
inovace, ve kterém může sociální práce nalézt cestu pro dosahování svých cílů i v budoucnu. Text
představuje výzkum, jehož cílem bylo analyzovat studijní a učební plány českých studijních oborů
zaměřených na sociální práci. Výsledek výzkumu naznačuje potenciální problém v implementaci
konceptu sociálního podnikání do praxe sociální práce, protože v osnovách oborů zaměřených
na sociální práci se oblast sociálního podnikání téměř nevyskytuje.Zobrazit text