Rodinné kruhy na Vysočině

Současným trendem v oblasti sociální práce je návrat k přirozeným zdrojům, umožňujícím participaci jednotlivých členů komunit na procesu rozhodování. Na stejném principu je založena také metoda rodinných kruhů. Je to nový nástroj přímé práce s rodinami, který posiluje kompetence členů rodiny k řešení nepříznivé životní situace, a tím je činí méně závislými na systému sociální péče.

Setkání rodiny má v sobě potenciál, který byl dosud v sociální práci s rodinami málo využíván – přijetí rodiny jako experta na vzniklou situaci je základním předpokladem k realizaci rodinných kruhů.

Podporu vytváří facilitátor

Rodinným kruhem rozumíme v pojetí Tremedias vytvoření facilitovaného prostoru pro rodinu při hledání řešení její složité situace.  V celém procesu rodina sama během setkáních hledá zdroje k řešení své situace. Podporu jim vytváří facilitátor, který pomáhá celý proces organizovat. Je jakýmsi průvodcem rodiny v cestě k realizaci rodinného kruhu.

Cílem projektu Rodinné kruhy na Vysočině, bylo zlepšení kvality systému péče o děti v tomto kraji pomocí nových metod práce s dítětem cestou podpory jeho rozhodovacích procesů a postavení v rodině. Projekt získal finanční podporu z grantů Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Vzhledem ke skutečnosti, že v zahraničí (např. v Norsku nebo Slovensku) je metoda kruhových setkání rodiny již dlouhodobě využívána, posloužila zpočátku jako přenos dobré praxe teoretická a metodická podpora ze Slovenska.

V rámci rodinných kruhů je uplatňován zmocňující přístup, a proto je s rodinou pracováno ve všech fázích procesu. Tím je posilována nejen rodina jako celek, ale i její jednotliví členové, což usnadňuje cestu k řešení vzniklé situace. Nedílnou součástí tohoto konceptu je také participace dětí na rozhodovacích procesech.

Rodiče byli překvapeni názory a potřebami svých dětí

Klíčovou osobou pro dítě je podporovatel, který se zaměřuje na potřeby, náhledy a emoce dítěte – je tzv. důvěrníkem dítěte. Umožňuje mu zapojit se do rozhodování o věcech, které se ho týkají, zjišťuje a hájí jeho zájmy a potřeby a současně tlumočí jeho přání a názory na veřejnost, přičemž nevystupuje za sebe, nýbrž za konkrétní dítě.

“Podporovatel ke své práci s dítětem využívá zejména motivačních a terapeutických hraček a kreativních pomůcek a technik sociální terapie s ohledem na věk a schopnosti dětí.”
 
Vladimíra Jůzová, podporovatelka dítěte.  

Projekt ukázal, že téměř v polovině případů byli rodiče překvapeni názory a potřebami svých dětí. Rodiče, kteří vyjádřili, že je pro ně názor jejich dítěte rozhodující, a že ho budou respektovat, tak následně učinili. Ukázalo se, že mnohé techniky užité v rodinných kruzích byly nové také pro pracovníky OSPOD.

Praktická realizace rodinných kruhů může být zajišťována buď proškoleným laikem, který nemá vazbu na rodinu, anebo odborníky z pomáhajících profesí, kteří se dlouhodobě vzdělávají v oblasti poradenství, mediace, koučingu, facilitace apod. V rámci projektu byla zvolena druhá varianta a realizační tým tvořili odborníci z pomáhajících profesí s praxí.

Plán řeší ohrožující situaci

Rodinné kruhy obvykle realizují tři profesionálové: koordinátor, facilitátor a podporovatel dítěte. Z hlediska role facilitátora bylo při práci s rodinou vnímáno jako důležité, aby rodina nesklouzávala k očekávání, že jim facilitátor bude udělovat rady. Facilitátor pouze připravuje rodinu na společné setkání a povzbuzuje ji v tom, aby hledala svá vlastní řešení, za které bude zodpovědná.

Jeho úkolem je také oslovit ostatní členy širší rodiny, přátele a sousedy, (respektive všechny, ve kterých rodina může vidět zdroje pro hledání řešení) a připravit je na společné setkání. Z praxe vzešla zkušenost, že čím více lidí se rodinného kruhu účastní, tím větší je pravděpodobnost, že společně najdou řešení. Výstupem setkání rodinného kruhu je vytvoření plánu, který řeší ohrožující situaci. Plán je pak předložen ke schválení klíčovému sociálnímu pracovníkovi.

“Tento způsob práce s rodinou může být vnímán i jako návrat ke kořenům fungování rodiny – do období, kdy rodiny měly větší soudržnost a stát neměl tak výraznou roli. Rodina již není tak semknutá jako dříve. Členové rodiny se někdy téměř nestýkají a mnohdy je dělí velké vzdálenosti, ale i nevyřešené vztahy. Metoda rodinného kruhu tyto vztahy otevírá a ty se potom stávají transparentní.”
Alena Dzurňáková, facilitátorka.  

Rodinný kruh může předcházet případové konferenci

Praxe ukázala, že v případě této metody je mimo jiné zásadní vhodné načasování. Pracovníci měli v průběhu projektu možnost vstupovat do dění rodiny v různých fázích řešení jejich problematické životní situace. Jednalo se napřáklad o situace, kdy spolupráce rodiny s OSPOD byla na samém začátku, tj. rodina nebyla tolik navázaná na péči OSPOD či na systému sociálních služeb. To se z pohledu pracovníků jeví jako fáze vhodnější pro zahájení rodinného kruhu. Rodiny jsou v tuto chvíli totiž více motivovány řešit nepříznivou životní situaci vlastními zdroji. Naopak náročnější je situace, kdy vstupujeme do dění v rodině v momentě, kdy zde již dlouhodobě, opakovaně a intenzivně působí OSPOD, neziskové organizace na podporu rodiny či soud. Zde motivace rodiny často klesá, a to především z důvodu očekávání členů rodiny, že nepříznivou situaci vyřeší zmiňované instituce.

“Praxe přinesla i další zkušenost v tom, že setkání rodinného kruhu může vývojově předcházet případové konferenci. Jedná se např. o situace, kdy rodina učiní pokus o vyřešení ohrožující situace na základě vlastních zdrojů, avšak není to účinné a péče o ohroženou rodinu se až pak posouvá směrem k využití případové konference, do které aktivně vstupují nejen členové rodiny, ale i další aktéři pracující s rodinou jako např. učitelé, vychovatelé, asistenti, sociální pracovníci doprovázejících organizací, psychologové apod.”
Iva Macková, koordinátorka.  

Dalšími výstupy projektu jsou dvě metodické příručky – Metodika rodinných kruhů a Metodika pro pracovníky OSPOD. Obě metodiky zpočátku nabízejí krátký teoretický úvod a rozpracovávají cíle rodinných kruhů a etické zásady jejich realizace. Samostatný prostor je v metodikách věnován trojstranné dohodě, identifikaci účastníků rodinných kruhů a jednotlivým rolím v realizačním týmu. Metodika pro pracovníky OSPOD se pak zabývá zejména vhodnými okolnostmi pro rodinné kruhy a indikátory, které ukazují na nevhodnost tohoto nástroje.

OSPOD má o rodinné kruhy enormní zájem

Metodika rodinných kruhů je určena odbornému týmu a do budoucna by měla sloužit jako nástroj pro přenos dobré praxe.

“Samotné metodiky jsou i nadále pracovním dokumentem, jejichž obsah se bude upravovat dle případných legislativních změn, či podle aktuální praxe. Cílem nebylo vytvořit teoretický dokument založený v šanonu, ale praktický dokument pomáhající v běžné praxi.”
Markéta Pešťáková, metodička.

Vzhledem k úspěchu projektu se počítá se zavedením rodinných kruhů do širší praxe sociální práce v kraji Vysočina.

“Zpětná vazba jak od rodin, tak od spolupracujících orgánů OSPOD, byla natolik pozitivní, že došlo až k lavinovému efektu při poptávce po rodinných kruzích ze strany dalších OSPOD na Vysočině. Poptávka po facilitovaných rodinných setkáních výrazně převyšuje kapacitní i personální možnosti týmu Tremedias.”
 
Nicol Bednáříková, projektová manažerka.
 
 

Projekt Rodinné kruhy na Vysočině / Family Circles in the Vysočina region registrační číslo sub-projektu: MGS/A4/2014
Podpořeno grantem z Islandu,Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

Tereza Vlčková