Pracovník doprovázející pěstounské rodiny (NNO)

Alternativní název pracovní pozice

Průvodce pěstounských rodin, Doprovázející pracovník atd. Zákon o SPOD používá termín „zaměstnanec pověřené osoby“.

Smysl existence pracovní pozice

Odborná pomoc a podpora pěstounským rodinám; sledování a naplňování Dohody o výkonu pěstounské péče.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Pracovník se primárně orientuje na děti a pěstouny, resp. osoby v evidenci / příbuzenské pěstouny. Děti pocházejí z nefunkčních rodin, z deprivačního prostředí, některé zažily traumata. Pěstouni se liší ve zkušenostech s výchovou dětí.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí.
  • Standardy kvality sociálně-právní ochrany.
  • Zákon o sociálních službách (108/2006).
  • Metodická doporučení MPSV č. 7 a 8/2009.

Organizační rámce

Pracovník je zaměstnancem „pověřené osoby“, tedy organizace podle zákona pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Obecně podpora zdravého vývoje dítěte, podpora fungování pěstounské rodiny. Konkrétnější cíle jsou obsaženy v Dohodě o doprovázení a z každoročně aktualizovaného Individuálního plánu doprovázení.

Popis jednotlivých pracovních činností

Podpora náhradní rodiny v péči o dítě a při kontaktu s jeho biologickou rodinou. Zajištění povinného vzdělávání dítěte, zprostředkování odborné pomoci dítěti. Sledování vývoje dítěte (vztahy ke členům náhradní rodiny, zpracovávání předchozích životních zkušeností, zvládání vztahů s vrstevníky, zvládání školy, naplňování zvláštních potřeb dítěte). Fakticky minimálně jednou za dva měsíce osobní schůzka s pěstounem a dítětem svěřeným do jeho péče (nejlépe v domácnosti pěstouna) spojená s vyhodnocením situace a poradenstvím. Jednou za šest měsíců zaslání zprávy o doprovázení příslušnému OSPOD pěstounů. Podle potřeby zajištění dalších služeb, včetně respitních, podpora dospělých při jednání se soudy a úřady, zprostředkování odborné pomoci pěstounům, biologickým rodičům. Pomoc při kontaktu dítěte s biologickou rodinou. Zprostředkování vzdělání pro pěstouny v oblasti péče o dítě.

Popis návazností pracovních činností

Podle aktuálních potřeb rodiny.

Popis průběhu směny/průběhu pracovního týdne

Pružná pracovní doba, schůzky a jednání záleží na domluvě s pěstouny, pracovníky OSPOD, biologickými rodinami doprovázených dětí. Pevnou součástí pracovního týdne jsou také týmové porady, další vzdělávání nebo supervize. Poměrně častá je u klíčových pracovníků práce na částečný úvazek.

Okruh spolupracujících subjektů

OSPOD, opatrovnický soud, dětský psycholog…

Typy výsledků

Formalizované: Protokoly o návštěvě pěstouna dítěte. Zprávy o průběhu doprovázení pro OSPOD. Zprávy pro Krajský úřad, pro školu.
Faktické: Fungující vztah s pěstounem, dítětem a jeho rodinou, atmosféra důvěry. Vývoj dítěte probíhá za daných okolností dobře.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ.
Potřebné znalosti: Znalost zákonů, orientace v problematice ohrožených dětí, v systému státní sociální podpory. Znalost lokality a místní sítě služeb.
Potřebné specifické dovednosti: Schopnost poskytovat výchovné poradenství. Schopnost naslouchat, udržet hranice, týmová spolupráce, organizační schopnosti.
Měkké dovednosti: Komunikace s dětmi i dospělými, schopnost získat jejich důvěru; organizace vlastního času. Práce s PC. Řidičský průkaz.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Respektující postoj, partnerský nestigmatizující přístup k biologickým rodinám dětí.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie citové vazby, teorie potřeb, teorie fungování rodiny, teorie podpory rodiny, teorie poradenství.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet dětí s úspěšně ukončenou pěstounskou péčí.
Kvalitativní kritéria: Hodnocení pracovníků ze strany pěstounských rodin po stránce důvěryhodnosti a efektivity.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Neexistence využitelných metodik pro některé oblasti a témata. Nejasná pravidla týkající se vzorů dohod, proplácení služeb i proplácení pracovníků. Přetížení pracovníků, špatně fungující systém (soudy, OSPOD), dlouhé rozhodování orgánů SPOD. Nízké finanční ohodnocení pracovníků. Nedostupnost potřebných služeb pro děti (logopedie, psycholog, psychiatr). Konflikty s doprovázenou rodinou.
Kritické a velmi náročné situace: Zvládání projevů traumat dětí z předchozích prostředí (zejména dětí s desorganizovanou vazbou na pečující osoby). Dilemata pramenící ze střetu zájmů dětí v pěstounské rodině a pěstounů. Vážná nemoc dítěte, dítě s postižením. Nemoc nebo postižení pěstouna. Smrt v pěstounské rodině. Nespolupracující rodina nebo OSPOD. Intruze biologických rodin do fungování pěstounské rodiny.

Zdroje:

Hubáčková, T. (2019): Možnosti a limity pěstounské péče na přechodnou dobu u dětí s poruchou attachmentu. Bakalářská práce. Katedra sociální práce, FF UK, Praha.

Manuál implementace standardů kvality sociálně-právní ochrany pro pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. d) až f) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, MPSV 2014 [online]. Dostupné z http://www.pravonadetstvi.cz/files/files/manual-implementace-standardu-kvality-SPO-pro-PO.pdf

Metodika doprovázení pěstounských rodin, Sdružení pěstounských rodin, 2017

Pazlarová, H. (Ed.) (2016): Pěstounská péče. Praha: Portál.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *