Inovativní nástroj sociální práce v době koronaviru

Hlavnímu městu se v březnu a dubnu 2020, ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, podařilo zajistit střechu nad hlavou a tím také možnost vykonávat nařízenou karanténu asi pěti stovkám lidí bez přístřeší. K řešení situace ubytovaných, ale také pro zefektivnění práce s dalšími, kteří zůstávají na ulici, Praha testuje inovativní způsob jak posílit terénní sociální práci – individuální rozpočty.

Na začátku povinné karantény se terénní sociální práci zúžilo pole působnosti, úřady práce měly omezený provoz, lidé bez přístřeší přišli o zdroje stejně jako o záchytné sítě. Bylo přitom zřejmé, že sociální práci by bylo naopak potřeba zásadním způsobem posílit.

Radnice se proto spojila s Nadačním fondem Avast, který měl zájem přispět k řešení situace lidí bez přístřeší. Společně nabídli sociálním službám možnost využít flexibilní finanční prostředky, které by byly plně v kompetenci sociálních pracovníků. Návrh vycházel ze zahraničních zkušeností, kde individuální rozpočty již více než deset let fungují.[1]

Inovace spočívá v tom, vybavit sociální pracovníky nástrojem, který mohou sami na základě odborných kompetencí použít a nabízet v případě potřeby rychlou pomoc, šitou na míru aktuální situaci člověka. Individuální rozpočet je tedy částka uvolněná sociálnímu pracovníkovi po vyhodnocení situace a potřeb člověka, kterou případně schvaluje už jen vedoucí terénního týmu. To pak umožňuje terénním pracovníkům intervenovat ve prospěch klienta v krátkém čase, individualizovaným způsobem a bez ohledu na nedostupnost běžných systémových nástrojů. Individuální rozpočet coby jeden z nástrojů sociální práce tak může být efektivní především v situaci, kdy se pro naplňování dílčích potřeb člověka nedostává jiných zdrojů podpory.

Sociální pracovníci mohou řešit situaci lidí přímo v terénu nejen, když selhává běžná systémová pomoc, jako například zavřené úřady, ale také v případech, kdy podporu neumožňuje samotné nastavení systému – například když mimořádnou okamžitou pomoc nelze použít na to, co by přitom člověk nejvíc potřeboval. Posiluje se tak kreativní přístup v sociální práci a dává se větší prostor odborným dovednostem sociálních pracovníků.

Individuální rozpočty přitom mohou fungovat různými způsoby, plnit různé funkce. V londýnském pilotním programu pro lidi v chronickém bezdomovectví v roce 2009 hrály u prvokontaktů roli motivačního prvku při navazování vztahu a budování důvěry.[2] Rozpočty se dají využít na zajištění široké škály často velmi prostých věcí, na které lze přitom jinak jen špatně dosáhnout, od doplatku na léky, přes drobné věci každodenní potřeby nebo kredit na telefon, aby lidé mohli zůstat v kontaktu, po nouzové jídlo a ubytování, či jízdenku za rodinou. Nástroj lze stejným způsobem využít nejen v rámci krátkodobé intervence, ale také při dlouhodobé podpoře nezávislého života, kdy je třeba podporovat motivovanost lidí nebo zkoušet způsoby, jak překonávat sociální izolaci a samotu.

Tyto zkušenosti se začínají potvrzovat také v Praze. Pracovníci jednoho z týmů zapojených do inovace například řešili situaci člověka, který v souvislosti s koronavirem přišel o práci a ubytování a zbylé peníze mu vystačily jen na to, aby se dostal ze severních Čech do Prahy. Obával se, že zůstane bez domova v centru hlavního města. Terénní sociální pracovníci na základě vyhodnocení situace koupili jízdenku na vlak a on se tentýž večer mohl dostat domů. Jiný příklad představuje muž, ubytovaný v humanitárním ubytovacím zařízení. Našel si sezónní práci a ráno se měl s předepsanými pracovními pomůckami dostavit k autobusu, svážejícímu dělníky. Na jejich pořízení už ale neměl prostředky. Terénní pracovníci s ním proto odpoledne předtím koupili požadované holínky a ešus.

Do pražské inovace se během dubna zapojilo celkem devět terénních týmů organizací Armáda spásy, Drop In, Jako doma, K srdci klíč, Maltézská pomoc, Naděje, Neposeda, Progressive a Sananim, které se rozhodly spolupracovat, sdílet své zkušenosti a průběžně optimalizovat používání nástroje. Celý projekt bude také během roku vyhodnocovaný.

David Kocman,
tým radní hl. m. Prahy pro sociální politiku a zdravotnictví



[1] RICHTER, A.: Individuální rozpočty jako forma financování [online]. QUIP, 2008. [cit. 22.4.2020]. (dostupné z https://www.kvalitavpraxi.cz/aktuality/pravo-na-zivot-v-komunite/individualni-rozpocty-jako-forma-financovani/); KOCMAN, D.: Podpora řízená jednotlivcem – 5 let poté. Zpráva z výzkumu. Praha: QUIP, 2017.

[2] WATERS, J.: A personalised approach to homelessness [online]. In Control, 2010. [cit. 22.4.2020]. (dostupné z http://www.in-control.org.uk/resources/research-and-evaluation/a-personalised-approach-to-homelessness.aspx)