Sociální pracovník domova pro seniory, domova pro osoby s mentálním postižením, domova se zvláštním režimem

Smysl existence pracovní pozice

Podpora kvality života lidí se sníženou soběstačností, která je spojena s poskytnutím ubytování, stravování, lékařské a rehabilitační péče, aktivizačních a terapeutických činností a také fakultativních služeb (kadeřník, holič, pedikura, nákupy..).

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Lidé se sníženou soběstačností z důvodů věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Jejich situace vyžaduje pomoc jiné osoby při péči o sebe. Mezi klienty jsou osoby s demencí.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o sociálních službách (Z 108/2006).
  • Vyhláška 505/2006.
  • Občanský zákoník (Z 89/1012).
  • Zákon o životním a existenčním minimu (Z 110/2006).
  • Zákon o poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením (Z 329/2011) a Vyhláška 388/2011.
  • Zákon o důchodovém pojištění (Z 115/1995).
  • Vnitřní předpisy domova.

Organizační rámec

Domov je příspěvková organizace zřízená obcí, krajem nebo církví. Domov zřizují někdy i soukromí podnikatelé. Pracovník je začleněn do sociálního úseku domova.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Individuální plán péče.

Popis jednotlivých pracovních činností

Pracovník má většinou na starosti první kontakt se zájemcem o službu/jeho zástupcem, sociální šetření v domácnosti zájemce, projednání žádosti o přijetí v domově (s vedením, s vedoucím úseku přímé péče, případně se zdravotním pracovníkem), založení žádosti o přijetí. Zpracovává přehled o příjmu uživatele, asistuje při nakládání s příjmem uživatele. Sepisuje smlouvu o poskytování soc. služeb v domově, seznamuje uživatele/jeho zástupce s chodem domova. Poskytuje uživateli/zástupci podporu při žádosti o dávky od státu (příspěvek na péči, sociální podpora, příspěvek na mobilitu). Zabývá se finančními záležitostmi klienta, jako jsou platby za služby, příspěvek na péči, úschova financí, pokud si tak uživatel přeje, atd…

Podílí se na tvorbě individuálního plánu péče. Podílí se na přímé práci s uživatelem (zájmových činnostech, poradenství, podpoře kontaktu s rodinou atd.). Někdy doprovází klienta k nutným jednáním. Někdy zastupuje klíčového pracovníka, pokud jím sám není. Vyřizuje agendu propustek ze zařízení. Vede depozitní účet klienta. Pomáhá se zajištěním lékařské péče, se změnami trvalého bydliště. Vede osobní kartu klienta.
Podílí se na tvorbě a strategii poskytování sociálních služeb, pomáhá zavádět systém kvality sociální práce, pomáhá tvořit standardy, zajišťuje ochranu osobních dat klientů, vyřizuje stížnosti klientů. Metodicky řídí a kontroluje práci pracovníků v soc. službách. Sleduje udržování co největší možné „obložnosti“ služby, včasné odeslání všech dokumentů (pokud jsou hraničené časem), dodržování práv klientů apod.

Sociální pracovník může být klíčovým pracovníkem klienta. Stará se pak o uživatele v průběhu jeho pobytu v domově, sleduje jeho denní režim, příjem stravy, kontakty s okolím.

Pokud v domově uživatel zemře, má SP na starosti i záležitosti s ukončením pobytu, vyúčtováním služeb, kontakt s notářem a vyřízení pozůstalosti. Pokud je klient přeložen do jiného zařízení SP vyřizuje administrativně tento přechod.

Pokud je sociální pracovník vedoucí sociálního úseku domova, má na starosti činnosti spojené s vedením pracovníků – organizování práce zaměstnanců, porady, ovlivňování motivace pracovníků, provádění kontrol, hodnocení pracovníků, zjišťování potřeb pracovníků, týkající se jejich dalšího vzdělávání. Někdy k tomu ještě patří koordinace činnosti dobrovolníků.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Dobrovolníci.
  • Zdravotnická zařízení.
  • Notáři.
  • Úřad práce (agenda příspěvku na péči a dávek pro osoby se zdravotním postižením).
  • Jiné sociální služby.
  • Dopravní služby.
  • Pohřební služby.
  • Hospice.
  • Zdravotní pojišťovny.

Typy výsledků

Formalizované: Naplnění individuálního plánu péče. Počet stížností.
Faktické: Zlepšení kvality klientova života.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ.
Potřebné znalosti: Legislativa viz výše. Postupy pro komunikaci se spolupracujícími subjekty. Základní znalosti z oboru geriatrie. Znalost sítě spolupracujících služeb a organizací i způsobů jejich fungování.
Potřebné specifické dovednosti: Komunikace s klientem s hendikepy (zhoršené slyšení, vidění, obtížný pohyb, nižší rychlost reakcí, povahové zvláštnosti, demence, snížené rozumové schopnosti). Hodnocení potřeb klienta a tvorba plánu péče. Pomoc s adaptací klienta na nové prostředí. Řešení vztahových problémů klientů (ve vztahu k jiným klientům, ve vztahu ke klientově rodině). Prezentace vlastní práce na veřejnosti.
Měkké dovednosti: Komunikační dovednosti. Týmová spolupráce v rámci vlastní organizace. Komunikace se spolupracujícími organizacemi/službami.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Tolerance, trpělivost, empatie. Schopnost posoudit možnosti autonomního rozhodování klienta a dodržovat hranice autonomie. Respekt k soukromí klienta.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie komunikace včetně systemické teorie. Teorie vazby. Teorie lidského vývoje. Teorie potřeb. Teorie fungování rodiny. Teorie „institucionalizace“. Zplnomocňování klienta.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet vyřízených žádostí o přijetí. Zlepšení v indikátorech posuzujících kvalitu života klienta.
Kvalitativní kritéria: Spokojenost klientů a jejich rodin s kvalitou péče.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Postupné zhoršování stavu klientů. Někteří klienti reagují na pracovníky a jejich návrhy/instrukce nedostatečně. Osamělost klientů – pokoušejí se náhradní vztahy nalézat ve vztahu k někomu v zařízení a nemají pro to dostatečné předpoklady. Stará traumata klientů se mohou otevírat a klienti by se s nimi potřebovali vypořádat. Řešení konfliktů mezi klienty, zejména v zařízeních, kde je jich více na jednom pokoji. Chřipková epidemie v ústavu. Administrativní činnosti zabírají sociálním pracovnicím více času než činnosti v přímém kontaktu s klienty (tj. příprava podkladů k nástupu, vyřizování úředních záležitostí, komunikace a korespondence s úřady, vyřizování pozůstalosti, výměna důležitých průkazů (ZTP, občanské průkazy), kontrola vyúčtování za ubytování a stravu, spolupráce se soudy ohledně opatrovnictví, vedení pokladního deníku a další; viz Pivoňková, 2016).
Kritické a velmi náročné situace: Klient/rodina klienta odmítající spolupráci. Umírající klient, těžce nemocný klient. Úraz klienta. Prudké zhoršení klientova stavu. Konflikty mezi klienty. Zmatený klient. Podávání návrhu na omezení svéprávnosti klienta. Řešení pozůstalosti, která vyvolává mezi pozůstalými neshody.

Zdroje:

Pivoňková, A. (2015): Pracovní náplň sociálních pracovníků v domovech pro seniory v Královehradeckém kraji. Diplomová práce. Hradec Králové: Ústav sociální práce, UHK.

Tořová, J. (2010). Sociální pracovník v domovech pro seniory. Bakalářská práce. Olomouc: Filosofická fakulta UP, Katedra sociologie a andragogiky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *