Jaký je stav profesionalizace české sociální práce? Tomu se věnovala online konference projektu Profesionalizace sociální práce v České republice

Přestože podzim je na konference jako dělaný, letos je vše jinak. Většina z nich se ruší, ti odvážnější je přesouvají do online prostoru. Mezi ty, kterým ani covid-19 nezhatí plány, patří tým projektu Profesionalizace sociální práce v České republice (dále PROSO). Jejich konference prostřednictvím ZOOMu jsme se zúčastnili i my. Začtěte se do krátké reportáže a nechejte se inspirovat – i online konference může být zajímavě strávený čas. Pokud jste konferenci nestihli, nevadí. Díky časopisu Sociální práce | Sociálna práca můžete nejen mezi prvními sledovat výstupy projektu, do kterého je zapojena většina univerzit, kde se sociální práce vyučuje. Můžete si také pustit záznam z konference a pročíst si dva hlavní příspěvky.

Mohou mít konference online přidanou hodnotu?

Zahájení a začátek online konference se od té klasické příliš nelišil. Po tom, co moderátorka Hana Pazlarová velice příjemně zahájila konferenci představením a nastavením všech technikálií, pomocí rozdělení do místností měli účastnici možnost se krátce představit a přivítat se mezi sebou. Seznamování s dalšími účastníky konference vídáváme spíše na menších konferencích, které se věnují dialogické praxi, participativním způsobům práce apod. Přidání tohoto bloku nás velice příjemně překvapilo, protože pomohlo vytvořit mezi účastníky určité spojení a konferenci povzneslo na úroveň interaktivního setkání i přesto, že se neodehrálo ve fyzickém prostoru.

Co dělají sociální pracovníci v ČR?

Nejen otázce „Co dělají sociální pracovníci v ČR?“ se věnovaly dva hlavní konferenční příspěvky, které přinesli Oldřich Matoušek z Karlovy univerzity a Pavel Navrátil z Masarykovy univerzity. Jejich příspěvky můžete prozkoumat zde. Prezentace jsou zajímavé samy o sobě, ale kontext k nim je také důležitý. Nahrávky obou hlavních příspěvků si můžete pustit zde a dozvědět se i to Nakolik naplňuje česká sociální práce kritéria profesionality.

Co se bude dít s výstupy?

Projekt přispívá k revizi vzdělávacího standardu bakalářského studia, formulaci vzdělávacího standardu magisterského, doporučení pro akreditace kurzů celoživotního vzdělávání a doporučení pro tvorbu specializací na vysokých školách. Dopad na vzdělávání v sociální práci je tedy velice ambiciózní.

Co nás v redakci z konference zaujalo? Důraz na výzkum, spolupráci s dalšími profesemi a kritickou sociální práci.

Projekt se zamýšlí také nad otázkami budoucnosti a perspektiv profese sociální práce. Jak se tedy na náš obor dívat? Co se v něm děje a na co by měl a musí reagovat?

Obor sociální práce se hodně rychle mění a požadavky na jeho výkon také. Je důležité se zaměřit na výzkum na poli sociální práce, bez výzkumu se obor nebude rozvíjet požadovaným směrem. Oldřich Matoušek odkazuje na metodu výzkumu practice research, který silně propojuje subjekt dělající výzkum se subjektem, který dělá sociální práci za současného zachování nezávislosti pozice výzkumníka.

Dalším důležitým prvkem je úzká vazba na jiné profese. Spolupráce s jinými profesemi je pro rozvoj sociální práce nutností. Dobrá spolupráce vyžaduje mj. jasnou představu o vlastním oboru, jeho možnostech a hranicích. Na cestě k profesionalizaci je třeba kromě budování identity vlastního oboru nezbytné vnímat i ostatní profese, abychom se s nimi mohli smysluplně propojovat.

Je důležité přemýšlet nad internacionalizací oboru, jež čelí mnoha překážkám. Pro rozvoj profese i oboru je však nutností. Velký nedostatek, kterým je pole sociální práce v současné době zasaženo, je v ČR chybějící velká profesní organizace. V ČR je kolem 15 000 sociálních pracovníků a stejně tak je v tomu např. v Dánsku. V tamější profesní organizaci je registrováno okolo 14 500 sociálních pracovníků, což znamená téměř většinu profesionálů a praktiků. Tamější organizace je tak schopna velice účinně hájit zájmy pracovníků (např. dánští sociální pracovníci získali díky její aktivitě penzijní benefity). Otázka profesní organizace v Česku není vyřešená. Jak se sociální pracovnice a pracovníci zapojení do výzkumu staví k otázce profesní organizace, se můžete dozvědět v již zmíněných prezentacích z konference.

Do budoucna by se v oboru měl začít více prosazovat proud kritické sociální práce. V ČR je vnímán zatím velmi slabě. Přinese nové metody jako např. sociální akce, vedení kampaní, advocacy, se kterými se sociální pracovnice a pracovníci budou muset naučit zacházet a včlenit je do své praxe. Bude také třeba vyrovnat se s tlakem neoliberální ideologie.

Na závěr byl zmíněn rozvoj interkulturní sociální práce, která se bude i v ČR postupně posilovat.

Kde se dovědět více o projektu a jeho výstupech?

Veškeré výstupy z projektu PROSO naleznete na webových stránkách časopisu Sociální práce | Sociálna práca v sekci PROSO. Najdete zde nejen základní informace o projektu, ale také se můžete dočíst o sesbíraných případech pozoruhodné praxe, kde sociální pracovníci hovoří o vydařených i nevydařených klientských případech. V nejbližší době budete také moci diskutovat a studovat profesiogramy, které přinášejí popisy jednotlivých pozic sociálních pracovníků v praxi. Pokud budete mít zájem přispět realizátorům projektu svými cennými zkušenostmi, neváhejte využít komentáře a sdílet vlastní zkušenosti ve veřejné debatě přímo pod profesiogramy. A jak nepropásnout nic nového nejen z projektu PROSO? Sledujte aktuální články na www.socialniprace.cz a facebookovém profilu Sociální práce.

Buďte u toho s námi a profesionalizujte sociální práci. 🙂

Veronika Aresta a Vladislava Vondrová,
redaktorky časopisu Sociální práce | Sociálna práca