Pracovník OSPOD – kurátor pro děti a mládež

Smysl existence pracovní pozice

Ochrana a vedení dětí s poruchami chování. Podpora rodičů při výchově děti.  

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Děti s poruchami chování, které mají problémy v rodinném soužití, ve škole, mají rizikové vrstevnické kontakty, případně experimentují s návykovými látkami, případně se dopouštějí se protiprávních činů. Řada rodin těchto dětí má vážné problémy se zvládáním výchovy dětí, a také v jiných oblastech svého fungování. Mezi rodiči převažují matky žijící bez otců svého dítěte, resp. bez partnerů. Děti mají mnoho volného času, který v řadě případů není nijak, resp. nikým strukturován. Situaci dítěte oznámí nejčastěji škola, nebo policie, nebo lékař.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o sociálně právní ochraně dětí (Z. 359/ 1999).
  • Školský zákon (Z. 561/ 2004).
  • Správní řád (Z. 500/2004).
  • Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (Z. 218/2003).
  • Zákon o zvláštním řízení soudním (Z. 292/2013).
  • Trestní zákoník (Z. 40/2009).
  • Zákon o zdravotních službách (Z. 372/2011).
  • Zákon o sociálních službách (Z. 108/2006).
  • Občanský zákoník (Z. 89/2012).
  • Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních (Z. 109/2002).
  • Zákon o výkonu trestu odnětí svobody (Z. 169/1999).
  • Zákon o policii (Z. 237/2008).
  • Zákon o zdravotních službách (Z. 372/2011).
  • Standardy kvality příslušného OSPOD.

Organizační rámce

Pracovník pracuje na Městském úřadě obce s rozšířenou působností. Je zařazen do odboru sociálního a zdravotního.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Ochrana práv dítěte a podpora jeho zdravého vývoje. Souběžně ochrana jiných lidí před nepříznivým působením dítěte. (Kombinace podpory a kontroly.) Principy a bodové hodnocení výkonu sociálně právní ochrany.

Popis jednotlivých pracovních činností

Provedení šetření v rodině. Rozhovor s dítětem. Hodnocení situace dítěte a rodiny. Vyžádání zpráv o dítěti od spolupracujících organizací. Organizace případové konference. Sestavení plánu individuální podpory dítěte. Pohovory s dítětem a s jeho rodiči zaměřené na reflexi situace a hledání zdrojů pro řešení. Poradenství rodičům týkající se výchovy dítěte. Vedení dítěte v náročných situacích. Účast na výchovné komisi ve škole. Účast při výslechu dítěte (podání vysvětlení) na polici. Zpracování návrhů pro soud před vydáním rozhodnutí i po něm. Účast na soudních jednáních (přestupkové řízení, trestní řízení). Poskytování informací rodičům a dítěti o přestupkovém a trestním řízení. Návštěvy u dítěte v ústavní péči nebo v ambulantních zařízeních a hodnocení jeho situace. Návštěvy u rodiny dítěte umístěného v ústavní péči a hodnocení její situace, poskytování podpory těmto rodinám a zprostředkování dalších služeb. Vydávání stanovisek k tzv. propustkám dítěte z ústavní péče. Podávání návrhů na zrušení ústavní výchovy. Návštěvy u mladistvého ve výkonu trestu odnětí svobody. Ukládání výchovných opatření. Držení pohotovostí.

Popis průběhu směny/průběhu pracovního týdne

V úřední dny: Jednání s rodiči a dětmi.
V neúředních dnech: Ostatní agenda. Jednání s jinými zainteresovanými subjekty.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Policie, školy, školská výchovná zařízení pro děti a mládež, PMS, soudy, státní zastupitelství, vězeňská služba.
  • Lékaři a zdravotnická zařízení.
  • Úřad práce.
  • Sociální kurátoři obecních úřadů.
  • Poskytovatelé sociálních služeb (typicky ZDVOP, subjekty současně pověřené výkonem sociálně-právní ochrany dětí).

Typy výsledků

Formalizované: Zpracovaný IPOD. Návrh pro soud na vydání předběžného opatření. Návrh na vydání rozhodnutí soudu o ústavní nebo ochranné výchově dítěte, případně na soudně nařízený dohled. Výchovná opatření: Nařízení dohledu ze strany OSPOD. Uložení povinnosti rodičům dítěte nebo jiným oprávněným osobám využít odbornou poradenskou pomoc, účast na prvním setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodiny nebo terapii. Uložení napomenutí rodičům, jiným dospělým nebo dítěti. Uložení omezení, které brání působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte (zákaz pobytu na určitých místech, zákaz činností). Návrh na zrušení předběžného opatření.
Faktické: Chování dítěte nepřekračuje meze zákona. Dítě rozvíjí svůj potenciál. Dítě je v odborné péči, která reaguje na jeho potřeby.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ, Zkouška zvláštní odborné způsobilosti MV. Úvodní školení ve správní agendě na úrovni kraje.
Potřebné znalosti: Legislativa – viz výše. Znalost subkultur dětí a mládeže. Znalost místní sítě služeb pro cílovou skupinu. Znalost pravidel fungování dalších spolupracujících subjektů. Teorie vztahující se k fungování rodiny a výchově dětí. Problematika dluhů, bydlení.
Potřebné specifické dovednosti:  Dovednost hodnotit situaci rodiny a dítěte podle metodického návodu. Schopnost navazovat dlouhodobou spolupráci s problémovými dětmi, mládeží, rodinami. Dovednost podporovat rodičovské kompetence. Posuzování míry traumatizace dítěte. „Interkulturní kompetence“. Vytváření IPOD. Vytváření metodik prevence. Spolupráce s jinými organizacemi.
Měkké dovednosti:  Jasná a vstřícná komunikace v náročných životních situacích. Asertivita v kritických situacích. Smysl pro humor. Spolehlivost. Konzistentní postoje. Týmová spolupráce. Udržování hranice ve vztahu ke klientům. Psychohygiena.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Respekt k dospělým. Snaha najít zdroje k řešení v rodině. Orientace na zájem dítěte.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie dostatečně dobrého rodičovství/ výchovných předpokladů rodičů. Systemická teorie (zvl. předvídání následků a zkoumání alternativ). Kognitivně-behaviorální přístup. Úkolově orientovaný přístup. Teorie vývojových potřeb dětí. Koncept přechodového rituálu. Mediace.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Délka kontaktu s klientem. Počet klientů vedených pracovníkem v určité době, např. během kalendářního roku. Počet stížností. Počet případů, kdy měl pracovník vliv na rozhodnutí soudu. Počet dětí svěřených do ústavní péče. Počet dětí navrácených z ústavní péče do rodin. Počet dětí, u kterých nejsou další kontakty s policií a soudy.  
Kvalitativní kritéria: Vztah důvěry mezi klientem a pracovníkem. Dítě rozvíjí svůj potenciál, rodina dítěti adekvátně zajišťuje naplnění hlavních potřeb a určuje je mu hranice žádoucího chování v souladu s právním řádem.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Vysoká případová zátěž. Neochota některých dětí/rodin ke spolupráci, případně masivní obrany komplikující vytvoření pracovního společenství s pracovníkem, včetně agresivního chování.  Časová tíseň daná lhůtami pro vypracování zpráv. Práce s klienty drogově závislými, s klienty trpícími přenosnými nemocemi, s klienty s poruchami osobnosti. Spolupracující organizace někdy nedodávají podklady pro vypracování zpráv včas. Pro dítě/mladistvého v ústavní péči bývá nejasná role kurátora, kurátor může být vnímán i jako překážka při kontaktech klienta s rodinou klienta. Neochota některých pracovníků a organizací, které mají s kurátorem spolupracovat, k této spolupráci. Kumulace agendy, kurátor je úkolován (např. agendou terénního pracovníka OSPOD, který dal výpověď). Důraz na administrativní stránku práce, která se prioritně prověřuje při kontrolách. Nedostatek soukromí pro práci s klienty a jejich rodinami (např. víc kurátorů úřaduje v jedné místnosti).
Kritické a velmi náročné situace: Ukládání výchovných opatření (napomenutí, dohled, omezení, uložení povinnosti – např. podrobit se terapii). Podávání návrhů soudu na odebrání dítěte z rodiny. Faktické odebírání dítěte z rodiny ve spolupráci se soudním vykonavatelem a policií. Řešení situace dětí utíkajících z ústavních zařízení ve spolupráci s policií. Spolupráce s rodinami, které nehodnotí své děti jako ohrožené, resp. hodnotí své výchovné schopnosti jako přiměřené, i když to tak z hlediska pracovníka není. Spolupráce s rodinami, které naopak chtějí přenášet svou odpovědnost na kurátora. (Postoj: „Tady ho máte, opravte nám ho.“)  Řešení konfliktu zájmů rodičů a dětí. Zajišťování potřebných služeb pro klienty a jejich rodiny, které buď neexistují, nebo jsou nedostupné, nebo odmítají službu poskytnout. Nedostatečná podpora vlastního úřadu při řešení stížností. Kritické zprávy v tisku o činnosti, resp. nečinnosti pracovníků. Stížnosti a žaloby na pracovníky.

Zdroje:

MPSV (2016): Metodická příručka pro kurátory pro děti a mládež. Praha: MPSV.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *