Oprávněnost požadavků ÚP ČR pro rozhodnutí o nepřiznání či zastavení dávek hmotné nouze

V praxi naší organizace IQ Roma servis, z.s. se v rámci poskytování sociálních služeb našim klientům, zejména při vyřizování dávek hmotné nouze, často setkáváme s požadavky Úřadu práce ČR, Krajské pobočky Brno, které nepovažujeme za přiměřené, respektive oprávněné. Jedná se zejména o zapsání otce do rodného listu dítěte nebo podání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 196). Uvedenými požadavky ÚP ČR jsme se byly nuceni opakovaně zabývat. Jelikož cílovou skupinou naší organizace jsou zejména Romové, jsou zmíněné požadavky ÚP ČR zvláště citlivé, neboť mohou významně ovlivnit vztahy v širší rodině a v konečném důsledku poškodit zájmy dítěte. V následujících částech článku je proto rozebrána relevantnost takových požadavků pro řízení o přiznání dávek hmotné nouze, jejich právní rámec a stanovisko Odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV.

Zápis otce do rodného listu dítěte a podání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy v kontextu dávek hmotné nouze

Pokud není v rodném listě dítěte zapsán otec, má to vždy závažný důvod. Buď biologický otec není znám, nebo si to matka dítěte nepřeje, nebo nechtěl být otec zapsán. Jedná se vždy o skutečnosti mající na výsost osobní charakter. Nezapsání otce je často otázkou vztahů nejen v základní rodině, ale i v té širší. K uvážení jsou i otázky posuzované k zachování nejlepšího zájmu dítěte, kdy nezapsání otce v rodném listě může být i ochranou dítěte proti negativnímu nahlížení na dítě pro rodným listem deklarovaný vztah ke konkrétní osobě.

Podávání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy neřeší samo o sobě situaci matky a dítěte, neboť není zárukou následného pravidelného placení běžného výživného ani splácení dlužného výživného. Naopak, s ohledem na současnou situaci výkonu práce při výkonu trestu odnětí svobody, případně nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací (Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, § 335 a násl.), spíše snižuje možnost výdělku, a tím i možnosti hrazení výživného. Kromě toho, zanedbání povinné výživy není zahrnuto do taxativního výčtu trestných činů, u kterých lze uplatnit trestnost neoznámení trestného činu (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 368), jinými slovy, nepodání trestního oznámení není v tomto případě porušením zákonné povinnosti.

Zastával jsem vždy názor, že nesplnění požadavků ÚP ČR, zapsání otce do rodného listu dítěte nebo podání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy, nelze posuzovat jako důvod pro nepřiznání či zastavení výplaty dávek v hmotné nouzi s odkazem na ustanovení § 2 odst. 2, § 3 odst. 1 a § 11 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, dále jen ZPHN).

Na uvedené okolnosti je, dle mého názoru, třeba nahlížet jako na jiné vážné důvody, pro které si žadatel/příjemce nemůže vlastní příjem zvýšit vlastním přičiněním (§ 2 odst. 2 ZPHN).  Podání trestního oznámení není řádným uplatněním nároků a pohledávek ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) ZPHN, protože negarantuje zvýšení příjmu žadatele o dávku hmotné nouze. Případný rozsudek či trestní příkaz ne vždy zahrnuje stanovení povinnosti zaplacení dlužného výživného, časté jsou případy, že oznamovatel ani nemá vyživovací povinnost soudně upravenu. Pokud je vyživovací povinnost upravena rozsudkem příslušného soudu, pak je řádným uplatněným uplatněním nároků a pohledávek exekuční návrh (pravomocný rozsudek upravující výživné je exekučním titulem).

V neposlední řádě je třeba zmínit i určité specifikum cílové skupiny naší organizace (sociálně vyloučení, zejména Romové), kdy vynucování takových kroků jako je zápis otce do rodného listu dítěte či podání trestního oznámení, může zapůsobit jako spouštěč závažných konfliktů jak v nukleární, tak v širší rodině, což v konečném důsledku může mít fatální následky s konečným neblahým dopadem na dítě. Proto jsem se obrátil jménem IQ Roma servis, z.s. s písemnou žádostí o výklad a stanovisko na MPSV ČR, a to v zájmu objektivního a spravedlivého řešení dávek hmotné nouze pro naše klienty.

Stanovisko odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV

Odpověď jsme obdrželi od ředitele odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV, Mgr. Petra Becka (2021), který se ztotožnil s naším právním názorem a deklaroval záměr řešit uvedenou problematiku v rámci nastavení odpovídajících metodických postupů a doporučení. V odpovědi je uvedeno, že u dávkové podpory v systému pomoci v hmotné nouzi je vždy zapotřebí hodnotit okolnosti konkrétního případu a zvážit, zda a do jaké míry je možné určité jednání po žadateli spravedlivě požadovat. V rámci posouzení celkového stavu hmotné nouze žadatele by mělo hrát významnou roli odpovídající sociální poradenství. Mgr. Beck uvádí povinnost ÚP ČR spolupracovat v rámci zjišťování možnosti zvýšení příjmu ve vztahu k nezletilým dětem s příslušným OSPOD. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 28 ZPHN. Zmiňuje rovněž správní uvážení [1] umožňující, dle platné právní úpravy, Úřadu práce ČR vyhodnotit stav žadatele jako stav hmotné nouze i v případech, kdy zákonné ustanovení není plně naplněno.

Závěr

Stanoviskem MPSV je dána možnost při komunikaci s ÚP ČR argumentovat neoprávněností požadavků uvedených v úvodu tohoto článku. V případě, že by příslušný ÚP neakceptoval takovou argumentaci, jednalo by se o jednání v rozporu nejen se zákonem, ale i stanoviskem nadřízeného orgánu. Nastavení odpovídajících metodických postupů a doporučení, jak je zmíněno ve vyjádření Mgr. Becka, vítáme nejen jako počin ke sjednocení praxe pracovišť ÚP ČR, ale hlavně jako posílení požadavku spravedlivého posuzování naplnění podmínek pro přiznání dávek hmotné nouze.

Pavel Šitavanc,
právník organizace IQ Roma servis, z.s.

Použití literatura a zdroje

[1] Správní uvážení je situace, kdy zákon umožňuje správnímu úřadu rozhodnout v určitých mezích podle vlastního uvážení. Je to výběr mezi více správnými rozhodnutími, z nichž však pouze jedno je nejvhodnější. V textu zákona je tato eventualita obvykle vyznačena použitím slovesa „může“ (Iuridictum, 2022)

BECK, P. 2021. Vyjádření ředitele odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV, Mgr. Petra Becka ze dne 22. 11. 2021, č. j.: MPSV-2021/169336-750/1

IURIDICTUM. Encyklopedie o právu. Správní uvážení [online]. [14. 1. 2022]. Dostupné z: https://iuridictum.pecina.cz/w/Spr%C3%A1vn%C3%AD_uv%C3%A1%C5%BEen%C3%AD

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 196

Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, § 335 a násl.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 368

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi